Článek
Pomalu se začíná stávat to, co jsem predikoval krátce po volbách. A to skutečnost, že vláda Andreje Babiše nevydrží celé čtyři roky. A život vlády bude mít dvě etapy a to život před hlasováním o nevydání Andreje Babiše a Tomia Okamury a život po hlasování. Nyní se ukazuje, že jsme čím dál více v bodu dva a moje predikce, že v roce 2027 nás čekají předčasné volby, nabírá na čím dál silnějších obrátkách. Komentující mě vyhlašovali, že přání je otcem myšlenky a podobné žvásty. Nyní ovšem je situace více než alarmující.
Čím dál víc se totiž projevuje názorový rozkol mezi stranami. Jistě, lidovci i Piráti jsou taktéž dvě odlišné strany, ale na klíčových věcech nacházely shodu. To, co je ve vládě teď, to prostě nemohlo vydržet stabilně dlouho. Na poplach bije především hnutí SPD, které na nenávisti proti Ukrajině a náklonností k Rusku vystavělo celé poslední čtyři roky v politice. A jejich voliči se začínají hlasitě ozývat, protože jestli je něco, co by je naštvalo víc než kauzy vládních stran anebo stále klesající životní úroveň, tak je závan toho, kdyby SPD mělo něco společného s pomocí Ukrajině.
Proto si rozebereme v dnešním článku několik těchto bodů, jak by mohly vypadat výsledky předčasných voleb a jaká je budoucnost vládních stran. Sledujte.
Petr Macinka se stal fackovacím panákem
Kdo nezažívá vůbec dobré časy, to je ministr zahraničí Petr Macinka. Ten v krátkém časovém sledu schytal hromadu ran naráz. Nejprve Ústavní soud mu uštědřil tvrdou facku v jeho kohabitaci s prezidentem Pavlem. Prezident na summit NATO nakonec odcestoval a dokonce jej pozval turecký prezident Erdogan na večeři. Zatímco Petr Macinka zůstal někde před dveřmi mimo stranu dění. Tohle byla první Macinkova prohra.
Hned na to se proti němu otočil i ajatolláh Motoristů Václav Klaus, který ještě dva týdny zpátky označil Macinku, že je nejšikovnějšího ministra zahraničí. Jenže uběhl týden a něco a Klaus úplně otočil. Macinku osočil z toho, že právě on vyhrotil spory s prezidentem Pavlem a působí neohrabaně. Klaus tak navzdory svým postojům ukazuje, že prezidentský úřad a ústavní uspořádání v Česku je pro něj stále o level výš, než náklonnost k Macinkovi. A právě tady Macinka utrpěl zdrcující politickou i osobní prohru.
Jenže z Macinky se stal fackovací panák Andreje Babiše i Tomia Okamury a jejich voličů. Macinka totiž odsouhlasil pomoc Ukrajině prostřednictvím programu PURL. A to způsobilo bouři v centrále SPD. Vyděšený Okamura volal do Ankary, jak to je s tou pomocí Ukrajině a premiér Andrej Babiš zbaběle hodil Petra Macinku přes palubu a řekl, že tohle byla jeho iniciativa. Ze sociálních sítí Tomia Okamury se pak stala zeď nářků, kdy jeho voliči nechutně útočili na Macinku, že je zrádce, podrazák a měl by být odvolaný. Tak to dopadá, když roky živíte nenávist mezi lidmi a potom se to tak nějak otočí na druhou stranu.
Okamura na rozcestí: 300 tisíc měsíčně anebo odchod SPD z vlády?
Největší dilema musí řešit nyní předseda SPD Tomio Okamura. Okolo jeho osoby bylo dost živo. Dle zákulisních zpráv zvažuje odchod z politiky, navíc v uplynulých dnech se setkal s majitelem CSG Michalem Strnadem. Ovšem po summitu NATO a podpoře Ukrajině má proti sobě rozezlené voliče a největší otázkou není to, jestli je za komentář zablokoval na sociálních sítích. Ale otázkou bude to, jak se Okamura i celá SPD k celé záležitosti postaví.
U SPD bylo celý den ticho. Pouze Okamura s Jindřichem Rajchlem se vyjádřili na videu, že kategoricky odmítají pomoc Ukrajině a že tohle se neřešilo na koaliční radě. Okamuru pak usměrnil Andrej Babiš, že tomu vůbec nerozumí a celou záležitost mu vysvětlí. Osobně vsázím na to, že to hodí na minulou vládu a současná vláda s tím nemohla vůbec nic udělat. Bude to stačit voličům SPD? To bude právě to největší dilema. Protože Okamura deklaroval, že žádná pomoc Ukrajině už určitě nebude.
Ohledně budoucnosti SPD ve vládě se nejasně vyjádřil i europoslanec i Ivan David, který sdělil, že určitě by hnutí mělo o odchodu z vlády uvažovat. Jenže SPD je hnutí jednoho muže a ten cítí, že už z hnutí vyčerpal všechen potenciál. Proto kdyby SPD odešlo z vlády, tak to znamená pro Okamuru ztrátu 300 tisíc měsíčně, které má za to, že je předsedou sněmovny. A ve chvíli, kdy se bude rozhodovat o budoucnosti hnutí ve vládě, tak kvůli nějakým zásadám a volebním postojům určitě Okamura předsednickou stoličku opouštět nebude.
Spor o Ukrajinu odkryl skutečné vztahy ve vládě
Když se podíváme na to, na čem vládní koalice sbírala voliče, tak to byly věci jako rozdávání všem a levnější všechno, vystoupení z EU a NATO a zaříznutí pomoci Ukrajině anebo vyrovnaný rozpočet. Což v kontextu toho, že ve vládě jsou dvě proevropské a protiruské strany, největší vládní stranou je populistická partaj a že rozdávat a mít vyrovnaný rozpočet nejde ruku v ruce, to nemohlo dopadnout jinak. Tady nemohlo vzniknout nic jako snaha o kompromis.
Ono, když vládu složí strany, které mají vlajkové lodě v naprosto protichůdných názorech, tak to nemůže dopadnout jinak než vládní krizí. Což o to, zvrácenou shodu stranu našly v momentech, kdy se jednalo o demontáž právního a demokratického státu. Jenže spor o Ukrajinu odkryl vládní vztahy v plné nahotě. SPD a Motoristé se totiž mezi sebou úplně rádi nemají a Andrej Babiš nemá rád Tomia Okamuru. To jsou věci dlouhodobě známé, stačí se podívat na to, jak se v minulosti o sobě vyjadřovali Petr Macinka se Zuzanou Majerovou.
Jenže když přijde něco jako summit NATO, kde se rozhoduje i o takto závažných věcech, tak to ukazuje, že společná imunita není všechno. Ono, ani věci jako financování veřejnoprávních médií se neobešly bez problémů. Ale spor o Ukrajinu ukázal, že tahle parta se není schopna dohodnout na ničem, kde by Česko mohlo profitovat. Je to parta hochštaplerů, co zbaběle utekla před spravedlností. A ukazuje to i skutečnost, že společná imunita skutečně není všechno.
Závěr: Příští rok budou předčasné volby, SPD a Motoristé spolu nevydrží
Andrej Babiš by se už měl začít snažit, aby v preferencích vyletěl nahoru Martin Kuba anebo se přiklonil k opozičním stranám. Protože tahle vláda nemá šanci dovládnout celé čtyři roky. A bylo by velkým překvapením, kdyby takto závažnou krizi přečkala bez újmy. SPD a Motoristé spolu ve vládě nemají šanci vydržet, Okamurovo hnutí čeká volný pád dolů preferencemi. A Okamura není hloupý, jakmile uvidí, že jeho hnutí se bude blížit hranici zvolitelnosti, nebude se bát okopávat kotníky Motoristům, že je to jejich dílo. A své si užije i Andrej Babiš, který bude podobné terapii vystaven rovněž.
Vzhledem k tomu, jak moc je Babiš toxický pro opoziční strany, tak rekonstrukci vlády tady rozhodně nečekám. A nečekám ani toleranci menšinové vlády. Leda, že by ODS zradila své voliče a zvedla ruku pro ANO s Motoristy. Tomio Okamura by už pro vládu ruku nezvedl, protože u svých voličů bude brán za toho, který podpořil proukrajinské postoje vlády. A to se neodpouští. Zároveň pokud bude chtít mít Okamura v příštích volbách alespoň státní příspěvek, bude muset svádět souboj s komunisty a Jindřichem Rajchlem. Protože ti se budou snažit na současné vládní krizi vydělat co nejvíce a sesbírat jejich voliče.
Nicméně mě tohle utvrdilo jen v tom, že příští rok nás čekají předčasné volby. Strany za této konstelace nemají šanci spolu vydržet. A je úplně jedno, jestli hrozbou odchodem z koalice dělá SPD jen laciné divadlo pro své voliče. Spor o Ukrajinu ukázal skutečnost, jak to vládní strany mezi sebou mají. A odmítat Okamura může cokoli, nicméně dokud bude pískat Andrej Babiš, ostatní budou podle toho skákat.
Vládo, vzdej to.
Zdroje
summit NATO
Instagram - @stitdemokracie
