Už dost bylo televizních kriminálek! Chci zpátky zábavné pořady

Už mnohokrát jsem si při listování televizním programem posteskl nad nedostatkem nových zábavných pořadů, komediálních seriálů, sitkomů a stand-upů v kontrastu záplavy všelijakých kriminálek, reality show a telenovel. Zdali v tomto názoru jsem sám, nebo je nás takových to víc, bych více než kdy jindy rád zjistil v anketě a diskuzi níže.

To, že se televizní stanice snaží vyhovět každému vkusu diváka, je naprosto přirozené a nebylo by nad čím si stěžovat, kdyby v posledních letech nebyly zábavné pořady tolik potlačované na úkor jiných. Když na konci každého léta televize představují své nové pořady, je to dokola ta samá písnička – nové kriminálky nebo jejich pokračování, nekonečné telenovely, soap opery, nové řady soutěžních show a nějaké to hobby či politické okénko.

„Smát se“ a „bavit se“ jsou sice propojené emoce a nálady, ale přesto je mezi nimi velký rozdíl. Bavit se divák může i právě u sledování napínavé, dramatické kriminálky, vyčistit si u toho hlavu a jít večer spát. Smát se u nich však ale příliš nebude. A to možná ani u těch, které jsou tematicky daleko veselejší. S telenovelami a reality show jakbysmet.

Oproti tomu pořady a komediální seriály, jakých u nás v devadesátých letech a na počátku milénia rodily desítky, mají za úkol primárně rozechvívat divákovu bránici nejrůznějšími typy humorů a vtipů v podání šikovných herců, komiků a moderátorů. Jenomže si sami odpovězte, kolik takovýchto pořadů, jako např. legendární Televarieté, se v současnosti na českých stanicích vyskytuje.

Pouze nepravidelně se nějaký podobný komediálně laděný pořad zjeví alespoň na České televizi jako za poslední dobu Most!, Dobré ráno, Brno! nebo Osada. Protože se však jedná o minisérie, takže, jak se rychle objeví, také rychle po pár týdnech zmizí, a to na dlouhou dobu bez náhrady. V tomto ovšem musím ještě dodat, že se má v nejlepším zavčas přestat a raději se pokoušet o nový příběh než ho uměle natahovat.

Daleko hůře na tom jsou programy stanic Nova a Prima, které v těchto žánrech neskutečně plavou. Když už se totiž o něco takového pokusí, skombinují jako pejsek s kočičkou komedie se svými kriminálkami, telenovelami nebo rodinnými pořady do patvaru, který není ani vtipný, ani chytrý, ani kvalitní, a ještě právě uměle natahovaný. Ačkoliv totiž pořad nese označení „komediální“, divák se u něj za břicho nikdy nepopadá, čímž se dostávám opět k rozdílu: „smát se“ a „bavit se“.

Důkazem, že je kvalitního humoru žalostně málo a televize ho přestávají umět produkovat každý rok dokazuje silvestrovský večer. Ten uplynulý, stejně jako x silvestrů před ním, opět odhalil, že ani na jeden večer v roce není televize schopna přijít s něčím, u čeho se budou bavit i ti, kteří k dobré náladě nepotřebují alkohol.

Ne každý slaví Silvestra v hospodě, v baru nebo na chatě se svojí partou a vlastní zábavou, ale spoustě lidem se stačí bavit v pohodlí domova právě u televize, což je v naší zemi léta zakořeněné díky silvestrovským speciálům, na něž jsme se předem těšili, jako Televarieté nebo z počátku úspěšný koncept Silvestrovských Televizních novin, po kterých dnes zbyly obyčejné nevtipné přeřeky, vulgarity a rádoby humorné novinářské kachny.

Co nabízí televize poslední den v roce nyní? Nova tradičně vsadila na – z nějakého důvodu diváky oblíbenou – dvojici Sokol/Háma se speciálem soutěží Tvoje tvář má známý hlas a Na Lovu jen, aby po desáté hodině až do půlnoci vyplnila vysílání záznamem z koncertu Marka Ztraceného v Edenu. Velice vtipné… Prima podobně vsadila „all in“ na speciály Inkognita, 7 pádů Honzy Dědka a Silvestrovskou Partičkou. ČT2 pro změnu uvedla sestřihy starých dílů stand-upu Na stojáka. Aspoň něco.

Od ČT1 jsem pak nejen já očekával zábavu ze všech stanic nejzaručenější jen, aby se dostavilo zklamání nejsilnější. Tam, kde nijak zvlášť zábavný speciál Zázraků přírody zachránila alespoň Všechnopárty s trefným výběrem hostů Karla Šípa, zbytek večera televize kompletně projela pořadem Silvester – Pořád nás to baví s nevhodným duem moderátorů Richardem Genzerem a Adélou Gondíkovou.

Jejich hrané scénky měly vyplňovat mezery mezi reprízami starých estrád a já naivně očekával něco v duchu Bohdalová/Dvořák. Místo toho jejich scénky neuvěřitelně nudily a pořad zoufale protahovaly. Příště ať ČT radši pustí archivní Silvestry Vladimíra Menšíka. Ty se neomrzí.

Nebýt totiž podobných repríz starých pořadů, nebyl by v televizi kvalitní humor už prakticky žádný. Improvizační show Partička s talk show Všechnopárty, Show Jana Krause, 7 pádů Honzy Dědka to samy neutáhnou, a ne každému se strefují do vkusu. Takže situaci zachraňuje třeba 15 let starý Comeback, 27 let stará Hospoda a téměř 50 let staří Chalupáři spolu s dalšími, které mají diváci z dobrého důvodu stále rádi. A ano, i ti mladší. Chtějí se totiž také u televize smát.

Televize svými kriminálkami, telenovelami a soutěžními show utlačovaly humor natolik, až byl nucen se přestěhovat na jiné platformy, a sice streamovací anebo internetové. A tam se jim aktuálně daří, díky daleko větší tvůrčí svobodě, o mnoho lépe, o čemž svědčí např. popularity seriálů Lajna, Vyšehrad nebo Kancelář Blaník, z nichž některé to dotáhly až do kina.

Dělat dnes humor, který za něco stojí a neklouže jen po povrchu, není věc zrovna lehká. Své by o tom mohli vyprávět američtí a britští komici jako Ricky Gervais, na něž se po vystoupení valí lavina nenávistných komentářů, protože se vtípek někoho dotknul nebo byl příliš politicky zabarvený. A toho se televize bojí.

Jakoby však všichni zapomínali, že jde dělat humor i bez zbytečných vulgarit a politických podtónů jako tomu byl u nás v dobách minulých. Tato doba dokázala, nejen kvůli cenzuře, že jde maximálně bavit i vkusně a když už se nějakému umělci podařilo něco alegoricky propašovat, diváci se popadali za břicho o to víc, aniž by se strhly diskuzní bitvy a jeden vtípek tak pohřbil komikovu kariéru.

Momentálně to však nevypadá, že s nedostatkem humoru hodlají televize něco dělat, vzchopit se a přijít s nějakou originální komediální novinkou. Veškerou moc s tím něco udělat proto máme jako vždy v rukou my, diváci, se svým dálkovým ovladačem.

Stejně jako se vedení Primy nestačilo na podzim divit s mega propadákem Eliška a Damián, od nějž si slibovalo rekordní sledovanost, pročež byla souběžně natočena další série, která nakonec poputovala do trezoru, stejným způsobem můžeme vyjádřit své „Už dost!“ přemnoženým kriminálkám, dokola opakujícím se soutěžím, bizardním reality show a čím dál hloupějším telenovelám recyklující ty samé herce.

Nebo jim dát vale úplně, stát se vlastním ředitelem obsahu a vybírat ty své pořady v databázích na streamovacích službách, online archivech a na internetu. Ono to těm televizím dříve či později docvakne taky, protože jim diváci už léta ubývají.

Humor a smích je mimo jiné to, co v současnosti potřebujeme ze všeho nejvíc, nežli se denně frustrovat u brutálních vražd, toxických vztahů a záplavy vulgarit a degenerace. Třeba se pak budeme mít více rádi a nebudeme do sebe sypat tuny antidepresiv.