Článek
Protože jestli něco dokáže člověka rozladit už od rána, tak je to svítící kontrolka paliva a zároveň cedule na čerpací stanici, kde stojí u slova „Natural 95“ něco jako 44,90 Kč. V tu chvíli máte chuť otočit volant, zaparkovat auto u nejbližšího lesa a začít se učit jezdit na kole.
A tak se lidé ptají: proč to palivo zase zdražilo? Vždyť ropa přece šla dolů! Nebo nahoru? Anebo to bylo včera? Jak to vůbec funguje? Má na cenu benzínu skutečně vliv cena ropy, nebo si pumpaři dělají, co chtějí?
Tak tedy – ano, cena ropy má vliv. Ale není to tak jednoduché, jak bychom si možná přáli. Světový trh s ropou připomíná trochu jízdu na horské dráze, kterou navíc řídí někdo, kdo právě pije třetí kávu a čte zprávy o geopolitické krizi. Ropa jako taková se obchoduje ve velkém, často i s několikaměsíčním předstihem, a její cena závisí na stovkách faktorů: kolik se jí vytěží, kolik jí chtějí Číňané, jestli někde nezačala válka, jestli se dohodli těžaři v OPECu, jak silný je dolar, jaký je počasí v Texasu a jestli si ruský prezident ráno dobře ustlal.
Takže když cena ropy Brent (to je takový ten evropský standard, aby se neřeklo) klesne o pár dolarů za barel, nemusí to znamenat, že si hned druhý den natankujete levněji. Mezi ropou a benzínem totiž leží ještě jedna zásadní věc – rafinace. Ano, i ropa chce být krásná a čistá, než se dostane do vaší nádrže. Ropný produkt musí projít rafinerií, kde se z něj vyrobí to, co opravdu chcete – benzín, nafta, kerosin a další šmakulády. A i tady to má svá úskalí.
Rafinérie si samozřejmě za svou práci něco vezmou. K tomu připočítejte náklady na dopravu (ano, cisterny nežijí z lásky), skladování, distribuci a – pochopitelně – marži. A tu si určuje každý podle svého. A teď přichází ten vtipný moment: stát. Ano, ten samý, který vám vzal polovinu výplaty na daních, si řekne ještě o něco i při tankování. Spotřební daň a DPH tvoří totiž významnou část ceny paliva. V Česku je to zhruba 15 korun z každého litru benzínu. Takže když vidíte na totemu u pumpy číslo 42, vězte, že skoro třetinu toho posíláte rovnou do státního prasátka.
Teď si představme modelový příklad. Cena ropy klesne o 10 %. V ideálním světě by se to promítlo do ceny paliva, že? Jenže reálně to může znamenat pokles o pár desítek haléřů, pokud vůbec. Proč? Protože ty ostatní položky – daně, marže, logistika – zůstávají stejné. Ropa sice zlevnila, ale cisterny nejezdí levněji, státní úředníci se svého kousku nevzdají a pumpař taky nechce prodávat pod cenou. Navíc ceny na pumpách se mění pomaleji než nálady puberťáků – když ropa zdraží, projeví se to hned, ale když zlevní, trvá to.
Zákazníci mají často pocit, že se na nich někdo pakuje. A ne že by to bylo úplně mimo. Na konkurenčním trhu sice platí, že kdo zdraží moc, přijde o zákazníky, ale když zdraží všichni najednou, co vám zbývá? Tankovat doma slunečnicový olej? To už jsme si jednou zkusili – vonělo to po hranolkách, ale motor to nevydržel.
Dalším faktorem je kurz koruny. Ropa se obchoduje v dolarech, a tak každé škobrtnutí naší měny vůči zelené bankovce znamená automaticky změnu cen. Jestli koruna oslabí, i když ropa zůstane stejně drahá, palivo v Česku zdraží. A to vám žádná domácí ekonomika nepomůže.
A pak je tu ještě jeden prvek – sezónnost. V létě se víc jezdí, takže poptávka roste, a s ní rostou i ceny. Na jaře vás může potěšit pokles, ale v červenci už si pumpaři řeknou, že Češi stejně pojedou do Chorvatska, a tak se nebojí malinko přitlačit. A pak jsou tady spekulace – pokud se čeká, že ropa zdraží, někdy se ceny zvednou dřív, než k tomu skutečně dojde. Vítejte ve světě predikcí, kde budoucnost ovlivňuje přítomnost.
Závěrem? Cena ropy má vliv na cenu paliva, ale není to vliv přímý, okamžitý a ani spravedlivý. Je to spíš taková mexická telenovela plná vedlejších postav, zápletek, překvapení a občas i krize identity. Takže až příště uvidíte drahé palivo, nechte si tu frustraci projít hlavou, ale nezapomeňte, že v tom hraje roli víc než jen sud s ropou. A třeba si řeknete: „Dneska vezmu radši kolo.“ Aspoň ušetříte. Zatím.
