Hlavní obsah
Názory a úvahy

Prezidenta nechtějí brát s sebou, prý se ho bojí. Ale čeho se opravdu bojí?

Foto: Dag Jeger, Clara (ChatGPT, brand studio

Některé problémy zmizí, když je zakryjete. Alespoň na první pohled.

Podvodník a hulvát, mocí opilý narcistní arogantní pomstychtivý bezcharakterní hejsek a poslušný ministerský psík v rukou hnutí oficiálně uznaného za rasistické a xenofobní, chtěli do Ankary sami.

Článek

Andrej Babiš, malá česká karikatura Trumpa, stejně namyšlený, stejně narcistický a egoistický, stejně hulvátský[1] a bezskrupulózní. Člověk, který kromě peněz a moci neuznává žádné jiné hodnoty a má pocit, že všichni lidé jsou stejní. Manipulace, lži a podvádění jsou pro takové lidi nikoliv odpornými činy, nýbrž jen cestou k jejich způsobu vnímání úspěchu. Celý život žijí jenom proto, aby ostatním dokazovali, že oni jsou vítězové a jenom oni mají pravdu.

Obklopeni devótními patolízaly a neustále uplácenými rádoby přáteli, schopnými je kdykoliv podrazit, vytvářejí svět, kde slušnost, morálka, etika jsou jen prázdná slova a smlouvy nemají ani hodnotu papíru a inkoustu, na němž jsou napsány a jímž jsou podepsány. Zodpovědnost nahrazují politickým marketingem, populismus, manipulace, lhaní, překrucování faktů a šíření dezinformací nazývají svobodou slova.

A když se úspěch nedostaví, otočí se na kramfleku a začnou vlastní průšvih a neschopnost vydávat za vítězství. Když už ani to nejde, hodí vinu na druhé.

Ve skutečnosti však žijí v neustálém strachu. Strachu, že jejich aureola zhasne a na povrch vyjde pravda. Pravda, té se bojí nejvíc. A tak jim nezbývá než lhát a mlžit, opírat se o propagandu a dezinformace nebo aspoň vykřikovat silácká populistická hesla a doufat, že stokrát opakovaná lež se stane pravdou. Nestane, ale v mnoha zlenivělých lidských myslích může začít být jako pravda vnímána.

Že v Ankaře dostanou těžkou sodu, to všichni tři vládní představitelé moc dobře vědí. Jen naiva by předpokládal, že vrcholné vedení NATO nemá přesně zmapovánu ekonomickou situaci jednoho každého člena Aliance. Navíc obrana státu není věcí zahraniční politiky, jak se nám snaží Macinkové a jim podobní vnutit. Je to především otázka armády, jejího velení a ministerstva obrany. Jeho šéf toho dnes ovšem bez svolení moc nenamluví.

Andrej Babiš celkem správně předpokládá, že letošní summit NATO bude o Trumpovi. O několik řádů vyšším narcistním a egoistickém psychopatovi, jemuž Babiš slibuje „složitou“ ekonomickou situaci Česka vysvětlit. O Trumpovi, kterému se mnohem vyšší „šarže“ pokoušely něco vysvětlit a byli, slušně řečeno, posláni do jistých míst. O Trumpovi, který považuje celou Evropskou unii za neschopnou přítěž Ameriky a vyhrožuje vyvedením odtud svých vojsk. O Trumpovi, který se k dnešnímu spojenci zítra otočí zády a udělá z něj nepřítele.

Andrej Babiš si to určitě moc dobře uvědomuje. Jenže co má dělat, když jeho osud závisí na snad ještě narcistnějším egu Petra Macinky, kombinovanému navíc s totální bezcharakterností, sadismem, machiavelismem[2] a potěšením ze zkázy prostě proto, že „já můžu“. Macinka může bojovat s prezidentem, tak to udělá. Ne proto, že by to mělo politický smysl a přínos pro Česko, nýbrž proto, že on může. Může ničit, bourat a likvidovat, protože si pár lidí oblbnutých svalnatými řečičkami infantilního influencera a pocitem, že je třeba něco změnit, neuvědomilo, jaké důsledky může jejich rozhodnutí mít.

Andrej Babiš má nelehkou volbu. Je mi ho až skoro líto. Prodat bezpečnost Česka za svoji dočasnou svobodu, bůhví, co bude za tři a půl roku, nebo se zachovat jako opravdový chlap, postarat se o bezpečnost země, jejíž třetina ho volila, a nést následky za své hříchy? Ani náhodou, Česko je Babišovi totálně ukradené. Jenže jeho zbabělý přístup ohrožuje nejenom bezpečnost Česka, nýbrž i celé Evropy. I když to říkám nerad, v současnosti se nejsme bez Ameriky schopni ubránit ruské či jiné agresi. A můžeme si za to jako Evropa sami, ale to je jiná historie.

Naše odmítnutí elementárně dodržovat svoje závazky, které jsme přijali, může mít velice nepříjemný dopad na celou Evropskou unii. Kdo NATO zaručí, že když dnes „odpustí“ Česku, zítra se nenajde deset dalších, kteří taky budou chtít neplatit, když může neplatit Česko? A Donald Trump to setsakra dobře ví. Teď už nejde o to, jestli se spojenci na nás budou dívat skrz prsty, teď už jde o to, že spojence zcela sprostě podrážíme.

Situace ve světě přitom vůbec není růžová. Rusko ve válce s Ukrajinou začíná dostávat na frak, jenže medvěd ještě dávno není mrtvý. Dokáže velice nebezpečně škrábat a kousat. Putinovi ruští soudruzi vážně uvažují o použití jaderných zbraní na Ukrajině, ruská armáda posílá k hranicím pobaltských republik skoro 100 tisíc vojáků a vyzbrojuje Kaliningrad. Putin se snaží do války zatáhnout Bělorusko, ale i Severní Koreu. Poláci, Lotyši, Litevci, ale i Němci vědí, do dělají, když masívně posilují svoji bezpečnost. Ale my pro záchranu jednoho souzeného podnikatele a pošimrání ega patologického narcisty na potenciální nebezpečí kašleme.

Jenže náš triumvirát musí pojeb, který ho v Ankaře celkem logicky čeká, doma prodat jako svoje velké vítězství. A prezident, který rozhodně nemá důvod lidem v Česku lhát nebo jim věšet bulíky na nos, by mohl o tom, co si o nás v NATO myslí a co doopravdy česká delegace slyšela, doma říkat pravdu. A to se jim vůbec nehodí do krámu. Tak se ho snažili odstavit. Naštěstí se nezdařilo. Díky bohu.

[1] hulvát: krajně nezdvořilý, neomalený až hrubý člověk, hrubec, hrubián, nezdvořák, neomalenec, https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/hulvat

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz