Hlavní obsah
Psychologie

Jak si násilníci vybírají své oběti? Dle výzkumu jejich rozhodnutí trvá sedm sekund

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Freepik
11. 4. 9:00

Tipnete si, co vlastně motivuje násilníky k tomu, aby si vybrali určitou osobu jako cíl svého útoku? Podle odborníků existují určité znaky nebo chování, které by nás mohlo ochránit před tím, abychom se stali snadnou kořistí. Zjistěte, která to jsou.

Článek

Jak vypadají neverbální signály oběti

Podle některých studií si násilníci vybírají své oběti velmi rychle a intuitivně, často během pouhých sedmi sekund. V tomto čase si všimnou některých neverbálních signálů, které jsou rozhodujícím faktorem pro to, zda si útočník vybere jako oběť právě vás. Mezi tyto signály patří například způsob chůze, držení těla, pohyby rukou a nohou, pohled do očí nebo výraz obličeje. Předtím, než se podíváme na detaily, je důležité zdůraznit, že oběť není nikdy „sama sobě na vině“. Pachatel je vždy ten, kdo nese plnou zodpovědnost za svůj čin, ale je prospěšné porozumět tomu, jak zločinci uvažují, abyste se dokázali těmto útokům účinně vyhnout.

Rychlost chůze

Rychlost chůze je jeden z nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují vnímání násilníků. Výzkum provedený Graysonem a Steinem spolu s dalšími autory ukázal, že osoby s rychlou a energickou chůzí byly hodnoceny jako méně pravděpodobné oběti než osoby s pomalou a váhavou chůzí. Zjistili také, že násilníci preferovali jako oběti osoby, které často měnily tempo chůze, než osoby, které chodily stále stejnou rychlostí.

Výrazné zdvihání chodidel při chůzi

Pokud při chůzi výrazně zdviháte chodidla, jako byste šlapali po schodech, mohl by to být pro násilníka signál, že trpíte nějakou bolestí, a podle toho by vás mohl vybrat jako snadnou oběť. Násilníci totiž často hledají slabé a zranitelné lidi, kteří nejsou schopni se bránit. Proto je důležité chodit sebevědomě a uvolněně, aniž byste zbytečně upoutávali na sebe pozornost.

Držení těla

Držení těla je dalším signálem, který odráží naše sebevědomí. Výzkum provedený Betty Grayson a Morrisem I. Steinem ukázal, že násilníci hodnotili jako více pravděpodobné oběti ty osoby, které měly skloněná ramena, ohnutá záda nebo sklopenou hlavu.

Pohyby rukou a nohou

Jdete po ulici a někdo vás sleduje. Co si myslíte, že si všimne na vašem chování? Jaké signály mu dáváte svými pohyby rukou a nohou? Podle výzkumu provedeného Betty Grayson a Morrisem I. Steinem může být právě toto rozhodující pro to, zda se stanete jeho obětí nebo ne. Pokud máte neorganizované nebo disharmonické pohyby a působíte nemotorně a nepřirozeně, máte větší šanci, že si vás útočník všimne.

Pohled do očí

Vaše oči jsou mocným nástrojem komunikace, které vám pomáhají ovlivňovat ostatní. Když se podíváte do očí někomu, kdo vám není příjemný, dáváte mu najevo, že se ho nebojíte a že si vážíte sami sebe. Takové osoby jsou jako oběti pro násilníky méně atraktivní. Pohled do očí je tedy projevem vaší sebejistoty a odhodlání.

Výraz obličeje

Výraz obličeje může napovědět o naší zranitelnosti nebo slabosti. Výzkum provedený Paulem Ekmanem a jeho kolegy ukázal, že existují univerzální emoce, které se projevují stejnými výrazy obličeje napříč různými kulturami. Tyto emoce jsou radost, smutek, strach, hněv, znechucení a překvapení. Násilníci mohou být na tyto výrazy citliví a vybírat si své oběti podle toho, jaké emoce projevují. Například osoby s výrazem strachu nebo smutku mohou být vnímány jako slabší nebo bezmocné, zatímco osoby s výrazem hněvu nebo znechucení mohou být vnímány jako silnější.

Reklama

Související témata:
Napadení

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz