Článek
Během pobytu ve vysokých nadmořských výškách chuťové pohárky na jazyku otupí a jídlo nebo pití tak může za letu chutnat mdle. Kuchaři proto s kořením nešetří. Dříve, když starší modely letadel nelétaly tak vysoko, a proto jídlo chutnalo obdobně, jako na zemi.
Díky poklesu tlaku, vlhkosti vzduchu a také silným vibracím, které cestování letadlem přinášejí, slábne chuť až o 30 % oproti pobytu na zemi. Nejen, že ztrácíme chuť, ale také máme větší pocit žízně a může se nečekaně dostavit i dehydratace.To způsobuje, že se jídlo zdá nejen nevýrazné, ale také sušší. Největší rozdíly ve vnímání chuti jsou většinou u sladkých a slaných pokrmů.
Nejlepším způsobem se tak zdá být více soli. Ta však tělo dehydratuje a žíznící pasažér, který si neustále říká o nápoje, není pro aerolinie tím nejlepším řešením. Kuchaři tak často sahají po surovinách s přirozeně výraznější chutí nebo přírodních či umělých dochucovadlech.
Úplně prvním jídlem podávaným v letadle byl obědový box, ve kterém byl sendvič a ovoce. Zabalený box si mohli cestující, na lince britské aerolinky Handley Page Transport Ltd, letící 11. října 1919 z Londýna do Paříže, koupit za tři šilinky.
Teplé jídlo a cigarety gratis
Průlom v letecké gastronomii přišel s letadly, která měla vestavěné trouby. S nimi bylo možné začít podávat první teplá jídla. Dle kulinářského historika Richarda Fosse se začala teplá jídla podávat na palubách letadel Lufthansy v roce 1928. Americké aerolinky dokonce ve 30. letech nabízely k teplému jídlu krabičku cigaret zdarma.
V 50. letech už byla úroveň stolování na palubách letadel nadprůměrná. Cestující měli uspokojivý výběr z několika teplých jídel, nabídku čerstvého ovoce, saláty, studený bufet a například hovězí roastbeef servírovaný na jemném porcelánu. K jídlu se čepovalo pivo a jídelní stolek zdobila kytice čerstvých květin.
Rostoucí počet cestujících zajistil také růst nákladů na zřizování cateringu, jako z luxusní restaurace, ve vzduchu. Jídlo a pití pro cestující nemá jen nasytit, ale také zpříjemnit čas strávený na palubě, zejména na dlouhých letech. Dnes k jídlu přibyly také obrazovky, které poskytují různé formy zábavy, ať už sledováním filmů a seriálů, posloucháním muziky, nebo hraním her.
Arašídy a slané krekry
Výrazná změna nastala v 70. letech, kdy rostl počet leteckých společností a zároveň klesala cena letecké přepravy. Létání, které bylo dříve vyhrazeno pro pár movitých vyvolených, se začalo stávat dostupným širší veřejnosti. Intenzivní konkurence rychle vyvíjela tlak na ceny letenek, a tak aerolinkám nezbývalo, než začít hledat ekonomičtější řešení.
Southwest Airlines se staly průkopníkem v úsporných řešeních a teplá jídla na svých linkách nahradila pytlíky se solenými arašídy. Například v roce 2017 rozdaly letušky na letech Southwest Airlines celkem 106 milionů sáčků se slanými arašídy. Později společnost nahradila arašídy za slané krekry kvůli stále rozšířenější alergii na buráky. Mnoho společností se modelem Southwest Airlines inspirovalo a u spousty aerolinek zůstala nabídka slaného snacku podávaného během letu dodnes.
Halíře dělají talíře
Snaha společností ušetřit vedla k, na první pohled bizarním, úsporám. Například společnost American Airlines ušetřila celkem 40 000 dolarů za rok 1987 tím, že dávala do každého salátu o jedinou olivu méně.
Delta Air lines dělala každý připravovaný steak o 28 g lehčí, čímž ušetřila celkem 250 000 dolarů ročně. Zároveň odstranila ze svých salátů jedinou jahodu, a tím uspořila celkem 210 000 dolarů za jeden rok.
Za vínem na Mount Everest
Společnost Qatar Airways si zakládá na kvalitě cateringu, který nabízí na svých linkách. Aby mohli vybrat opravdu kvalitní vína, která budou chutná i během letu, testoval je tým someliérů v podmínkách tábora na Mount Everestu nebo na vrcholu tanzanské hory Kilimandžáro. Snažili se tak simulovat podobné prostředí, jako v přetlakované kabině během letu, kde tlak odpovídá zhruba 2500 m nadmořské výšky.
Odpad
Mezinárodní asociace leteckých dopravců provedla analýzu, během které se zjistilo, že gastronomie v letectví vyprodukuje ročně přes jeden milion tun odpadu, zejména zkaženými potravinami, které pak končí na skládkách. Na každého cestujícího během letu pak připadá zhruba 1,5 kg vyprodukovaného odpadu.
