Famagusta je město plné kostelů aneb pozdrav z Kypru

United in diversity. Jednotná v rozmanitosti. Motto Evropské unie. Jsem nyní na Kypru. Ostrov, u něhož se v jedné ze zátok zrodila z mořské pěny bohyně lásky a krásy Afrodité, již patří k Asii. Ale Kyperská republika je zároveň od roku 2004 členem Evropské unie. Byť je dnes ostrov rozdělený na řeckou a tureckou část. Severokyperskou tureckou republiku však uznává jen Turecko. Kulturně i svými dějinami třetí největší středomořský ostrov patří především k Evropě, i když osmanský, resp. turecký vliv přehlédnout nelze. V Dějinách umění od José Pijoana jsem poprvé uviděl obrázek katedrály sv. Mikuláše ve Famagustě (Gazimağusa). Bylo to v době, kdy mne, milovníka katedrální gotiky, ani ve snu nenapadlo, že bych tuto stavbu někdy uviděl in natura. A stalo se! Dne 4. 5. 2026.

Nejprve stručně o přímořském městě a přístavu jako takovém. Rybářská vesnice - Římané - Byzantinci - velký rozkvět za křižáků, kteří prchali z Levanty (13. a 14. stol.), Janované - Benátčané. Od roku 1571 Turci. Dnes je Famagusta v Severokyperské turecké republice. Žije zde asi 35 tisíc obyvatel.

A teď již sv. Mikuláš. Jako kdyby někdo přenesl francouzskou katedrálu z oblasti Île de France do východního Středomoří. Oficiálně jde dnes o mešitu Laly Mustafa Paši, k severní věži chrámu Osmané přistavěli minaret.

Když křižácké státy v Levantě braly jeden po druhém za své, tak se poslední jeruzalémský král Guy de Lusignan (1150 - 1194) uchýlil v r. 1192 na Kypr a založil zde křižácký stát. A byli to právě Lusignané, kteří svatomikulášskou katedrálu ve Famagustě vystavěli, a to na přelomu 13. a 14. stol. Věže byly poškozeny zemětřesením, následovaly škody při odstřelování Osmany v r. 1571. Ve stejném roce byla přeměněna na mešitu Ajasofia (hagia Sofia, sv. Moudrosti). Lala Mustafa Paša (1500 - 1580) byl osmanský generál a velkovezír, který Famagustu dobyl a právě po něm nese nyní gotický skvost své jméno.

Architektonicky jde o klasickou trojlodní vrcholně gotickou katedrálu (přesněji kostel katedrálního typu), kde hlavní loď převyšuje lodi boční. Nechybí opěrný systém a okázalé západní průčelí se dvěma věžemi (ty jsou nyní snížené, pobořené). Nenajdeme zde však chórový věnec kaplí a příčnou loď (transept). Bohužel, katedrála je od dubna v rekonstrukci a proto nebylo možné nahlédnout dovnitř. Interiér není komplikovaný. Stěna hlavní lodi se skládá z mezilodních arkád a lomených oken s kružbami. Triforium obvyklé v gotických katedrálách chybí. Sv. Mikuláš byl i katedrálou z pohledu církevního, neboť šlo o kostel arcibiskupský. Byli v něm korunováni jeruzalémští králové, i když šlo o symbolický akt, protože Kristovo město již ovládali muslimové. Vnitřní výzdoba (vitráže, fresky) se nedochovala.

Gotiky a občas i byzantské architektury je Famagusta plná. Křesťanské chrámy různých denominací (katolíci, pravoslavní, nestoriáni) byly většinou přeměněny na mešity nebo se dochovaly v ruinách.

Dva ortodoxní kostelíky: sv. Mikuláše a sv. Zoni (Zoni = pás, který předala P. Maria apoštolu Tomášovi). Jsou z 15. století, ale stále v typicky byzantském stylu.

Kostel sv. Jiří, již jen v ruinách. Řecký, tj. pravoslavný, ale gotický.

Sv. Petr a Pavel - opět gotika, dnes mešita Sinana Paši.

Dva malé kostelíky vedle sebe zvané Dvojčata. Jeden si vystavěli templáři, druhý maltézští rytíři.

Kostel sv. Jiří (latinský): dnes ruiny, ale původně krásná gotická stavba blízká pařížské Sainte Chapelle.

Co jsem nevěděl? Že ve Famagustě se odehrává slavná Shakespearova tragédie Othelo. A tak se věži benátské pevnosti říká Othelova. Hledal jsem nějaký úryvek ze slavné hry. Tak třeba Jago: „Ó, střež se, pane, žárlivosti! Je to zelenooká stvůra, která si strojí a žere maso, jímž se krmí.“

Dáno na ostrově Kypr dne 7. 5. 2026.

Zdroje