Článek
V první řadě bychom se k nemocným lidem měli chovat zdvořile, stejně jako kdyby byli zdraví. Pokud se dotyčný nechce bavit o své nemoci, nenuťte ho. Pokud chce, tak mu prostě naslouchejte.
V první řadě se vyhněte nevyžádaným radám, obzvláště pokud nemáte s danou nemocí zkušenosti. Člověk, kterého nemoc postihla, byl o své nemoci informován lékařem a pravděpodobně si o ní nastudoval dostatek informací. Naopak ve společnosti často o nemocích kolují mýty a předsudky, které nejsou pravdivé a my jsme si zatím neměli důvod je ověřovat. Proto jim mnohdy sami věříme.
Hlavně nikomu neříkejte, ať se má více rád, nedoporučujte různé diety, bylinkové čaje ani procházky po lese. Vhodné není ani doporučení přestat brát léky či chemoterapii, protože to je chemie. Možná si klepete na čelo, že něco takového by člověku s rakovinou řekl málokdo. Bohužel i takových lidí se najde dost. Zajímavé je, že lidé, kteří by toto člověku s rakovinou neřekli, nemají problém tyto rady dávat duševně nemocným lidem. Nezapomeňme, že druhou nejčastější příčinou úmrtí mladých je sebevražda. U 90 % sebevražd je přítomna duševní nemoc. Nebagatelizujme pseudo radami tato onemocnění.
Neklaďte nikomu za vinu jeho nemoc. Některé nemoci mohou vzniknout v důsledku špatného životního stylu, nicméně pokud se toto rozhodneme dotyčnému omlátit o hlavu, opravdu mu nepomůžeme. Navíc i zde, kromě špatného životního stylu, musely do hry vstoupit i jiné faktory jako genetika nebo vnější životní prostředí. Vrchol bezcitnosti je klást rodičům nemocného dítěte jeho nemoc za vinu, protože ho nemají dost rádi.
Další velice oblíbená hláška je Najdi příčinu. K čemu to je vlastně dobré? U zlomené nohy příčinu asi budeme znát, ale to, že ten shnilý žebřík, ze kterého jsme spadli vyhodíme nebude mít vliv na naši zlomenou nohu. Navíc některé příčiny nemocí nejsou známi ani vědcům. Představa, jak někdo těžce nemocný v pracovní neschopnosti vykoná přijímací zkoušky na medicínu, vystuduje ji a přihlásí se do vědeckého týmu pro výzkum dané nemoci, aby našel příčinu je úsměvná.
Ještě přiložím další oblíbené fráze, u kterých, než je vypustíte, je lepší ukousnout si jazyk. Vím, jak se cítíš – nevíš, To bude dobré – to taky nevíš, Musíš bojovat – Jak asi?, Kolik času ti zbývá – Děsíš mě, lékař říkal, že se vyléčím.
Prostě buďme slušní a přemýšlejme, než něco řekneme.
Zdroje:
