Článek
Naučit se pracovat s umělou inteligencí, proniknout do digitálního marketingu nebo získat nové dovednosti pro práci či podnikání. To všechno může znamenat investici v řádu desítek tisíc korun. Právě cena přitom bývá jedním z důvodů, proč lidé další vzdělávání odkládají.
Na samém konci září 2026 se zájemcům otevřela nabídka kurzů digitálního vzdělávání v programu Jsem v kurzu, který se nyní řídí novými pravidly financování. Ta přinášejí zajímavou možnost zejména lidem, pro které by cena vzdělávání mohla představovat překážku. Úřad práce jim totiž může uhradit 100 % ceny kurzu, a to až do výše 35 000 korun.
A pozor, označení nízkopříjmová skupina je v tomto případě trochu zavádějící. Nejde totiž jen o lidi s nízkou výplatou nebo domácnosti, které obtížně vycházejí s penězi. Pravidla pracují s konkrétními životními situacemi a skupinami obyvatel. A možná budete překvapeni, kdo všechno se mezi ně počítá.
Kdo může získat kurz úplně zdarma?
Začněme skupinou, kterou asi nikoho nepřekvapíme. Na stoprocentní příspěvek mohou dosáhnout nezaměstnaní vedení v evidenci Úřadu práce, kteří v době podání přihlášky nepobírají podporu v nezaměstnanosti ani podporu při rekvalifikaci. Právě pro ně může být získání nových digitálních dovedností důležitým krokem k návratu na pracovní trh.
Další skupinou jsou lidé pobírající dávku státní sociální pomoci. Také u nich pravidla počítají s možností plného financování kurzu.
Tím ale výčet zdaleka nekončí.
Na 100% příspěvek mohou dosáhnout také studenti posledních ročníků středních, vyšších odborných a vysokých škol. Tedy mladí lidé, kteří se teprve chystají vstoupit na pracovní trh. Pokud si chtějí ještě před ukončením studia rozšířit kvalifikaci, mohou k tomu využít právě podporované digitální vzdělávání.
Zajímavou skupinou jsou také senioři. Podmínky zahrnují osoby starší 65 let a příjemce starobního důchodu. V obou případech ovšem musí existovat vazba na trh práce. Samotný věk nebo pobírání důchodu tedy nestačí. Pokud ale senior stále pracuje nebo má zájem o pracovní uplatnění, může pro něj být program vhodnou příležitostí.
Možnost stoprocentního financování se vztahuje rovněž na osoby se zdravotním postižením, a to v rozsahu stanoveném pravidly programu.
Zvláštní pozornost věnují podmínky i lidem, kteří se nacházejí v náročnější životní situaci. Patří sem osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a také lidé před propuštěním z výkonu trestu odnětí svobody nebo krátce po něm. V těchto případech je možné podporu získat nejvýše šest měsíců před opuštěním zařízení nebo do šesti měsíců po něm.
Smysl je zřejmý. Nové dovednosti mohou usnadnit vstup do zaměstnání nebo návrat do běžného pracovního života.
Musíte dokládat své příjmy?
Tady přichází možná trochu nečekaná odpověď. Zařazení do nízkopříjmové skupiny není automaticky spojeno s individuálním posuzováním výše mzdy nebo příjmů celé domácnosti. Rozhodující je především to, zda člověk splňuje některou z kategorií vymezených podmínkami programu.
Například student posledního ročníku vysoké školy nemusí být automaticky vyloučen jen proto, že při studiu pracuje. Stejně tak člověk se zdravotním postižením nemusí být nutně bez zaměstnání.
U studentů, seniorů, osob se zdravotním postižením a osob opouštějících uvedená zařízení je však nutné doložit potvrzení o příslušnosti k dané skupině. U nezaměstnaných bez podpory a příjemců dávky státní sociální pomoci tuto povinnost pravidla ve stejném rozsahu nestanovují.
O tom, zda konkrétní žadatel splňuje definici nízkopříjmové osoby, rozhoduje Úřad práce. A je důležité zdůraznit, že na poskytnutí příspěvku neexistuje právní nárok. I při splnění stanovených podmínek tak žádost podléhá schválení.
Kurz zdarma ano, ale ne bez podmínek
Pokud Úřad práce stoprocentní příspěvek schválí, může účastník absolvovat kurz v ceně až 35 000 korun bez finanční spoluúčasti.
Představme si například kurz zaměřený na umělou inteligenci nebo správu sociálních sítí, jehož cena je 25 000 korun. Zájemce zařazený do nízkopříjmové skupiny nemusí ze svého zaplatit ani korunu. Celou částku může uhradit Úřad práce. Pokud by ovšem cena kurzu přesáhla stanovený limit 35 000 korun, rozdíl už musí účastník doplatit sám. A to nejpozději jeden kalendářní den před zahájením výuky. Peníze navíc neputují na účet účastníka. Úřad práce příspěvek při splnění podmínek vyplácí přímo vzdělávacímu zařízení. A protože se jedná o veřejné prostředky, má podpora také pravidla týkající se samotné účasti na vzdělávání.
Kurz je potřeba skutečně absolvovat, nikoliv se do něj pouze přihlásit. Účastník musí úspěšně dokončit vzdělávání, splnit případné předepsané ověření znalostí a zúčastnit se alespoň 80 % výuky. Zároveň musí skutečně absolvovat minimálně 40 hodin. Pokud tedy kurz trvá 50 hodin, znamená to účast na nejméně 40 hodinách výuky. Pravidla pamatují i na situace, kdy člověk nemůže kurz dokončit z vážných a doložených důvodů. V takovém případě může Úřad práce za splnění dalších podmínek poskytnout poměrnou část příspěvku. Pokud však účastník podmínky nesplní a příspěvek kvůli tomu nebude vyplacen, může nakonec celou cenu kurzu hradit sám.
A co ostatní? Ani ti nemusí platit celou cenu
Přestože stoprocentní financování představuje nejzajímavější možnost, program Jsem v kurzu není určen výhradně nízkopříjmovým skupinám. O příspěvek mohou žádat i další lidé, kteří chtějí získat nové digitální dovednosti nebo si rozšířit stávající kvalifikaci. V jejich případě platí povinná finanční spoluúčast ve výši minimálně 23,27 % ceny kurzu. Zbytek může při schválení příspěvku uhradit Úřad práce.
U kurzu za 25 000 korun to znamená, že běžný účastník zaplatí minimálně 5 817,50 Kč a příspěvek může pokrýt zbývajících 19 182,50 Kč. Rozdíl oproti nízkopříjmové skupině je tedy zásadní. Zatímco běžný účastník musí část kurzovného zaplatit ze svého, člověk se schválenou stoprocentní podporou nic nedoplácí, pokud cena nepřekročí maximální limit.
Musíte být evidováni na Úřadu práce. Neznamená to ale, že musíte být nezaměstnaní
Tohle je jedna z nejčastějších nejasností, které program provázejí. O příspěvek totiž mohou žádat pouze lidé vedení na Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání nebo zájemci o zaměstnání. Zatímco uchazečem o zaměstnání je zpravidla člověk, který práci hledá, zájemcem o zaměstnání může být také zaměstnanec nebo podnikatel. Nemusíte tedy dávat výpověď, přerušovat živnost ani se vzdávat svého současného zaměstnání jen proto, že chcete absolvovat podporovaný kurz.
Evidence je však důležitá i v průběhu vzdělávání. Pokud ji účastník před dokončením kurzu ukončí a bezprostředně na ni nenaváže další evidencí, může dojít ke krácení příspěvku.
Pozor, kurzy mizí z nabídky 30 dní před začátkem
A teď informace, která může překvapit i ty, kteří už mají konkrétní kurz vybraný.
Kurzy digitálního vzdělávání jsou v databázi veřejně viditelné pouze do 30 kalendářních dnů před jejich zahájením. Pokud tedy například kurz začíná 10. března, není možné spoléhat na to, že si ho ještě začátkem března vyhledáte a přihlásíte se. Kurz z veřejné nabídky zmizí měsíc před prvním dnem výuky. Neznamená to, že se ruší. Pouze už není dostupný pro nové zájemce prostřednictvím veřejné nabídky. Navíc vzdělávací zařízení mohou kurz do databáze vložit nejdříve 90 dní před jeho zahájením. Období, kdy lze konkrétní termín najít a přihlásit se, je tedy poměrně krátké. A právě proto se vyplatí s výběrem a přihláškou příliš neotálet.
Jak o příspěvek požádat?
Přihlášení probíhá výhradně online prostřednictvím oficiálního portálu Jsem v kurzu.
Zájemce si v databázi vybere konkrétní vzdělávací kurz, podá přihlášku a vyčká na její posouzení. Úřad práce následně rozhodne, zda příspěvek schválí. Pokud žadatel splňuje podmínky některé z nízkopříjmových skupin, je důležité doložit příslušné dokumenty tam, kde je pravidla vyžadují. Právě na jejich základě může být posouzena možnost stoprocentní úhrady. V případě schválení obdrží účastník potvrzení prostřednictvím databáze. Pokud příspěvek schválen nebude, dozví se také důvod zamítnutí.
Příležitost, kterou stojí za to prověřit
Digitální dovednosti už dávno nejsou výsadou programátorů nebo IT specialistů. Umělá inteligence, online komunikace, práce s daty nebo digitální marketing dnes pronikají prakticky do všech profesí. Pro někoho může být nový kurz cestou k lepšímu zaměstnání. Pro jiného příležitostí vrátit se po delší pauze do práce, rozšířit nabídku vlastních služeb nebo získat jistotu v oboru, který se rychle mění.
A pokud může být takové vzdělávání zcela hrazené z veřejných prostředků, stojí za to zjistit, zda na podporu můžete dosáhnout. Možná totiž patříte do skupiny, které Úřad práce zaplatí celý kurz. Jen o tom zatím nevíte.
