Článek
Součástí výbavy byl balík s výzbrojí shozený na samostatném padáku. Ten obsahoval dvě bedny. Menší bedna obsahovala například dvě automatické pistole Colt 38 s podpažními pouzdry, náhradní zásobníky, šest perkusních bomb s plastickou trhavinou či speciální roznětky. Větší bedna obsahovala speciální výbavu, kterou kromě pistolí tvořil samopal STEN, munice, granáty Mills se čtyřvteřinovým zpožďovačem, zásoby plastické trhaviny a další potřebné příslušenství na výrobu bomb a výbušných nástrah. Oba členové výsadku měli ve své osobní výbavě kromě padáku například automatickou pistoli Colt 38 s náhradním zásobníkem a náboji, obvazový balíček, menší zásobu potravin nebo skládací lopatku. Každý z obou členů Anthropoidu získal ještě před odletem 5000 říšských marek a 500 korun českých. Krátce před odletem pak rotmistři obdrželi padělané protektorátní doklady. Jozef Gabčík obdržel občanskou legitimaci na jméno Zdeněk Vyskočil a Jan Kubiš na jméno Otto Strnad.
Ještě před vysláním Anthropoidu řešila exilová vláda důležitou otázku, tedy jak obnovit spojení s Protektorátem Čechy a Morava. Veškeré spojení s českým národem bylo přerušeno po nástupu Reinharda Heydricha a československý exil potřeboval tento kontakt nutně obnovit. Z tohoto důvodu mělo v danou chvíli větší prioritu vyslání skupiny spojařů na území protektorátu. Spojaři tak nakonec dostali přednost před Anthropoidem, který si na svůj výsadek musel téměř dva měsíce počkat. K tomuto úkolu byl určen výsadek Silver A, který sestával ze tří členů, a to z nadporučíka Alfréda Bartoše, rotmistra Josefa Valčíka a svobodníka Jiřího Potůčka. Členové této skupiny měli za úkol obnovit spojení pomocí rádiového kompletu zvaném Libuše a zorganizovat zpravodajskou síť. S navázáním spojení měl pomoci i dvoučlenný výsadek Silver B ve složení rotný Jan Zemek a četař Vladimír Škácha.
Výsadek skupiny Anthropoid byl naplánován až na noc z 28. na 29. prosince 1941. Spolu s ním měly být vysazeny též skupiny Silver A a Silver B. Před odletem podal štábní kapitán Jaroslav Šustr poslední instrukce pro Anthropoid. Muži museli ihned po seskoku zakopat padáky a letecké obleky. Poté bylo nutné pečlivě ukrýt zbývající materiál a vyčkat do rána v lese blízko místa seskoku. Následně, pokud to situace umožňovala, měli muži dojít do Plzně nebo do Rokycan, kde měli na záchytných adresách požádat o ubytování. Štábní kapitán Šustr zdůraznil, že pro vlastní bezpečí a bezpečí ostatních se nesmí o svém úkolu nikomu zmiňovat. Po zajištění ubytování se museli rotmistři informovat nejen o stávajících poměrech v protektorátu, ale také o možnostech cesty do Prahy. V Praze si pak oba muži měli vybrat nevhodnější místo na provedení akce. Štábní kapitán jim doporučil, aby si před splněním svého úkolu našli jiné ubytování, než jaké nalezli po příchodu do Prahy.
V průběhu odpoledne byli členové tří paraskupin připraveni na letišti Tangmere nacházejícím se v hrabství Sussex. Parašutisty měl na místo seskoku dopravit tehdy nejmodernější letoun, který měla britská RAF k dispozici, a to čtyřmotorový bombardér Handley Page Hallifax B Mk. II. Letoun poskytla pro výsadek těchto tří skupin 138. peruť RAF pro speciální úkoly. Tato peruť tak poskytla dostatečně silný bombardér, který dokázal vydržet nepřetržitých 13 hodin letu. Na palubě byl kromě sedmi výsadkářů přítomen i štábní kapitán Jaroslav Šustr jako dispečer a osm členů britské posádky pod velením pilota kapitána Ronalda C. Hockeye.
Letadlo se vzneslo ve 22 hodin britského času. Ani tento významný let se neobešel bez komplikací. Letoun přeletěl francouzské pobřeží v prostoru Le Crotoy celkem bez problému. Poté směřoval na Darmstadt v Bavorsku, kam dorazil v 00.42. Cestou nad tuto oblast došlo dvakrát k setkání s německými stíhači, ale pilot Halifaxu se jim obratně dokázal ztratit z dohledu. Pilot však ještě neměl zcela vyhráno. Většina orientačních bodů byla zapadána sněhem, tudíž nebyla vidět menší města, železnice ani řeky. Z tohoto důvodu pilot ztratil orientaci, a proto nad území Protektorátu Čechy a Morava vletěl jinde, než bylo původně v plánu. V důsledku této skutečnosti pak pilot zaměnil Prahu za Plzeň. I přesto, že navigátor nedokázal najít orientační body, musely být výsadky uskutečněny na zhruba určených místech. Jako první přišel na řadu Anthropoid. Nejprve letadlo opustil Jozef Gabčík, poté byl shozen kontejner s potřebným vybavením a následně opustil letoun Jan Kubiš. Podle palubního deníku byl Anthropoid vysazen ve 2.24 britského času východně od Plzně. Ve skutečnosti však místem seskoku bylo pole u obce Nehvizdy nedaleko Prahy. O třináct minut později byl vysazen Silver A. Ve 2.56 byl vysazen i Silver B. Poté letoun zamířil zpět do Velké Británie. K výsadku všech tří skupin došlo na jiných místech, než se plánovalo. V tu chvíli to ale žádný z parašutistů netušil.
Oba parašutisté skupiny Anthropoid vyskočili do neznáma. Nemohli tušit, zda přistanou do hlubokého lesa, otevřené krajiny nebo obydlené oblasti. Navíc u všech výsadků existovalo riziko, že se parašutisté po seskoku nebudou moci navzájem najít. Pokud by totiž došlo k nějakému zaváhání při seskoku, mohlo se stát, že druhý výsadkář dopadne několik stovek metrů od toho prvního. Skupina by se tak nesešla, a tudíž by nemohla splnit zadaný úkol. To naštěstí nebyl případ Anthropoidu. Ten ale musel řešit jiný problém. Při doskoku na zasněženou a zmrzlou půdu si totiž Jozef Gabčík poranil levou nohu. Toto zranění mu bohužel neumožňovalo stabilní chůzi. Jakmile se oba muži ve tmě našli, ihned zakopali své padáky a vydali se do nedaleké boudy u pole, v níž si schovali bedny s operačním materiálem. Hned brzy ráno se Jan Kubiš vydal zjistit na místní faru, kam to vlastně dopadli. Ochotný farář mu pomohl se zorientovat a zároveň mu sdělil, že v sousední vesnici je železniční zastávka, odkud se může dostat kamkoliv. Téhož rána oba parašutisté došli na nádraží a dojeli do Prahy, kde nastoupili na vlak do Rokycan. V Rokycanech se vydali na záchytnou adresu k Václavu Stehlíkovi, který jim dočasně poskytl úkryt a stravu.
Použité zdroje:
BURIAN, Michal, KNÍŽEK, Aleš, RAJLICH, Jiří, STEHLÍK, Eduard, Atentát. Operace Anthropoid 1941–1942, Praha 2007.
DREJS, Jan, Za Heydrichem stín, Praha 1947.
KMOCH, Pavel, Operace Anthropoid: Epilog. Atentát na Reinharda Heydricha ve světle dobových pramenů, Praha 2018.
MACDONALD, Callum, Úder z Londýna. Atentát na obergruppenführera SS Reinharda Heydricha, Praha 1997.
STEHLÍK, Eduard, Jan Kubiš. Nezastaví mne ani to nejhorší…, Žďár nad Sázavou 2017.
ŠOLC, Jiří, Bylo málo mužů, Praha 1990.
ŠPITÁLNÍK, Zdeněk, BJAČEK, Petr, BURIAN, Michal, Anthropoid. Němá svědectví, Praha 2018.
