Článek
V patriarchální společnosti, kde finance drželi většinou muži, neměly ženy dostatek finančních prostředků na patenty a uvedení svých výrobků a vynálezů na trh. I přesto, že některé vynálezkyně si uznání vysloužily až po své smrti, přispěly k inovacím ve svých oborech a obohatily společnost. Zde je několik výrobků, se kterými přišly ženy a které nám významně ulehčují dnešní život.
Myčka nádobí
Ty nejlepší nápady vznikají často náhodou. A to stejné by se dalo říct o příběhu vynálezu myčky nádobí. Nestojí za ním znuděná žena, kterou by ruční mytí nebavilo, nýbrž bohatá žena z Illionis Josephine G. Cochran.
Ta zaměstnávala služebnictvo, které za ni provádělo domácí práce. Tak moc se bála o svůj drahý porcelán, který omylem jeden ze služebníků rozbil, že jej chtěla umývat sama. Mytí nádobí jí přišlo jako odpudivá a nepříjemná činnost, a tak se rozhodla vymyslet stroj, který by to za ni odpracoval a ona se nemusela bát, že jej rozbije.
Výsledkem se stala první komerčně úspěšná myčka nádobí. Vědci a vynálezci se snažili podobný stroj vynalézt už před Cochran, nicméně její návrh byl mnohem účinnější, neboť pracoval s tlakem vody.
V roce 1886 si nechala Cochran svou myčku na nádobí patentovat a založila společnost Crescent Washing Machine Company. Její výrobky byly ale pro většinu domácností příliš drahé, a tak prodala většinu svých myček nádobí do hotelů nebo restaurací.
Domácí bezpečnostní systém
Marie Van Brittan patentovala první bezpečnostní systém společně se svým manželem Albertem Brownem v roce 1969. Marie pracovala původně jako zdravotní sestra. Její manžel naopak pracoval jako opravář elektroniky a trávil mnoho času prací mimo domov. Marie tak chodila často ze svých nepravidelných pracovních směn pozdě v noci do prázdného domu a necítila se bezpečně.
A tak se zrodil nápad na bezpečnostní systém, který zahrnoval posuvnou kameru zachycující snímky čtyřmi různými kukátky ve dveřích, televizní monitory pro zobrazení obrazů z kamer a obousměrné mikrofony umožňující rozhovor s kýmkoliv, kdo byl za dveřmi. K celému systému nechyběl ani dálkový ovladač pro odemykání dveří a tlačítko pro zavolání policie nebo ostrahy.
Mariin systém se stal předchůdce moderních bezpečnostních systémů a byl zmiňován v nejméně dvaatřiceti dalších patentových přihláškách, které byly podány po roce 1969.
Izolace kmenových buněk
V roce 1991 nechal výzkumný tým v čele s Ann Tsukamoto, asijsko-americkou vědkyní, patentovat první metodu izolace kmenových krvetvorných buněk (nezralé buňky nacházející se v kostní dřeni a krvi, které mohou dozrát v červené a bílé krvinky nebo krevní destičky).
Tento objev byl začátkem vývoje léčby rakoviny tak, jak ji známe dnes. Ann Tsukamoto vlastní dalších dvanáct amerických patentů v oblasti výzkumu kmenových buněk.
Léčba šedého zákalu
První černošskou Američankou s úspěšně absolvovaným lékařským oborem oftalmologie se stala Patricia E. Bath. Byla také první černošskou lékařkou patentující lékařský nástroj a metodu odstraňování šedého zákalu oka. Pomocí „Laserphaco Probe“, tedy speciální laserové sondy, byla schopna odstranit zakalené skvrny v oku, které mohly vést ke ztrátě zraku.
Její nové metody odstraňování šedého zákalu byly efektivnější, přesnější a méně invazivní. Svůj první patent související s odstraněním šedého zákalu získala v roce 1988. Během svého života pak získala další čtyři patenty ve Spojených státech, v Japonsku, Kanadě a také v Evropě. Všechny souvisely s jejími inovativními metodami odstraňování šedého zákalu, jehož výzkumu se věnovala prakticky celý svůj život.
Vytápění v autě
První osobou patentující topení v osobním automobilu byla inženýrka z Chicaga Margaret A. Wilcox.
V roce 1893 přišla s vynálezem, který využíval teplo z motoru automobilu pro řidiče a cestující během jejich cesty. Inženýři později její myšlenku vylepšili, a to tím, že usnadnili regulaci tepla.
Rozkládací postel
Majitelka obchodu s nábytkem v Chicagu jménem Sarah E. Goode získala v roce 1885 patent na první rozkládací postel.
Vzhledem k potřebám kvalitního spánku v kombinaci s malým bytem vymyslela způsob, jak mít přes den kus nábytku sloužící třeba jako stůl a večer jej rozložit na postel. Jednalo se o první systém zabudované postele do stěny.
Goode se stala jednou z prvních černošek, která žádala o ochranou známku u amerického úřadu pro patenty. Sama se narodila do otroctví – rodiče byli otroky a svou svobodu získala díky občanské válce.
Kevlarové vlákno
Stephanie L. Kwolek byla chemička vytvářející syntetická vlákna během své práce v DuPont’s Pioneering Research Laboratory ve Wilmingtonu.
Při své výzkumné práci se jí podařilo vyrobit kevlarové vlákno – silné, lehké a tepelně odolné. Kwolek si nechala proces výroby kevlaru patentovat v roce 1966 a je to její nejslavnější a nejúspěšnější objev.
Kevlar se používá například k výrobě neprůstřelných vest nebo jiných ochranných pomůcek. Od 70. let dvacátého století se pak začal používat také jako náhražka azbestu, který se ukázal být rakovinotvorným.
Záchranný vor
Během přistěhovalecké vlny z Evropy do Spojených států, někdy v 80. letech 19. století, zkonstruovala Maria E. Beasley vylepšený záchranný člun. Na rozdíl od jiných, dříve vynalezených člunů, měl její člun zábradlí pro udržení lidí uvnitř člunu během nouzové situace.
Prví verzi svého člunu si nechala Beasley patentovat v USA a ve Velké Británii v roce 1880. O dva roky později pak patentovala druhou verzi svého vylepšeného záchranného člunu.
Maria E. Beasley obecně za svůj život přinesla mnoho zajímavých vynálezů, například zařízení pro zabránění vykolejení vlaků, ohřívač nohou nebo zařízení na výrobu sudů. Za svůj život získala celkem 15 patentů ve Spojených státech a 2 ve Velké Británii.
Sonda pro podávání umělé výživy
Když zdravotní sestra Bessie Blount Griffin pracovala ve 40. letech minulého století s veterány druhé světové války v nemocnici v New Yorku, vynalezla zařízení, kterým by se mohli její pacienti krmit.
Griffinová pracovala většinou s veterány po amputacích, se kterými se učila psát pomocí zubů nebo nohou. Byla totiž nejen zdravotní sestra, ale také expertka na rukopis a fyzioterapeutka. Dokonce trénovala na Scotland Yard’s Document Divison jako pravděpodobně jedna z prvních černošek.
Její vynález spočíval v hadičce, která dopravila do úst člověka jídlo kdykoliv, když do ní kousl. V roce 1948 patentovala první část designu, nicméně americká vláda o něj neprojevila zájem. V roce 1951 pak předala práva na vynález dokončeného systému francouzské vládě.
Systém, který Bessie Griffin vynalezla, vydláždil cestu moderním hadičkám, které přivádějí výživu zavedením přes nos nebo žaludek.
Zdroje:
https://americanhistory.si.edu/collections/search/object/nmah_843796
https://lemelson.mit.edu/resources/marie-van-brittan-brown
https://patents.justia.com/inventor/ann-tsukamoto
https://lemelson.mit.edu/resources/patricia-bath
https://www.history.com/news/women-inventions
https://patents.google.com/patent/US322177A/en
https://www.sciencehistory.org/historical-profile/stephanie-l-kwolek
https://patents.google.com/patent/US258191A/en
https://www.readingvine.com/passages/bessie-blount-griffin-inventor-and-forensic-scientist/
