Článek
Zpravodajská činnost
Zpravodajská činnost byla hlavním těžištěm skupiny. Společně dokázali vytvořit jakousi centrálu, která sbírala informace ze všech koutů protektorátu. Díky organizaci zvané Petiční výbor Věrni zůstaneme spolupracovali se sítí železničářů a pošťáků. Jejich prostřednictvím získávali cenné informace o německých transportech, ale i poměrech v továrnách. Shromážděné informace pak koncipoval Josef Balabán. Tímto vyhodnocováním pak pro domácí odboj vytvořil přehled o politickém a ekonomickém životě v protektorátu. Získané informace pak byly vysílány do Londýna buď pomocí vysílaček Sparta I. a Sparta II., nebo prostřednictvím kurýrů přes Švédsko či přes Balkán. S vysíláním depeší pro Londýn pomáhal Třem králům radista František Peltán.
Josef Balabán se na jaře 1940 stal centrálním mozkem široce rozvětvené sítě informátorů, kterou řídil společně s Morávkem a Mašínem. Základem zpravodajské sítě Tří králů byla samozřejmě struktura Obrany národa. Kromě této sítě, prostupující celé území protektorátu, disponovali Tři králové speciálními zpravodajskými kontakty z nejvyšších hospodářských a finančních kruhů protektorátu. Rovněž navázali kontakt s dvojitým agentem Paulem Thümmelem, který jim dával cenné informace o plánech nacistického Německa.
Tři králové kromě zpravodajství zajišťovali i bezpečnostní službu (což v tomto případě znamená, že se snažili zabránit, aby němečtí agenti nepronikali do jejich řad), ale také vytvářeli seznamy konfidentů a donašečů gestapa. S tímto úkolem jim pomáhali čeští policisté, kteří pracovali v úřadovně gestapa jako překladatelé.
Sabotážní a diverzní činnost
Pravděpodobně první společnou akcí Tří králů byly dva pumové útoky v Berlíně v září 1939. Právě oni zajistili celkovou přípravu a odzkoušení náloží. Útoky pak uskutečnil kapitán Ctibor Novák, Mašínův švagr, který pracoval v Berlíně jako tlumočník na Hlavním říšském bezpečnostním úřadě. Ten položil kufry s časovanými náložemi u budov berlínského policejního prezidia a říšského ministerstva letectví. Bomby napáchaly značné škody.
Skupina také vykolejila několik vojenských transportů pomocí bomb maskovaných jako uhelné brikety. Po vyhození tohoto falešného uhlí do kotle lokomotiva explodovala. Nálože maskované jako brikety používali nejen na ničení transportů. Doložen je dokonce útok na sídlo pražského gestapa náloží maskovanou jako briketa. K jejímu výbuchu došlo v kotelně Petschkova paláce dne 14. srpna 1941, tedy v době, kdy Mašín a Balabán byli již ve vězení. Nálož sem nejspíš nastražil Morávek a jeho zbývající spolupracovníci.
Neodvážnější sabotážní akcí Tří králů byl pokus zabít říšského vůdce SS Heinricha Himmlera v prosinci roku 1940. Podle instrukcí Tří králů jej uskutečnil český průvodčí Jan Karel. Časovaná bomba byla umístěna na nástupiště anhaltského nádraží v Berlíně. Právě sem měl přijít Himmlerův vlak zpožděn, byla tato akce neúspěšná.
