Proč máme nehty a proč stále dorůstají?

Nehty se překvapivě začínají vytvářet velmi brzy. Kolem 11. týdne těhotenství se plodu vyvíjí nehtová lůžka, okolo 20. týdne těhotenství jsou už u dítěte zřetelné a viditelné nehty, které jsou po porodu plně zformované a začínají růst.

Asi málokdo ví, že jsou nehty vytvořeny z tvrdé bílkoviny zvané keratin. Ze stejného materiálu se například tvoří i vlasy.

Nehty začínají jako živé buňky v kořenu nehtu, ze kterého následně vyrůstají. Živé stavební buňky, tedy keratinové buňky, se v kořenu spojují s nehtovou ploténkou, a tvoří tak pevnou plochu.

S nehtovou ploténkou je také spojená nejdůležitější část, takzvaná nehtová matrix. Nejen, že se v ní tvoří zárodečná tkáň, ale také propojuje nehet s krevními cévami, které dodávají živiny potřebné pro tvorbu nových buněk. Cévy a kapiláry, které nehtové lůžko tvoří, pak nehtu dokreslují jeho narůžovělou barvu. Nehtová matrix je chráněná lunulou, což jsou bílé půlměsíce na každém nehtu, nejlépe viditelné na palcích.

Nové buňky pomalu nahrazují ty staré. Tím, jak se tvoří, vystrkují ty staré, které se jako pevně spojená plocha pomalu posouvají po nehtovém lůžku. Průměrná rychlost růstu je 3 milimetry za měsíc. Pomaleji dorůstají nehty na palcích, nejrychleji pak na prostředníčcích.

Pro představu můžeme přirovnat proces růstu nehtů k vytlačování zubní pasty z tuby. Staré buňky se zploští, ztvrdnou a posouvají se pomalu jako pevný štít nehtové ploténky.

Dnes se může zdát, že nehty slouží spíš jako část těla pro kreativní účely. Různé techniky lakování, prodlužování, barvení a malování, někdy mohou být nehty až uměleckým dílem.

Původní záměr evoluce byl však jiný. Dle evolučních vědců zkoumajících vývoj lidstva mají nehty co dočinění s tím, jak se naši předkové z řádu primátů přizpůsobovali životu na stromech.

Fosilní záznamy říkají, že primátům a jejich blízkým se nehty začaly poprvé vyvíjet na prstech před zhruba 55-58 miliony lety. Vědci si myslí, že nehty vstoupily do hry kvůli opoře pro široké polštářky prstů na rukách i nohách, což zlepšilo přilnavost, a umožnilo se tak bezpečněji pohybovat po stromech.

Navíc také opora pro široké prsty na rukou a nohou v podobě nehtů pomohla našim předkům při shánění potravy. Dle Mathewa Borthse, kurátora z Oddělení fosilií primátů v Duke Lemur Center, Severní Karolína (USA), se zjistilo, že primáti byli obzvláště dobří při shánění potravy, zejména pak v hledání ovoce na samém okraji větví, oproti jiným zvířatům žijících na stromech.

Nehty na širokých prstech zajišťovaly lepší stabilitu a dobrou přilnavost, takže se primáti dostali až na okraj větví, kde bylo plody složitější uchopit nebo na ně vůbec dosáhnout.

A samozřejmě ochrana i obrana. Nehty dodnes hrají velkou roli v ochraně samotných prstů i nehtových lůžek. V konečcích prstů se nachází nespočet nervových zakončení, také proto, že hmat sloužil již našim dávným předkům jako jeden z klíčových smyslů. Kdyby nebyly prsty nijak chráněny, byly by velmi náchylné ke zraněním nebo zanesení infekce do cévního systému.

Díky evoluci už většinou po stromech nelezeme, i když v sezóně sběru saháme pro ovoce a plody také až na konce větví. Už to pro nás ale není nezbytné pro přežití, neboť si můžeme již natrhané ovoce koupit v klidu v obchodě. Proč tedy nehty stále máme, když by mohly živiny, které nehet potřebuje ke své obnově, pomoci v jiné části těla?

Důvod je stále stejný - ochrana. Nehty stále poskytují ochranu nehtových lůžek a cévních zakončení, která v nehtovém lůžku máme. Je ale pravda, že na stavbu nehtu tělo využívá spoustu živin a vitamínů, a pokud nějaký v těle chybí, na nehtech se to projeví prakticky okamžitě.

Asi každý měl někdy na nehtu bílé skvrnky, nehty mohou být krabaté, mohou mít rýhy nebo změnit svou barvu do žluta či hněda. Nehty mohou být také křehké, lámavé nebo se může kůže kolem nich často zanítit.

Žádný z těchto příznaků bychom neměli ignorovat a vždy si zjistit, co by mohly symptomy znamenat, a jak je řešit. Když si nevíme rady, vyhledejme odbornou pomoc - nehty spadají do kompetencí dermatologů.

Nejčastějším úrazem bývá „ukopnutý“ nebo zlomený nehet v nehtovém lůžku, což nemusí značit žádnou katastrofu. Díky tomu, že se nehty samy obnovují, a neustále rostou, se poškozený nehet sám nahradí.

Na ruce doroste zcela nový nehet za zhruba půl roku, na noze pak za 18 měsíců. Vždy bychom jen měli hlídat, aby se přes poškozený nehet nedostala do těla infekce. Dnes je na trhu také nespočet přípravků, které růst nehtů urychlují, pomáhají s jejich výživou a obecně podporují jejich regeneraci i nehtové lůžko.

I přes to, že tu část nehtu, kterou vidíme, tedy pevný štít, je tvořen starými a odumřelými buňkami, nehet jako takový je sám velmi živý, neboť do něj vede bohatá cévní síť.

Během operace nesmíte mít nalakované nehty na rukách, ani nohách. Je to z důvodu monitorování hladiny kyslíku v krvi. Nejen, že pulzní oxymetr, který se nasazuje na ukazováček, přes vrstvu laku (nebo jiných materiálů používaných během manikúry) špatně měří hodnotu samotnou, lékaři také monitorují barvu lůžka. Při poklesu hladiny kyslíku začne nehtové lůžko měnit barvu z růžové na fialovou, a je to tak jeden z nejrychlejších způsobů, jak zjistit, že hladina kyslíku v krvi je nižší, než by měla být. Proto mějte vždy nehty přírodní a čisté před jakýmkoliv operačním zákrokem.

Nehty na rukou s věkem začínají slábnout a křehnout, kdežto na noze s věkem nehty sílí.

Zdroje: Holland and Barret, Patient, Healthline, Přírodovědci, Livescience