Jak se dostat na vysněnou školu a neprodělat přitom kalhoty

Pomalu se nám blíží nejen období Vánoc, ale též období nebývalého rodinného stresu, který v posledních letech nabyl doslova obludných rozměrů – jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Pokud jste v situaci, kdy se i vaše dítko chystá přejít na střední školu, jistě to znáte. Nekonečné myšlenky, zda je vaše dítě dostatečně dobré, zda se dostane na vysněnou školu a zda bude mít zajištěnou budoucnost nebo naopak skončí na škole, o které sice víte, že se ve vašem okolí nachází, ale jinak jste o ní nikdy neslyšeli. Jinými slovy předpokládáte, že taková škola nebude dostatečně rozvíjet potenciál mého dítěte. Ve chvíli, kdy vás přepadnou i jen mírné pochybnosti, mnoho z vás začne zběsile googlovat doučovací a přípravné kurzy ve snaze zajistit svému dítěti jakoukoli výhodu i za cenu nemalých finančních částek. Protože co kdyby to náhodou nevyšlo? A co na to vaše svědomí, když jste pro budoucnost svého dítěte neudělali maximum?

Toto období je bohužel provázeno celu řadou polopravd a mýtů a v mnoha případech je řízeno jen a pouze emocemi a strachem vás, rodičů. Jelikož jsem člověkem tzv. „z oboru“, chci se s vámi podělit o obecné vzorce, které jsem vypozoroval na mnoha tisících žáků a rodin, které byly ve stejné situaci. S trochou štěstí a odvahy uděláte v následujících měsících racionální, nikoli emotivní krok, anebo uvidíte celý problém alespoň s větším nadhledem.

S blížícími se zkouškami dělá obrovské množství rodičů jednu zásadní chybu. Vezme několik desítek tisíc korun a doslova je vyhodí oknem za doučování či moderněji nazvané přípravné kurzy. Jednak proto, že podlehli lákavé reklamě na internetu, která naslibuje hory doly a jednak proto, že od doučování očekávají zázraky. Položte si nejprve otázku: „Potřebuje mé dítě doučování?“ Naprostá většina žáků, kteří na přípravu na přijímací zkoušky dochází, takovou přípravu vůbec nepotřebuje. Většina žáků ty znalosti má, jen nemusí rozumět úplně všemu a především jim chybí disciplína a režim, který by je donutil si znalosti s dostatečným předstihem procvičovat a zafixovat. Uvědomte si, že průměrné komerční doučování se koná 1× až 2× týdně v délce jedné vyučovací hodiny (45 minut). Za hodinu a půl týdně nedoženete případné chybějící znalosti. Doučování nicméně nastaví potřebný režim a díky konzistentní dlouhodobé práci můžete slavit úspěch. Hodně drahý úspěch.

Také zvažte, zda není efektivnější najít si na své dítě týdně dvě hodiny času a sednout si s ním k učení, abyste mu vysvětlili, co nechápe. Látka na přijímací zkoušky není raketová věda. Většinou jde o systém testů a varianty úloh, nikoli o jejich obsah. Internet je doslova zavalen kvalitními přípravnými materiály a radami, jak tyto testy zvládnout. Pokud jste z té skupiny, která nemusí obracet v ruce každou stokorunu a můžete si dovolit kvalitní doučování, skvělé. Pokud máte ve svém okolí někoho známého nebo seženete kvalitního lektora za přijatelnou cenu, také skvělé. Avšak pokud patříte k té většině, která takové možnosti nemá, zvažte alternativu domácího učení. Užijte si vánoční svátky, přivítejte nový rok a pusťte se do toho. Nastavte si režim a vydržte u něj.

Slyšíme to každý rok. Desítky firem nabízející různé přípravné kurzy na přijímací zkoušky, které se nás snaží přesvědčit, že jen s jejich balíčkem kurzů se dostanete na vysněnou školu. Pokud jste přes všechny úvahy dospěli k závěru, že doučování bude přece jenom potřeba, směle do toho. Zkuste však nepodléhat emocím a obchodnímu nátlaku. Firmy se snaží prodat vám kurzy. Pracují přitom s jedním z nejhlubších a nejsilnějších strachů - strachu z budoucnosti vašeho vlastního dítěte. V podstatě vám neprodávají doučování, ale řešení vašeho strachu. Je to jejich smysl existence, je to zcela přirozené a marketingově je to geniální. Vaše dítě je nicméně pro firmu až druhořadé, a to ve všech myslitelných situacích.

Pokud všechno klape, zájem firmy a zájem dítěte mohou jít ruku v ruce. Jakmile však nastanou problémy, je třeba zpozornět, protože zájmy firmy začnou vždy převažovat. Nejlepší je proto prevence. Pokud budete objednávat balíček doučovacích lekcí, svědomitě si spočítejte, kolik týdnů vám zbývá do termínu přijímacích zkoušek. Ne každá firma vrací peníze za nevyčerpané lekce a počítejte s tím, že se vám budou snažit prodat více lekcí. Zvažte, zda tolik lekcí budete potřebovat a uvědomte si, že na druhé straně telefonu nesedí odborník na doučování ani samotný lektor, ale řadový telefonista a obchodník, který má jediný úkol – prodat lekce. A používá k tomu řadu obchodních technik a triků, kterým i ti bystřejší podlehnou.

Na tomto místě je nutné zdůraznit, že firmy nabízející doučování nejsou ničím špatným. Pomohly tisícům žáků a studentů v přípravě nejen na jednotné přijímací zkoušky. Je však i mnoho těch, kterým pomoci nedokázaly. Doučování také může v průběhu provázet celá řada problémů, kterým se firmy budou snažit vyhýbat a nevyvozovat z nich zodpovědnost. Vždy si proto vyžádejte reference na svého lektora. Můžete požadovat konkrétního lektora, třeba staršího a zkušenějšího apod. Můžete chtít zkušební lekci nebo jinou pojistku, jak ze závazku vycouvat. Ve chvíli, kdy firma takové požadavky akceptuje, stávají se dle zákona závaznou součástí smluvního vztahu a vy máte více manévrovacího prostoru pro případ problémů. Zdaleka ne každá firma si zakládá na kvalitě svých služeb. Informujte se také, kde probíhá doučování a za jakých podmínek. Platí jednoduché pravidlo. Nespoléhejte se na dobrou vůli a sliby obchodníka. Čtěte obchodní podmínky! Co není psáno nebo alespoň nahráno v telefonním hovoru, to prakticky neexistuje.

Pokud už jste se dostali do situace, kdy probíhá doučování zaštítěné libovolnou firmou, přiznejte si, že zázraky existují jenom v pohádkách. Pokud vaše dítě nebylo zrovna premiantem své třídy a vy doufáte, že to spraví poslední dva týdny před zkouškami, je to bláhové. Mnozí lektoři v takových firmách sice dělají opravdu neskutečně skvělou práci a vaše dítě připraví takovým způsobem, že jako trojkař se dostane na elitní gymnázium, což by se onomu zázraku minimálně blížilo. Takových případů je ovšem minimum. Ono přitom stačí málo. Není důležitá intenzita doučování ani zázračné dovednosti lektora. Důležitá je konzistence, třeba i v rámci domácího doučování. Věnujte přípravě trochu času, ale dlouhodobě a především pravidelně. Jedině tak dosáhnou úspěchu i slabší žáci. Nenechávejte přípravu na poslední chvíli!

Naprostá většina žáků, kteří při přijímacích zkouškách z nějakého důvodu neuspějí, ačkoli se připravovali, nemá problémy se znalostmi. Skutečným zabijákem budoucího vzdělání dětí je stres. Nedílnou součástí přípravných kurzů by proto měla být práce s emocemi. Různé přípravné kurz a přijímačky nanečisto se konají proto, aby si žáci vyzkoušeli prostředí a dokázali pracovat se stresem z neznámého. O znalosti jde až v druhé řadě. Pokud víte, že vaše dítě je tzv. stresař, pracujte s tím. I když jste sami nervózní a cloumají s vámi emoce z blížícího se termínu, pokuste se udržet chladnou hlavu a být vašemu dítěti podporou, nikoli přítěží. Nespočítám, kolik skvěle se učících dětí u přijímacích zkoušek doslova katastroficky selže, protože je v té nejdůležitější chvíli paralyzoval stres. Lehká nervozita je naprosto v pořádku, udržuje nás ve střehu. Avšak paralyzující stres může být rozhodujícím jazýčkem na vahách, který vaše dítě místo na vysněné gymnázium pošle na průměrnou průmyslovku ve vedlejším městě. Nepodceňte faktor stresu!

Mnoha z vás se stane, že se dítě nedostane na vysněnou školu, ale na průměrnou alternativu. Neklesejte však na mysli. V dnešní době de facto nezáleží, jakou střední školu člověk absolvuje. Důležité je, jak se se vzděláním průběžně pracuje a jaký prostor vašemu dítěti poskytnete. Nikoho v konečném důsledku nezajímá, jaké jméno měla na průčelí škola, kterou vaše dítě absolvuje. Pokud bude pokračovat na vysoké škole, do životopisu to navíc už ani psát nebude. V dnešní době se dá kvalitní vzdělání získat na libovolné škole. Dokonce v tom spočívá jeden trik…

Většina rodičů o tom nikdy nechce slyšet, protože funguje v zajetí nepříjemného mýtu, ve kterém hraje hlavní roli prestižnost školy. Rádi se chlubí tím, že zrovna jejich dítě zvládlo náročné přijímačky a dostalo se na prestižní gymnázium či jinou významnou školu. Přitom mohou udělat daleko chytřejší krok. Dlouhodobá data z českého vzdělávání nám ukazují, že existuje mnoho škol, které nemají například prestiž elitního pražského gymnázia, ale jejich žáci dosahují dlouhodobě srovnatelných, mnohdy i lepších výsledků. Jinými slovy, tyto školy nejsou profláknuté, nesídlí na prestižní adrese ani nemají učitele, kteří se objevují v médiích, ale kvalita jejich výuky je naprosto srovnatelná. A řada uchazečů v přijímačkách sotva poloviční. Pokud jste v situaci, kdy chcete své dítě dostat na kvalitní školu, nehlaste se jen na elitní gymnázia, ale podívejte se na alternativy škol v okolí. Vaše dítě dostane úplně stejně kvalitní nebo i kvalitnější vzdělání a bude navíc ušetřeno té stresující divočiny z nedostatečných kapacit škol, protože se dostane na školu jinou, stejně kvalitní, třeba i jen s průměrným výsledkem z přijímaček. Týká se to speciálně Prahy a jejího okolí, kde je nabídka takových alternativních škol obrovská. Alternativu však hledejte kdekoli v republice.

Na závěr bych chtěl všechny rodiče povzbudit k tomu, aby si uvědomili, že období přijímacích zkoušek je jen jedna etapa na dlouhé cestě vzdělávání a života jejich dětí. Ano, důkladná příprava je důležitá, stejně jako správné rozhodování a vyvážený přístup. Ale stejně důležitý je i klid, který vy jako rodiče dokážete přenést na své děti. Pamatujte, že vaše podpora a důvěra znamenají víc než desítky doučovacích hodin. I když se zkoušky nepodaří podle očekávání, život tím rozhodně nekončí. Možná to bude právě začátek cesty, která povede vaše dítě k úspěchu a štěstí jiným způsobem. Vzdělání je maraton, ne sprint. A v tomto maratonu je nejdůležitější, aby se vaše dítě cítilo pochopené, podporované a motivované. A pokud se na své vysněné škole ocitne o něco později, nebo na jiné, než jste si představovali, může to být jen další krok směrem k jeho lepší budoucnosti.

Zkuste proto přijímací zkoušky nebrat jako závěrečnou zkoušku života, ale jako příležitost k růstu – jak pro vaše děti, tak i pro vás samotné. Držím palce!