Článek
Ještě před pár desítkami hodin jsem myslel, že je rozhodnuto ve prospěch vlády a spor mezi vládou a prezidentem odskáčeme my všichni. Jenže to jsem si ani v nejmenším nemyslel, že Ústavní soud rozhodne ve prospěch prezidenta a vládní činitelé se budou chovat jako blázni. Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně summitu NATO a následná reakce je totiž drtivá prohra vlády. Že vláda neunesla rozsudek Ústavního soudu a začala kopat okolo sebe, ukazuje, že ve vládě sedí nekompetentní lidé, kteří mentálně zamrzli v pubertě. A když se jim něco nehodí do krámu, předvedou divadlo jako rozpustilé dítě v obchodě, když mu rodič nechce koupit čokoládu.
Když jsem se díval právě na ony reakce, tak jsem se utvrdil v tom, že oproti Macinkovi, Turkovi nebo Okamurovi je skutečně Andrej Babiš moudrým státníkem. Ačkoli si podprahově rýpl do Ústavního soudu, uznal výsledek rozhodnutí a prezident Petr Pavel tak na summit NATO pojede. Jenže rozhodnutí Ústavního soudu spustilo zmíněné hnojomety, před kterými jsem varoval v minulém článku. Ještě pár hodin před rozhodnutím Ústavního soudu se projevil mistr na slovo vzatý Jindřich Rajchl, který doslova napsal, že Petr Pavel prohraje, ať už rozhodnutí soudu bude jakékoli. Výhra by znamenala, že mu soud šel na ruku, prohra by de facto oslabila jeho pozici.
Jenže prezident nyní má pozici silnější, než kdy měl. A ne, nejedná se o přechod na prezidentský nebo poloprezidentský systém. Jen Ústavní soud určil hranice, co je v souladu s Ústavou a co v rozporu s ní. Vláda dostala pořádný pohlavek, neboť Ústavní soud jí de facto vyslal signál, že osobní antipatie vůči prezidentovi zkrátka nebudou součástí politického boje. Toto zároveň může rozjet i zákopovou válku u nás, kdy se rozjede buď kolo kompetenčních žalob anebo lidé z řad SPD či Motoristů své hulvátství dotáhnou k dokonalosti a budou do prezidenta kopat do roztrhání těla. Aniž by si uvědomili skutečnost, že i prezident má páky na to, aby vládě házel klacky pod nohy. Což jak jsme viděli už díky snaze Petra Pavla se domluvit s Andrejem Babišem, nic takového z jeho strany nehrozí.
Rozhodnutí Ústavního soudu není zároveň žádným ústavním pučem nebo vyhlášením války vládě, jak deklaroval Petr Macinka. Ten se na tiskové konferenci dopustil mnoha hloupých blábolů, kde mimo jiné nazval prezidenta Petra Pavla soudruhem. Aniž by si uvědomil maličkost, že premiér je bývalý estébák, totéž jeho ministr kultury. Válku s prezidentem začal především Filip Turek, který se odmítl smířit s tím, že ho prezident nejmenoval ministrem. A tuto válku gradoval Petr Macinka, který stabilně předváděl chování, které patří někde do hospody páté cenové relace, nikoli do vládního kabinetu.
Ústavní soud i nastavil zrcadlo vládě i české společnosti, že skutečně vládnou nejneschopnější z nás, jak by řekl Platón. Máme zde vládu, která nezná, nectí a nerespektuje Ústavu ČR a ústavní zvyklosti. Máme zde vládu, která se opila mocí natolik, že sama uvěřila tomu, že když vyhrála volby, tak jí patří celá republika a může si dělat cokoli si zamane. Jenže když zákony nectí ani Andrej Babiš nebo Tomio Okamura, kteří zbaběle utíkají se schovat za imunitu před soudy, tak nelze očekávat ani to, že tato parta hochštaplerů bude ctít něco jako Ústavu ČR. Anebo, že snad bude respektovat prezidenta a své názorové oponenty.
Vláda prakticky tímto ztratila odbornou legitimitu a z tohoto se už neotřepe. Ať už dotáhne celé čtyři roky vlády do konce anebo ne, budeme tady žít s tím, že lidé činní ve výkonné moci si prakticky s Ústavou a zákony vytírají pozadí. Osobně si myslím i to, že vláda si byla natolik jistá v kramflecích, že Petr Pavel nepodá žalobu nebo, že soud nestihne rozhodnout o summitu NATO, až ji to samotnou překvapilo. Proto výplody jednotlivých členů vlády a celé vládní koalice v reakci na rozhodnutí vnímám jako dílo frustrace, nevědomosti a uražení vlastního ega.
Ačkoli jsem si byl jistý, že na tomto sporu utrpí nejvíce společnost a tento spor nebude mít vítěze, tak tady se musím opravit. Petr Pavel vládu naprosto rozdrtil. Ukázal, že má okolo sebe schopný tým právníků, kteří perfektně znají zákony a ústavní právo a mají skutečný vědomostní rozhled. Na summit NATO pojede zaslouženě a aspoň tímto se odvrátí mezinárodní ostuda, kterou vláda spory s prezidentem způsobila. Neboť této žabomyší války z jejich strany si začali všímat v Německu i dokonce v Singapuru. A tak se opět jednou ukázalo, že vláda nám zvládne garantovat tak maximálně mezinárodní hanbu.
Ovšem v mnohém mě i tvrzení činitelů vlády vyděsilo. Protože necítím z toho nic jiného než logiku, že když prezident prohraje, funguje nám judikatura a když vyhraje, jde Petru Pavlovi na ruku. Ne, takto to nefunguje a vy, vládní činovníci, to moc dobře víte. Jen se vám to nehodí do krámu. Nehledě na to, že soudcem zpravodajem, který vydal toto předběžné opatření, byl Pavel Šámal, kterého jmenoval už v roce 2020 Miloš Zeman. Naopak, proti tomuto opatření se postavila dvojice soudců Jan Wintr a Dita Řepková, kteří byli jmenováni současným prezidentem Pavlem. I proto je toto prskání vládních činitelů i samotného Miloše Zemana komické až trapné.
Nejvíce mě pobavil Filip Turek, který se rozzuřil tak, že Ústavní soud by měl být zrušen. A pobavil mě i v tom kontextu, že tento člověk, co si hraje na alfa samce, dodnes nebyl schopen podat na prezidenta slibovanou žalobu. Turek se opět zachoval jako uplakané dítě a předvedl chování, které je nehodné čtyřicetiletého muže. Zároveň je to však nebezpečné podkopávání důvěry českou judikaturu a jurisdikci. Bohužel v šílených tvrzeních a blábolech pokračovali i další politici a stalo se přesně to, co jsem tipoval, že se stane.
Že Tomio Okamura začne hlásat do éteru, že se Ústavní soud stal vazalem prezidenta, je další kolosální nesmysl. Protože mezi jednu z pravomocí prezidenta patří mimo jiné i jmenování soudců včetně těch na Ústavní soud. A zrovna Tomio Okamura by měl ohledně Ústavního soudu tak maximálně držet pusu a krok. Protože díky rozhodnutí Ústavního soudu nemusela jeho skrytá čtyřkoalice splnit volební kvórum 11%, naopak, stačilo jim pouhých pět. Nebýt Ústavního soudu, tak Okamura dneska sedí ve svém domě z válců a hořekuje nad tím, že nesedí ve sněmovně a už vůbec ne na její předsednické stoličce.
Ovšem tak labilní a hysterický výstup jako předvedl Petr Macinka, to neměl ani Andrej Babiš po prvním kole prezidentských voleb před třemi lety. Protože Macinka bez skrupulí útočil na Ústavní soud i prezidenta samotného. V normální zemi by dvě minuty po konci tiskovky dostal Macinka padáka z vlády a letěl jako špinavé prádlo. Ovšem jelikož žijeme v České republice, kde premiér se nechá vydírat kde kým, jen aby měl prostor pro dotace na svůj byznys a garantovanou imunitu, se toto rozhodně stát nemůže.
Macinka potvrdil na tiskové konferenci, že je nejlepším studentem toho nejhoršího z dílny Václava Klause. Sám za sebe můžu doufat, že jeho slova o ústavním puči a podobně, budou postoupeny výše. Pokud toto není nebezpečné šíření poplašné zprávy, tak už potom nevím. Zároveň mi tyto reakce vyznívají skutečně komicky v kontextu, že neustále se vláda oháněla tím, že opozice a její voliči neunesli výsledky demokratických voleb a měli by je respektovat. Já apeluji nyní úplně stejně na vládní činitele, aby respektovali rozhodnutí Ústavního soudu a nechovali se jak smyslů zbavení a urážliví panáci.
Rozhodnutí Ústavního soudu zároveň ukázalo, že pojistky demokracie u nás stále ještě fungují velmi dobře. A pro vládu je definitivní polibek smrti. Proti ní se otočily všechny klíčové instituce, což je pouze důsledek její snahy o autoritářskou vládu. Do boje proti Babišovi vytáhl guvernér ČNB Aleš Michl, který ukazuje velmi zodpovědnou měnovou i finanční politiku centrální banky. Veřejnoprávní média se pustila do výstražné stávky a údajně dle Jana Moláčka se chystá přitvrdit, pokud vláda bude chtít zestátnit média. A teď navíc se ukázalo, že jí nic neříká ani Ústava. A važme si alespoň fungující judikatury u nás. Tu naštěstí vláda nemůže zprivatizovat tak jako to chce udělat s veřejnoprávními médii.
Dnes zní vtipně zpětně i to, kterak ještě pár desítek hodin před rozhodnutím soudu označili Andrej Babiš nebo Filip Turek chování Petra Pavla za směšné. Směšná už je bohužel jen současná vláda. Premiér Andrej Babiš přehlížel kvůli své vlastní imunitě skandály Filipa Turka a ještě z něj udělal zmocněnce pro Green Deal. Neumí si udělat pořádek ve vládě a proto nechává Petra Macinku, aby se choval takto neomaleně. K smíchu je právě i Filip Turek, který předvedl tisíce, možná desetitisíce výmluv (řečeno v nadsázce), ať už to bylo ohledně žaloby na prezidenta nebo třeba i ohledně jeho špatné angličtiny. A především, vláda je směšná zejména svými kauzami, kterými každý den zahlcují veřejný prostor a vytváří dýmové clony pro jiné věci.
Dnes už můžeme v klidu říct, že máme tady nejhorší vládu v historii samostatné České republiky. Ještě jsme tady neměli vládu, která by za půl roku měla tolik kauz a skandálů, která by schvalovala zákony, které většinou smrdí nějakou kontroverzí a která by se snažila privatizovat stát pro svůj vlastní prospěch. A především vládu, která absolutně nerespektuje demokracii v České republice. Neznalost zákonů pak jen potvrzuje to, že premiér Andrej Babiš by měl podat demisi a dovést zemi do předčasných voleb. Protože tohle není hazard s bezpečnostní, tohle je hazard s jakoukoli stabilitou a vnitřním uspořádáním České republiky. A tato vláda ukazuje, že absolutně nemá na to vést Českou republiku. Vláda, která porušuje Ústavu, nemá co dělat ve vedení jakékoli země.
Vláda Andreje Babiše z odborného i morálního hlediska prakticky skončila. A u moci se bude držet jen skrz většinu v parlamentu a touze držet se u koryta.
Zdroje
Instagram - @stitdemokracie
Instagram - @starostove
Česká televize - ČT24
Facebook - skupina Rajchl a Hamplová mi dali ban
