Článek
Pokud ještě stále někdo je proti tomu, aby Ukrajina byla členem NATO, tak po summitu v Ankaře by měl zvážit změnu názoru. Východoevropská země, která se pátým rokem brání odporné ruské agresi, se stala vítězem summitu, když bychom to měli vzít sportovní terminologií. A Ukrajina je dlouhodobým vítězem obecně. Na rozdíl od bázlivé a zbabělé Evropské unie se nebojí postavit Rusku čelem. A svým systémem úspěšných ukrajinských dronů a nálety na ruské rafinerie ukazuje, že právě ukrajinské drony jsou ty nejlepší protiruské sankce.
Bylo by stále naivní si však nyní myslet, že když hoří největší ruské rafinerie a Rusko se postupně ekonomicky i personálně hroutí, že je vyhráno. Ne, ani zdaleka není. Rusko vede dlouhodobé a barbarské boje i za cenu úplného vykrvácení. A ne, výhrou nebude ani to, kdyby ukrajinské drony zničily obří plynovod Jamalského kříže. Rusko zůstane hrozbou ještě po mnoho let a útočit bude, i kdyby to mělo být jen klacky a kameny. Nicméně ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ukázal na summitu NATO svou silnou geopolitickou roli.
Stačí se podívat na obrat běloruského diktátora Alexandra Lukašenka, který ucítil poprvé, že Ukrajina už není jen fackovacím panákem. Těžko říct, jestli tímto rozjel další sérii svých geopolitických šachových partií, kdy lavíruje mezi Západem a Ruskem, ale je fajn vidět vystrašeného diktátora. Zároveň Lukašenko dostává strach i z další zásadní věci. Pokud by Ukrajina systematickými útoky zničila ruskou infrastrukturu a Putinův režim by padl, běloruský lid by vycítil po šesti letech od masových protestů šanci na změnu u nich. A Bělorusko by si změnu taktéž zasloužilo po třech dekádách s Lukašenkem na čele.
Jenže když se vrátíme k summitu NATO, tak Volodymyr Zelenskyj ukázal svou politickou velikost. Začal bych asi tím nejúsměvnějším momentem, kdy si ukrajinský prezident opět vytřel podlahu s Donaldem Trumpem nebo někým z USA. Dodnes si pamatuji, jak setřel arogantního novináře ohledně obleku. A nyní Donald Trump také na to, že Zelenskyj není žádným fackovacím panákem. Padla otázka na vyjednávání o míru v Moskvě. Na dotaz Trumpa, jestli by letěl do Moskvy, odpověděl Zelenskyj následovně: „Je to tam teď nebezpečné, je tam spousta ukrajinských dronů.“ Co víc chcete říct? Ten chlap je prostě největší frajer současné doby.
Na to, jak Donald Trump na summitu kopal opět do všech ostatních, především do Španělska, tak pronesl jednu klíčovou větu: „Je těžké tomu uvěřit, že? Od Oválné pracovny až do dneška jsme si, myslím, vybudovali velmi dobrý vztah.“ Trump tak touto větou rozhodně nepotěšil takového Vladimira Putina a ani proruskou úderku napříč státy NATO. Trump je jako korouhvička, která ráda stojí na straně vítězů. A vůbec nikdo by se nemohl divit, kdyby Ukrajina konečně dotáhla válku do vítězného konce a Trump řekl, že s Putinem nikdy nejednal, nezná ho a že si nezaslouží jeho pozornost. Ale to je opět jen taková konspirační predikce.
Zelenskému se podařilo vyjednat zásadní věci a tou nejzásadnější je pomoc ve výši 70 miliard eur. Státy NATO si odsouhlasily tuto pomoc, ovšem takové Česko se na pomoci Ukrajině podílet nebude. A je to obrovská škoda, protože tímto se zásadně zhoršuje situace českých firem, které by na pomoci Ukrajině mohly profitovat. Nicméně tato pomoc přijde na Ukrajinu i v roce příštím roce a Ukrajina tak získá obrovské prostředky na to bojovat s agresorem. A opět ji to posune blíže k vítězství, což je v absolutním zájmu Evropy i okolního světa.
Než přejdu k dalším bodům, tak Zelenskému se zřejmě podařilo i normalizovat vypjaté vztahy s Polskem. Zelenskyj se v Ankaře potkal s prezidentem Karolem Nawrockim, se kterým byl na ostří nože kvůli glorifikaci UPA, která se podílela na neslavném volyňském masakru. Nawrocki uvedl, že strany sice nevyřešily historické spory, ale zůstávají partnery kvůli společné hrozbě z Ruska. Oba pánové tak zahodili historické události za hlavu a na summitu řešili hrozby současnosti. Řád Bílého orla se tak nestal předmětem diskusí a proruská sebranka, která adorovala prezidenta Nawrockiho skrz odebrání vyznamenání Zelenskému, teď může tak maximálně praskat vzteky. Na druhou stranu je smutné, že se dokážou pobavit i tito dva pánové, ale Andrej Babiš se bojí promluvit na prezidenta Pavla.
Když se ale vrátím ke vztahu Zelenského s Trumpem, tak právě tam se odvíjely i další úspěchy. Donald Trump totiž přislíbil Ukrajině licenci k výrobě Patriotů, zřejmě sice jen raket, ale pro Ukrajinu je to i tak úspěch. Co už je podstatnější úspěch, tak je zájem Američanů na koupi ukrajinských dronů. Což je významné pro Ukrajinu v oblasti geopolitiky i ekonomiky, o jejich drony nyní bude rvačka, což může pomoct nastartovat v zemi ekonomický růst. Čili něco, co po tolika letech války země bude zatraceně potřebovat.
Ovšem tohle má i grandiózní finále. Donald Trump povolil Ukrajině dálkové údery dronů na Rusko. Což je katastrofický scénář pro ruského diktátora Vladimira Putina. Rusko je teď v největší palivové krizi, v jaké kdyby bylo. Ukrajina zasáhla největší ruské rafinerie včetně té největší v Omsku, která leží zhruba dva tisíce kilometrů od ukrajinských hranic. A tady se právě dostávám k Jamalskému kříži. Tímto obřím plynovodem totiž protéká 85% veškerého těženého zemního plynu v Rusku. A také by výpadek Jamalského kříže paralyzoval 57% ruské výroby elektřiny, která je na plynu závislá. A vzhledem k tomu, jak Rusko má slabou PVO v poměru rozlohy jejich země, tak toto povolení může být jedním z konečných direktů Putinovi.
Zároveň by nebyl ohrožen jen Jamalský kříž. Ale celá logistika a energetika v jednom. Pokud by drony dlouhého úderu zasáhly Transsibiřskou magistrálu, okamžitě by byla přerušena dodávka zbraní z Číny a KLDR. Navíc by tímto Ukrajina mohla snáz ohrozit ropné terminály Sheskharis a Usť-Luga, které už v minulosti jednou zasáhla. A vzhledem k tomu, že ukrajinské drony jsou schopny zasáhnout cíl na vzdálenost 2 500 kilometrů, v bezprostředním ohrožení by byly obří slévárny v Magnitogorsku nebo ocelárny v Čerepovci. Anebo klíčové továrny pro ruskou armádu v Kurganu či Brjansku. Trump tak možná vyslal Putinovi polibek smrti.
Ukrajina tak bezesporu se stala vítězem summitu NATO a čím dál víc by se měla vést diskuze o tom, že by Ukrajina měla být součástí Severoatlantické aliance. Ukrajina je nyní vojenskou velmocí, která likviduje ruskou infrastrukturu. A zároveň má i velmi silnou obranu, za zničeným Pokrovskem je totiž dekádu budovaná silná obrana, přes kterou Rusko má jen pramálo šancí projít dál. Ve chvíli, kdy válka skončí, tak nebude jediný důvod Ukrajinu nepřijmout do svých řad. A tak na východním a jihovýchodním křídle NATO bude díky Ukrajině a Turecka vytvořena velmi obávaná vojenská síla.
Ať už to jednou dopadne s Volodymyrem Zelenským jakkoli, tak on je zkrátka někdo, kdo přepsal vnímání Ruska. A kdo přepsal současnost. Rozbil všechny mantry o neporazitelné matičce Rusi. A na summitu NATO prokázal, že je skutečným světovým lídrem. I když jeho podpora klesá, Ukrajina na něho bude pamatovat jako na někoho, kdo ubránil suverénní zemi před posedlou expanzí ruského diktátora. A ať už bude po něm v čele Ukrajiny Valerij Zalužnyj nebo Kyrylo Budanov, tak Zelenského odkaz bude navždy tím, který ponese symbol hrdinství a statečnosti.
