Článek
Odvetnou akcí byl myšlen útok na některého z okupačních činitelů, který měli vykonat dva muži, jež prošli speciálním výcvikem. Muži měli být vysazeni padákem s veškerým nutným vybavením na okupovaném území. Operace dostala krycí název Anthropoid. Pro tento úkol byli vybráni pro své vynikající výsledky dva úspěšní absolventi speciálních kurzů. Velitelem operace byl určen rotmistr Jozef Gabčík a jeho partnerem v boji pak rotný Karel Svoboda.
Oba muži Gabčík a Svoboda se zúčastnili porady, která se konala dne 3. října 1941 v Londýně. Přítomní byli kromě obou vojáků ještě plukovník František Moravec, podplukovník Josef Bartík, major Karel Paleček a major Jan Krček. V úvodu záznamu z porady plukovník Moravec shrnul nelehkou situaci na území protektorátu. Rovněž připomenul, že domácí odboj má problémy a potřebuje pomoc zvenčí. Právě tuto pomoc měli zajistit Gabčík se Svobodou. Tato pomoc měla být poskytnuta konkrétně 28. října 1941, tedy v den výročí vzniku samostatného Československého státu. Ten den mělo dojít k významnému činu, který by byl zapsán do dějin. V Praze byly v tu dobu dvě osoby, které byly zodpovědné za vraždění, a to Karl Hermann Frank a Reinhard Heydrich. Plukovník Moravec poté oběma vojákům sdělil toto: „Podle našeho názoru, jakož i našich vedoucích osob je třeba pokusit se o to, aby jeden z nich za to zaplatil, abychom ukázali, že vracíme ránu za ránu.“ Následně zdůraznil, že je to právě ten úkol, pro jehož splnění byli vybráni. Dále v záznamu porady byl uveden důvod, proč jsou tímto úkolem pověřeny dvě osoby. Bylo to zejména proto, že úkol musel být proveden bez jakékoli pomoci českého obyvatelstva. Plukovník dále oběma mužům sdělil, že je čistě na nich, jak a kdy akci provedou. Na závěr byli Gabčík a Svoboda dotázáni, zda s tímto úkolem souhlasí. Jednoznačně odpověděli, že zadaný úkol splní.
Po této poradě se Gabčík a Svoboda zúčastnili speciálního doplňovacího výcviku. Naneštěstí byl 5. října Karel Svoboda zraněn při jednom cvičném seskoku. O dva dny později byl Svoboda stále ve stavu nemocných, stěžoval si na bolest celého těla a zejména zad. Štábní kapitán Jaroslav Šustr považoval za nutné, aby byl Svoboda z výcviku stažen. V této chvíli bylo potřeba najít náhradníka. Na Šustrův návrh i na Gabčíkovo přání se rotmistr Jan Kubiš stal druhým mužem Anthropoidu.
Výsadek paraskupiny Anthropoid, původně plánovaný na 10. října 1941, musel být odložen. Oba muži museli před odletem do okupované vlasti projít speciálním a zdokonalovacím výcvikem, který ještě nebyl zcela dokončen. Rotmistři Gabčík a Kubiš zamířili dne 14. října do výcvikového velitelství SOE do objektu STS 21 situovaného na východ od Arisaigu. Za jejich doplňující výcvik zodpovídali ti nejlepší specialisté SOE, a to kapitáni Eric Anthony Sykes a John Tobin Bush. Pod vedením těchto důstojníků prošli Jozef Gabčík a Jan Kubiš šestidenním výcvikem ve střelbě. Zdokonalili se ve střelbě z různých typů zbraní například ze samopalu STEN či lehkého kulometu BREN. Byla procvičována střelba pudová a mířená na pohyblivé i pevné cíle. Součástí speciálního kurzu byla rovněž práce s trhavinami a vrhání ručních granátů. Po dokončení tohoto výcviku byli oba parašutisté převezeni do tajného zařízení SOE označovaného jako Station XII. Právě zde se rodil plán útoku na Reinharda Heydricha. V tomto středisku se totiž Gabčík s Kubišem učili házet granát na jedoucí automobil. Speciální výcvik skončil na počátku listopadu 1941. Od 8. listopadu Gabčík s Kubišem vyčkávali, až přijde čas jejich výsadku, v objektu STS 2 Bellasis House u Dorkingu. Právě v tomto objektu zřídil II. odbor MNO v Londýně ve spolupráci se SOE výcvikové středisko, které bylo určené pro československé parašutisty. Pro sabotážní skupiny řídil zdokonalovací kurz nadporučík Rudolf Hrubec. Zde ještě probíhalo upřesňování plánu operace Anthropoid, který s oběma muži probíral štábní kapitán generálního štábu Jaroslav Šustr.
Své poslání pak Jozef Gabčík s Janem Kubišem stvrdili dne 1. prosince 1941 podpisem následujícího závazku: „Můj úkol tkví v zásadě v tom, že společně s jiným příslušníkem československé armády budu odeslán do vlasti, abych v čase, na místě a v situaci, která podle našeho zjištění na místě a za daných okolností bude zdát nejvýhodnější, provedl nějakou sabotážní, nebo teroristickou akci, tak účinnou, aby měla patřičný ohlas jak doma, tak za hranicemi Československé republiky. Učiním podle svého nejlepšího vědomí a svědomí vše, abych tento úkol, k jehož plnění jsem se dobrovolně přihlásil, splnil.“ O půl roku později tento závazek splnili.
Použité zdroje:
BURIAN, Michal, KNÍŽEK, Aleš, RAJLICH, Jiří, STEHLÍK, Eduard, Atentát. Operace Anthropoid 1941–1942, Praha 2007.
IVANOV, Miroslav, Atentát na Reinharda Heydricha, Praha 2019.
JENŠÍK, Miloslav, Anthropoid kontra Heydrich. Známe celou pravdu?, Praha 2020.
KMOCH, Pavel, Operace Anthropoid: Epilog. Atentát na Reinharda Heydricha ve světle dobových pramenů, Praha 2018.
MACDONALD, Callum, Úder z Londýna. Atentát na obergruppenführera SS Reinharda Heydricha, Praha 1997.
STEHLÍK, Eduard, Jan Kubiš. Nezastaví mne ani to nejhorší…, Žďár nad Sázavou 2017.
ŠPITÁLNÍK, Zdeněk, BJAČEK, Petr, BURIAN, Michal, Anthropoid. Němá svědectví, Praha 2018.
