Článek
U výtahu visí tabulka. Bílá čtvrtka, sloupce narýsované podle pravítka. Jména vyvedená černou fixkou. Parametry jsou jasné: Číslo bytu, jméno, týdenní interval. Je to technický rozpis údržby společných prostor, který má stejnou estetiku jako plán revizí plynových kotlů. Jenže v tomhle případě nejde o techniku, ale o lidi. Jedna z obyvatelek se bude vracet z nákupu a pohledem zavadí o svůj řádek. Konec ledna. V hlavě se jí spustí proces, který nezastaví dřív než v únoru. Žije sama. Její stav odpovídá najetým kilometrům, klouby mají artritické změny a kardiovaskulární systém už dávno nepracuje v optimálním režimu. Je jí 82 let.
V tomhle domě totiž zvítězila specifická forma sousedské lidové demokracie, tak dobře známá z předrevolučních let. Společenství vlastníků jednotek drtivou většinou odhlasovalo, že nebude utrácet za úklidovou firmu. Motivace? Možná ušetřit pár korun měsíčně na fondu oprav. Nebo se vrátit ke starým dobrým pořádkům dělnické třídy. Nostalgie? Kdo ví…
V době moderní správy nemovitostí se tak nebo tak dobrovolně vrátil systém povinných brigád, tolik milovaný v dobách hlubokého socialismu. Pán nebo kmán, všem se měří stejným metrem. Samozřejmě je to zcela demokratické, není co vytknout. Většina přehlasovala menšinu. A dvaaosmdesátiletá žena teď stojí před úkolem, který je v přímém rozporu s jejími fyzickými možnostmi. Možná nebude občas, když začne padat sníh, spát. Ale to je přeci její chyba.
Pojďme k faktům. V zimě zahrnuje úklid i starost o chodník. Pokud napadne mokrý sníh, jeho hustota se pohybuje kolem 500 kg na krychlový metr. Nebo jinak - je docela těžký. Manipulace s hliníkovou šornou v mrazu není pro dvaaosmdesátiletou ženu rozcvička. Je to extrémní zátěž. Cévy se stahují, krevní tlak letí nahoru a srdce je nuceno k výkonu, na který už dávno nemá kapacitu. Je to technicky vzato hazard se životem, schválený nadpoloviční většinou přítomných na schůzi SVJ.
Proč tam ta paní s tou šornou vůbec leze? Protože se to tak odhlasovalo. Protože má strach z řečí. Protože ví, že je stará, sousedy může kdykoliv potřebovat a nechce vyvolávat konflikty. Je to absurdní psychický tlak, který graduje s každou další vločkou v předpovědi počasí.
Největší bizár ale nejsou stanovy. Jsou to lidé. V čele samosprávy stojí předseda. Vitální senior, který si pěstuje image člověka, co „všechno zvládne“. Kolem něj skupina podobně nastavených sousedů. Jejich hrdost na vlastní fyzickou kondici se zvrhla v nástroj pasivní šikany. V jejich uvažování je neschopnost odházet sníh vnímána jako slabost, nebo dokonce neodpustitelná lenost. Je to stav, kdy se vlastní zdatnost používá jako zbraň proti těm, kteří už sílu nemají. Dodává jim to pocit převahy? Vlastních kvalit? Pravděpodobně ano.
Předloni se ta situace ukázala v plné nahotě. Napadl sníh. Stará paní hned ráno vyšla ven a snažila se pohnout s masou sněhu na chodníku. Lidé, se kterými sdílí domovní stoupačky a technické revize, procházeli cestou do práce kolem ní. Dívali se jinam. Tenhle systém je totiž nastaven tak, že zbavuje jednotlivce odpovědnosti. Má službu v tabulce? Má. Tak ať se stará.
Zastavil se až úplně cizí člověk. Muž, který v domě nebydlí a nezná stanovy SVJ. Vedl dceru do školy. Viděl starou ženu, jak bojuje s fyzikálními zákony a vlastním tělem. Odvedl dítě, vrátil se a tu práci udělal za ni. Choval se mile, ohleduplně, jakoby to byla samozřejmost. Bez tabulek, bez hlasování a bez pýchy na to, že on to zvládne. Udělal za pět minut to, co sousedy ani nenapadlo.
Pokud je cílem SVJ jen správa majetku za co nejnižší cenu, pak tento dům funguje bezchybně. Pokud má být ale místem k žití, totálně selhal. Je to ukázka toho, jak se lidé schovávají za kolektivní rozhodnutí, aby se nemuseli chovat jako lidské bytosti. Je to rezignace na slušnost ve jménu spravedlnosti, která je ve skutečnosti jen převlečenou krutostí.
Až se v lednu zase zatáhne, paní v tom paneláku pravděpodobně zase nebude spát. Ne kvůli mrazu, ale kvůli lidem, se kterými sdílí stejnou adresu. Ten dům má sice uklizený chodník, ale jeho vnitřní mechanismus je v hlubokém úpadku. A na to nepomůže žádná revize ani zateplení fasády.
