Článek
Od září 2027 se změní způsob hodnocení v 1. třídách. Pročetli jsme stovky komentářů na sociálních sítích, které se věnují známkám i slovnímu hodnocení.
„Na druhém stupni, když učíte třeba 200-300 dětí… je to úplně sen každé učitelky psát na každé dítě A4 slovního hodnocení. Vecpat to už dost nabitého času, nebo to dělat zdarma po nocích. Poslání je učit a ne psát na každého téměř kazuistiku.“ artist_mondie_kaminski
„Máme v rodině učitelku, učí v 6 třídách, což je asi 150 dětí, a udělejte na ně za týden slovní hodnocení, notabene dvakrát za školní rok.“ Radim
„Vždycky sem si říkal, jaký to musí být strašný voser pro učitele psát slovní hodnocení na x žáků. Tak v době AI už je to pohoda, to nějaký hodnocení nableje. Známka je vpodstatě taková zkratka.“ Vesničan z dědiny
A víte co? Rozumíme tomu. Na druhém stupni je to zjevné - i 200+ dětí, kterým zajišťujeme hodnocení. Na prvním stupni je to 25 dětí krát 10 předmětů, tzn. opět 200+ hodnocení.
Otázka, kterou si klademe, zní: Kdy má největší smysl věnovat čas individuálnímu hodnocení?
Paul Black a Dylan Wiliam ve své přehledové studii shrnuli výzkumy formativního hodnocení a ukázali, že posilování časté zpětné vazby ještě ve fázi učení může vést k významnému zlepšení výsledků. Podstatné je právě to, že informace o tom, jak se dítěti daří, vstupuje zpátky do procesu a může ještě změnit to, co bude dál dítě nebo vyučující dělat.
Podobně dnes pracuje s výzkumy i britská Education Endowment Foundation. Ve svém doporučení zdůrazňuje tři věci: zjistit, kde se dítě v učení právě nachází, dát mu zpětnou vazbu ve vhodný okamžik a vytvořit příležitost, aby mohlo zareagovat a zlepšit se. Zároveň upozorňuje, že zpětná vazba není „zadarmo“ – čas vyučujících je omezený a je potřeba rozmyslet, kdy a kam ho investujeme.
A to je pro nás důležité.
Když se dítě právě učí napsat e-mail, má smysl rovnou říct:
„V textu už vidím žádost, ale doplň ještě oslovení. Komu e-mail posíláš?“ Dítě se může ke své práci hned vrátit, chybu opravit a zpětnou vazbu využít. Tady a teď se totiž ještě mohou věci měnit.
A co vysvědčení?
To přichází až ve fázi vyhodnocení. Má shrnout, kam dítě za určité období došlo. Nemá popisovat ani dohánět všechno, co jsme dítěti a rodičům předchozích pět měsíců neřekli. Vysvědčení nemá nikoho překvapit.
Pokud píšeme slovní hodnocení pro 200+ dětí, je to pro vyučující extrémně náročný proces, tím spíš, když děti v takovém počtu neznáme úplně dobře. Představa, že každému z nich vytvoříme kvalitní a skutečně individualizovaný slovní portrét, nám nepřipadá příliš reálná.
Cesta, která nám pomáhá, je kriteriální hodnocení. Nepotřebujeme 200+ originálních textů. Předem víme, co se děti učí a podle čeho poznáme, že to zvládají. Máme důkazy o tom, jak se dětem dařilo cílů dosahovat a ve fázi vyhodnocení už můžeme vybírat z nabídky popisů toho, kam se dítě ve svých výkonech dostalo. Dobrá zpráva je, že český systém s kriteriální podobou vysvědčení už počítá.
Komentující mají pravdu v tom nejdůležitějším: učitelé nemají po nocích psát stovky slohových prací. Jejich čas potřebujeme jinde. Ve výuce - v jejím plánování, v diferenciaci a ve vyhodnocování žákovských výkonů v čase, kdy se ještě může něco změnit.
Zdroje:
Black, P. & Wiliam, D. (1998). Assessment and Classroom Learning. Assessment in Education, 5(1), 7–74. Taylor & Francis Online
Education Endowment Foundation (2021). Teacher Feedback to Improve Pupil Learning. EEF
MŠMT (2026). Metodické doporučení k hodnocení v 1. a 2. ročníku ZŠ. Edu.cz
