Článek
Ano, přesně tak, politika je hra, kde peníze hrají první housle, druhé housle, a často i ten bubínek vzadu. A jestli o tom někdo pochybuje, stačí se podívat na příklad Donalda Trumpa.
Bojovník bez meče
Představme si svět, kde by Donald Trump neměl žádné peníze. Třeba by pracoval jako realitní makléř v malém městečku v Oklahomě. Namísto vlastního letadla by jezdil Fordem Focus, místo mrakodrapů by prodával rodinné domky a jeho slavný účes by nebyl otázkou image, ale výsledkem akce v místním supermarketu. Myslíte, že by mu někdo věřil, že „udělá Ameriku znovu skvělou“? Spíš by mu nabídli kupon na slevu do kina.
Bez peněz nemáte šanci ani vyvěsit billboardy, natož pronajmout si stadiony, kde by tisíce lidí skandovaly vaše jméno. A kdyby snad měl Trump v takovém případě dost odvahy přihlásit se do voleb, skončil by pravděpodobně jako druhý nejlepší kandidát na starostu čtvrti, kde nikdo nebydlí.
Kamarádi s tlustými peněženkami
Jenže Trump nebyl jen boháč, měl i přátele s pořádně naditou peněženkou. Nejde totiž jen o vlastní jmění, ale o to, kolik lidí je ochotno do vás investovat. Sponzoři jsou klíčem k tomu, aby kampaň šlapala. A jak se říká, kdo platí, ten poroučí. Takže když si někdo z Wall Street řekl: „Ten Trump vypadá jako chlap, co bude hrát podle našich not,“ už se sypaly miliony. A Trump se smál, protože věděl, že místo desetihodinového sezení na nudné schůzi může radši natočit další bizarní video na Twitter.
Ale co se stane, když vám někdo dá pár milionů na kampaň? Ne, není to jako když si půjčíte od babičky na nové boty a pak jí slíbíte, že jí upečete koláč. V politice to znamená, že až vyhrajete, bude mít váš sponzor přednostní přístup do vašeho diáře – možná i s vlastním klíčem do Oválné pracovny.
Politika na prodej
Volby jsou tak trochu aukce. Voliči si sice myslí, že rozhodují o tom, kdo je nejlepší kandidát, ale ve skutečnosti rozhoduje, kdo měl dost peněz na to, aby si koupil nejlepší reklamní kampaň. Trumpova vítězství byla částečně postavená na tom, že měl prostředky k tomu, aby byl všude – na billboardech, v televizi, na sociálních sítích. A i když ho spousta lidí nemohla vystát, nedalo se ho ignorovat. A to je ve volbách klíčové: být vidět, slyšet a ideálně mít dost peněz na to, aby vám odpustili i nějaký ten přešlap. Nebo pár přešlapů. Nebo všechny.
Kdyby Trump začínal s nulou, mohli bychom si být téměř jistí, že by skončil jako člověk, co křičí na ulici do megafonu, že vláda je zkorumpovaná. Paradoxně by měl pravdu, ale nikdo by ho neposlouchal, protože by mu chybělo to kouzelné pozadí: peníze a moc.
Co na to voliči?
A teď si představte, že jste volič. Chcete vybrat kandidáta, který má skvělé názory, ale jeho kampaň vypadá jako projekt osmáka z hodin občanky. Na druhé straně je kandidát, který má za sebou profesionální tým marketérů, jeho reklamy hrají na všech platformách, a ještě vám slíbí snížení daní a nový stadion ve městě. Koho si vyberete? Peníze nejsou jen prostředek k tomu, abyste mohli kandidovat, ale i způsob, jak ovlivnit, co si lidé myslí.
Na závěr
Volby jsou drahá hra. A jestli něco rozhoduje o tom, kdo vyhraje, není to jen charisma nebo názory. Jsou to dolary. Takže příště, až uvidíte někoho, kdo tvrdí, že chce změnit svět, zeptejte se sami sebe: „A kdo mu na tu změnu přispěl?“ Protože v politice platí jediné: pokud vás podporují bohatí, musíte jim po volbách něco vrátit. A pokud vás nepodporuje nikdo, tak se na vás bohužel zapomene dřív, než vůbec stihnete rozlepit první plakát.
