Článek
Když Ukrajina v roce 1991 získala nezávislost, byla se svými 52 miliony obyvatel „těžkou váhou“ na evropském poli. Před ruskou invazí v roce 2022 už populace čítala jen zhruba 41 milionů. Dnes odhady renomovaného institutu Wilson Center předkládají obraz národní katastrofy.
Pokud se věci budou vyvíjet bez radikálního zásahu, populace Ukrajiny se může do roku 2051 zmenšit na pouhých 25,2 milionu lidí. Jednalo by se o zcela dramatický vývoj, kdy by se během šesti dekád od vyhlášení nezávislosti počet obyvatel snížil o polovinu.
Kriticky nízká porodnost
Ella Libanova, ředitelka Institutu pro demografii v Kyjevě, v analýzách pro Wilson Center varuje před údajem, který představuje fatální hrozbu pro samotnou existenci ukrajinského národa – a sice hodnotou 0,7 až 0,9. Právě ta představuje aktuální úroveň porodnosti na jednu ukrajinskou ženu.
V demografii přitom existuje hranice pro tzv. prostou reprodukci populace – tedy stav, kdy národ nevymírá. Ta činí 2,1 dítěte na jednu ženu. Ukrajina je na třetině. Prochází reprodukční krizí, která nemá v moderních dějinách obdoby.
Tento problém prohlubuje masivní exil. Podle dat UNHCR tvoří drtivou většinu z milionů uprchlíků v Evropě ženy v produktivním věku a děti. Sociologické průzkumy (např. od IOM) ukazují mrazivý trend: čím déle válka trvá, tím více ukrajinských žen si v Německu, Polsku nebo Česku nachází stabilní práci, školy pro děti a nové vztahy. Naděje na návrat do rozbité země s nejistou infrastrukturou slábne s každým měsícem. Bez těchto žen však Ukrajina nemá šanci na obnovu, i kdyby zítra nastal mír.
Život v minovém poli
I kdyby se uprchlíci chtěli vrátit, čeká je krajina, která je pro rodinný život objektivně nevhodná. Podle organizace HALO Trust je Ukrajina dnes nejvíce zaminovanou zemí světa. Kontaminováno je zhruba 174 000 kilometrů čtverečních – to je plocha větší než celé Řecko.
Odminování tohoto území bude trvat desítky let a stát miliardy dolarů. Pro mladou rodinu to znamená jediné: jejich dítě si nebude moci jít hrát do lesa nebo na louku za domem, aniž by riskovalo život. Tato realita dělá z velkých částí Ukrajiny de facto neobyvatelnou zónu pro celé příští generace.
Pyrrhovo vítězství
Zde narážíme na nejcitlivější otázku celé války: Má smysl dobýt zpět Donbas nebo Krym za cenu totálního vyčerpání budoucí síly národa? V armádních kruzích se mluví o „opotřebovávací válce“. Jenže v této hře má Rusko, s pětkrát větší populací, morbidní výhodu.
Vladimiru Putinovi stačí počkat. Pokud válka potrvá další roky, Ukrajina se může dostat do bodu, kdy nebude mít dostatek pracovních sil ani na to, aby udržela v chodu základní infrastrukturu, natož aby zemi efektivně bránila a obnovila.
Budoucnost v šedé zóně
Poválečná Ukrajina nejspíš nebude vypadat jako moderní evropský stát plný mladých rodin. Spíše hrozí scénář země plné traumatizovaných veteránů, důchodců a pustých vesnic. Aby stát jako takový přežil, bude pravděpodobně nucen přistoupit k masivní imigraci z jiných částí světa. To však navždy změní identitu země, za jejíž zachování dnes vojáci na frontě pokládají své životy.
Zdroje: UNHCR.com, OSW.waw.pl, Wilson Center, Eurostat, Globsec, IOM
