Článek
2 % povrchu Země
Jeremy Munday, profesor elektrotechniky a počítačového inženýrství na Kalifornské univerzitě, který zkoumá technologie šetrné k životnímu prostředí, říká, že pokud by Purdueova barva pokryla 1–2 % zemského povrchu, dokázala by nadbytek sluneční energie odrážet zpět do vesmíru. Tím by se snížilo množství tepla absorbovaného planetou natolik, že by došlo ke stabilizaci teplot v celosvětovém měřítku. Odraz světla zpět do vesmíru by ničemu, ani nikomu neuškodil, a naopak by vyřešil klimatické změny.
Celková plocha Země je asi 510 065 285 km². Ačkoliv se pokrytí pouhých 2 % může zdát jako nepatrná rozloha, vědci vypočítali, že se jedná o plochu zhruba 10 201 306 km², což je o něco málo větší plocha, než jsou například Spojené státy americké.
Zatím si však vědci lámou hlavu s tím, jak by se tato teoretická otázka převedla do praxe. Největším problémem je množství potřebné barvy, a jak by se dlouhodobě udržela na rozmanitém terénu. Na pokrytí 1 % zemského povrchu totiž počítají s více jak 526 miliardami litrů barvy.
Bílé střechy: New York už natírá
Pokud by se barva použila k natření střechy budovy, snížila by nejen teplotu povrchu, ale také teplotu uvnitř domu, a tím by kleslo nadměrné využívání klimatizace. Čím více natřených střech, tím větší úspora a ochlazování.
Jedna z největších metropolí světa začala s ochlazováním svého klimatu skrze natírání střech na bílo již v roce 2009. Program CoolRoofs tak v roce 2018 zahrnoval více než 850 tisíc m² bíle natřených střech. Ukázalo se, že pro boj s horkem se to New Yorku osvědčilo. Tmavě zbarvený nebo černý asfalt pohltí až 95 % slunečných paprsků, a zahřeje tak ulice až na 65 ℃. Naopak světlý nebo bílý povrch teplo odráží a teplotu v ulicích může snížit až o 10 ℃.
Obecně platí, že města jsou teplejší než venkovské oblasti, protože asfaltové silnice a betonové budovy absorbují teplo. S takto rostoucím horkem si situace žádá stále vyšší náklady na provoz klimatizací, které pak přispívá ke globálnímu oteplování.
Ne vždy ku prospěchu
Matei Georgescu, profesor Arizonské státní univerzity, vyjádřil v souvislosti s natíráním střech na bílo jisté obavy. V oblastech, jako je Florida, zjistil Georgescu se svým týmem, že by bílé plochy vedly k menšímu množství místních srážek, protože se vlivem nižší teploty, kterou bílé povrchy zajistí, bude voda ze Země odpařovat pomaleji.
Co se týče tohoto řešení v globálním měřítku, je to zatím vědecká teorie na papíře. Uvidíme, zda budoucí úroveň vědy a čas ukáže, zda tímto nebo podobným způsobem budeme schopni regulovat nebo zmírňovat klimatické změny na naší planetě.
Zdroje: Purdue, Business insider, EPA, PNAS, Joule
