Král Snofru prostavěl více kubíků kamene než jeho syn Chufu

Úvodní poznámka. Data jsou, neuvedu-li jinak, vždy z doby před Kristem a přibližná. Zájemce může v literatuře najít letopočty odlišné. Názvy lokalit a panovníků nejsou jednotné, např. Francouzi užívají pořečtělá jména (Cheops místo Chufu). Egyptologové (a já též) užívají výrazy jako snad, zřejmě, možná, pravděpodobně. Neboť víme již hodně, ale ne vše. Proto je povinností tato příslovce o nejistotě do textů zařazovat. Fotografie jsou z míst, která jsem navštívil, z káhirského muzea a občas z Wikipedie. Zaúkoloval jsem AI (Chat GPT), abych odstranil odlesky z vitrín, vylepšil fota z lokálních infopanelů nebo se pokusil o rekonstrukci stavby, reliéfu, malby či plastiky. Jsem amatér a diletant v nepejorativním významu těchto slov. Jen jsem si díky pánům Zamarovskému a Wernerovi starověkou i současnou zemi na Nilu zamiloval.

Paní Martina Šťastná publikovala 28. 3. 2026 na „Novinkách“ článek „Druhá sfinga? Pod pyramidami v Gíze je ještě nějaká megastruktura, naznačil radar“. Italští vědci údajně dospěli k tvrzení, že pod pískem egyptské Gízy by se mohla skrývat druhá sfinga. Komentoval jsem zprávu jen v rychlosti slovy „Nenajde se nic. Takových „objevů“ už bylo několik a pořád, pořád nic. V Egyptě je několik desítek královských pyramid a největším stavebníkem byl Snofru, nikoli Chufu. O tom, kdo, kdy a jak pyramidy stavěl, víme už opravdu hodně. „Pyramidioti“ však nevymřeli.“ Většina reakcí byla ve stylu „´Pyramidiot´ jsi ty, nevíme nic, pyramidy slouží jako zdroj energie“ atd., atd.

Shodou okolností jsem v dubnu strávil jako památkový turista v Dolním Egyptě 6 plných dnů (9. 4. - 16. 4.), a to již po několikáté. Sepsal jsem článek „Stříbrní králové v egyptském Džanetu“ věnovaný objevu nevykradených hrobek panovníků z Třetího přechodného období francouzským archeologem Pierrem Montetem (roky 1939 - 1940). Odkaz uvádím pod článkem. Nyní bych se chtěl věnovat pyramidám, neboť Dolní Egypt (část země při dolním toku řeky Nil) je jimi posetý a já si jich několik prohlédl. Moje tvrzení, že největším stavebníkem byl Snofru, jsem si ověřil v pondělí 13. 4. 2026 na vlastní oči.

Starověký Egypt

Kdybych vyprávěl o Egyptě studentům, poradil bych jim, aby se nejprve podívali na mapu. Úzký pás země kolem Nilu, delta a oázy. Jen tam mohli lidé žít. Sever země končí mořským břehem, na jihu jsou říční peřeje (katarakty) a na západě a východě poušť. Tak tomu je dnes a stejně to vypadalo okolo roku 3000. Čili staří Egypťané žili v izolaci a neměli se v nejstarších dobách od koho učit. Proto se museli postarat sami. Jejich civilizace, umění, náboženství, způsoby myšlení jsou natolik originální, že egyptský výtvor okamžitě pozná i laik (hieroglyfy, pyramidy, sochy, reliéfy, malby, mumie…). Země to byla úrodná. Každý rok v červnu Nil přinesl bahno, kterým zúrodnil říční břehy. Období záplav. Výjimkou nebyla dvojí - trojí úroda. Bylo však třeba pracovat kolektivně. Třeba při budování sýpek a kopání zavlažovacích kanálů. Ty však musel někdo navrhnout a vyměřit. Záplava mohla být v jednom roce ničivou povodní, jindy jen šplíchnutím. Proto se potraviny (zvláště obilí) pro případ neúrody skladovaly. A jsme u geometrie, matematiky, účetnictví a písma.

Mumifikace? Opět nic nadpřirozeného. Egypťané nacházeli vysušená těla svých bližních v poušti, neboť v ní se mikrobům příliš nedaří. Dospěli tak k názoru, že pro život na onom světě je třeba tělo zesnulého uchovat. Ostatně i my v osvíceném novověku se chováme podobně. Pamatuji se na vitrínu s vysušeným tělem ctihodné karmelitánské sestry Elekty (+1663) u sv. Benedikta v Praze, dnes v Drastech. Katoličtí i pravoslavní věřící uctívají ostatky těl svatých uložené ve zdobených relikviářích. Nebo mumie Lenina, Stalina, Gottwalda, Ho Či Mina, Kimů a Mao Ce-tunga. Jako starší pán se pamatuji na slogan „Lenin žije, Lenin bude žít.“ Každá pyramida měla své jméno. Třeba „Chufevovi patří obzor“, „Snofru září“. Leninova by se musela jmenovat „Lenin je věčný“.

Při zkoumání dějů minulých se často dopouštíme té chyby, že tehdejší skutečnosti posuzujeme a hodnotíme podle současných zvyklostí a kritérií. Dnes snad i v Severní Koreji, byť tam si to lze jen velmi opatrně myslet, většina obyvatel ví, že Kim žádným bohem není. V době archaické a ve Staré říši (cca 3. tisíciletí) však Egypťané nepochybovali, že král, který jim vládne, pozemským vtělením boha je. S pravděpodobností blízkou jedné si to myslel i sám panovník, kterého nepřesně označujeme za faraona. Proto jeho hrobka musela být větší, okázalejší a s bohatší výbavou, než pohřeb úředníka, řemeslníka nebo prostého zemědělce z vesnice. Pyramidy, hrobky i obyčejné pohřby starých Egypťanů najdeme především na západním (levém) břehu Nilu. Neboť západ patřil mrtvým, východ živým.

Králové z archaické doby (3100 - 2700)

Na západním břehu Nilu je lokalita Abydos. Asi 200 km severozápadně od Luxoru. Horní, tj. jižní Egypt. Zde archeologové odkryli zbytky staveb majících podobu komolého jehlanu. Říká se jim mastaby, neboť tvarově stejně vypadaly lavice zvané mastaby před egyptskými venkovskými domy v 19. století. A právě mastaby (většinou z nepálených cihel) sloužily jako hrobky egyptským králům z 0., 1. a 2. dynastie. Známe jména a občas i nějakou informaci o jejich vládě. Narmer, Aha, Djer, Anedjib…Peribsen, Hetepsechemuej, Chasechemuej… Notoricky známá je kamenná Narmerova paleta (sloužila k roztírání líčidel), na které reliéfy symbolicky zobrazují spojení Horního a Dolního Egypta do jednoho státu králem Narmerem. Ten může (ale také nemusí) být totožný s bájným Menim. Egyptští králové měli 3, později 5 jmen. Proto nevíme, zda Narmer a Meni jsou jednou nebo dvěma postavami.

Stará říše (2700 - 2270)

První skutečnou pyramidu si nechal postavit král Džoser (Posvátný). Snad zakladatel 3. dynastie, jeho vládou se počíná Stará říše. Za premiéra (vezíra) si vybral Imhotepa, jenž byl ještě strážcem pečeti a paláce, knězem, architektem, lékařem, později i bohem. Je to první architekt, kterého známe jménem.

Džoserovi navrhl tradiční mastabu, kterou postupně zvětšoval. A pak Imhotepa (nebo krále?) napadla geniální myšlenka. Na mastabu postavil 5 dalších. Werich si ve forbíně s Horníčkem utahuje z hotelu Internacional. „Taková ukrutná stavba … A z ní šla věž … a ještě jedna věž … a ještě jedna věž … a bylo to vošklivý!“ Džoserova stupňovitá pyramida u Sakkáry ošklivá není. Je krásná. První známá monumentální stavba na světě. Výška 60 metrů, tedy jako Petřínská rozhledna. Není již z nepálených cihel, ale z vápencových bloků a bílým vápencem byla také obložena. Pohřební komory pro krále a jeho rodinné příslušníky jsou vydlabány pod pyramidou. Jde o spleť chodeb a místností, kde se vyzná jen odborník. Stěny některých komor zdobily zelené fajánsové dlažky. Prosté a přitom krása nesmírná.

Dochovala se i Džóserova socha, originál je dnes v Egyptském muzeu. Kolem pyramidy byl rozsáhlý dvůr, který obklopovala kamenná zeď se 14 nepravými branami. Zádušní chrám, severní a jižní dům, prostora pro svátek Sed… Výzkumu Džoserova komplexu o ploše 15 hektarů se věnoval po celý profesní život Francouz Jean-Philipe Lauer (1902 - 2001). Mne okouzlil - jako mnohé přede mnou - pohled na pyramidu od zdi kober.

Džosera napodobili jeho nástupci. Např. král Sechemchet, pro něhož snad pracoval také vezír Imhotep. Navrhl mu pyramidu o 7 stupních, neboť král musel svého předchůdce (otce?) překonat. Jenže zemřel příliš brzy nebo byl zavražděn. A tak z pyramidy zůstalo nedokončené torzo. Zkoumal ji archeolog Mohammed Zakaria Goném (1905 - 1959). V pohřební komoře nalezl nezdobený sarkofág z jemně žilkovaného alabastru, dokonce s věncem na víku. Byla to senzace. Netknutý pohřeb krále ze Staré říše! Kamery, politici, celebrity, novináři, vědci…. V neděli 27. 6. 1954 sarkofág otevřeli. A byl prázdný. Proč? Nevíme. Možná šlo o symbolický hrob (kenotaf) a skutečného krále pohřbili jinde. Nebo komoru vykradli lupiči. Nebo… Gonémova knížka „Ztracená pyramida“ (Mladá fronta, edice Kolumbus) je v antikvariátech běžně k mání za pár korun.

Snofru - největší stavebník Staré říše

A nyní skok do dynastie 4. Král Snofru. Asi 2543 - 2510. Pravděpodobně taťka samotného Chufeva čili Cheopse. Největší stavebník Staré říše, protože prostavěl nejvíce kubíků kamene.

Falešnou pyramidu u Médúmu zvanou také Hunejova jsme nenavštívili. Vypadá jako strážní věž nebo středověká pevnost. Původně byla pyramidou osmistupňovou a teprve později někoho (architekta?, krále?) napadlo, že by bylo možné stupně vyplnit dalším zdivem a ze stavby „a zní šla věž“ vytvořit pravidelný jehlan. Stalo se. Pyramidu obložili bílým vápencem z Tury, vystavěli ohradní zeď, malou obětní kapli a vzestupnou cestu od Nilu. Pohřební komora s přečnělkovou klenbou je při zemi, sestupuje se do ní chodbou od severu. Pyramidu zřejmě začal stavět ne příliš známý král Hunej (3. dynastie), ale dokončil ji až jeho syn (?) Snofru. Zub času a těžaři desek hlazeného obložení způsobili, že se výplně mezi stupni zřítily a pyramida nám dnes ukazuje svoji původní stupňovitou podobu. Byl-li zde kdo pochován, nevíme. Nedaleko se nachází velká mastaba M17, dále egyptologové odkryli pyramidy, u nichž nezají vlastníka (např. v Abú Rawáš). Zde všude mohl být tajemný král Hunej pochován.

Jižní čili Lomená, Nepravá pyramida. Stavebník Snofru. Zvláštní stavba. Její stěny jsou zalomené. Důvod? Král bažil po pyramidě, kterou by překonal své předchůdce. Jenže stěny pod úhlem 55 stupňů se ve výšce 45 metrů zalamují a pokračují pod úhlem 43 stupňů. Kdyby se zachovala původní strmost, byla by pyramida vysoká 125 metrů oproti dnešní výšce 100 metrů. Projektanti zřejmě zjistili, že sklon byl příliš odvážný, objevily se trhliny a tak navrhli ubrat. Nebo mělo jít o vyjádření toho, že egyptský král panoval dvěma zemím? Dolnímu a Hornímu Egyptu? U jižní stěny je menší satelitní pyramida, snad pro královu hlavní manželku. Snofru však v Lomené pyramidě pohřben nebyl, protože si dal zbudovat o 2 km severněji druhou (možná třetí) pyramidu. Pyramida je výjimečná tím, že se na ní zachovala velká část vnějšího obložení z hlazených bloků, byť i zde zub času zapracoval.

Severní čili Červená pyramida. Říká se jí tak proto, že je vystavěna z narůžovělého, načervenalého kamene. Jde o třetí největší egyptskou pyramidu (délka strany 213 metrů, výška necelých 100 metrů). Dochovala se netknutá, jen vyhlazené obklady z turského vápence chybí. Právem nesla jméno Snofru se třpytí. Měla ohradní zeď, zádušní a údolní chrám spojené vzestupnou cestou. Pyramida nemá žádné podzemní prostory, král byl (snad) pohřben v komoře s přečnělkovou klenbou v nadzemní části. Jedním z prvních, kdo do nitra této pyramidy jako novodobý cestovatel vstoupil, byl Čech. Františkán Václav Remedius Prutký (1713 - 1770), na což zahraniční vědci občas zapomínají. Každopádně souhlasím s názorem, že Červená pyramida krále Snofrua je ze všech egyptských pyramid nejelegantnější.

Ještě tolik, že král Snofru (Snofrev) byl energický panovník a pokud zvládl tři velké pyramidy, musel panovat dlouho. Možná 40 až 48 let. Již nevím kde, jsem se dočetl, že Snofru prý dokázal být i přes svoji božskost lidský. Královský protokol často porušoval a i prosté lidi oslovoval „příteli můj“. Vážil si vzdělání, miloval veselí a květnaté proslovy. Jeho manželkou byla Hetheperes I.

Pyramidy králů 4. dynastie u Gízy

U tří slavných gízských pyramid (Chufu, Rachev, Menkaure) jsem rovněž byl, vynechat je nelze. Avšak je o nich tolik informací a kvalitních dokumentů, že nemá smysl se opakovat a zaplevelovat prostor nul a jedniček dalšími informacemi. Chufevova pyramida má tu smůlu, že je největší, avšak jen o něco málo, než jehlan jeho syna Rácheva a Červená pyramida krále Snofrua. Proto se především na ni (a ještě na Sfingu) zaměřuje pozornost záhadologů a esoteriků, které vědci nazývají pyramidioty. Jeden z nich dokonce z jejích rozměrů dokázal odvodit i doby březosti jednotlivých savců.

Mne v gízském areálu uchvátila hrobka Meresankh III. Byla dcerou nebo vnučkou Chufeva a provdala za Racheva, Chufevova syna (?) a stavebníka druhé největší pyramidy. Zkrátka a dobře královna ze Staré říše, která našla místo odpočinku v mastabě nedaleko Chufevovy pyramidy. Hrobka byla původně určena pro její maminku královnu Hetheperes II. Protože dcera zřejmě zemřela náhle, mamka jí svou hrobku přepustila. Vnitřní výzdoba je překrásná. Právě zde mne poprvé napadlo zaúkolovat AI s požadavkem na možný vzhled po dokončení výzdoby (26. stol.). A protože nejde o článek pro Prague Egyptological Studies, mohl jsem chatbot a svoji fantazii nechat pracovat.

V egyptských muzeích rovněž vystavují pohřební výbavu královny Hetheperes I., což byla pro změnu Chufevova matka. Její hrobku nalezl v r. 1925 americký archeolog George Andrew Reisner (1867 - 1942). Pan Zamarovský i AI uvádějí, že u objevu asistovala řecká bohyně šťastné náhody Týché. Jednomu pracovníkovi se propadl podklad pod stojanem (stativem) měřícího přístroje. To, co bylo uvnitř hrobky, je - pokud jde o design - snad ještě větší krása, než pohřební výbava Tutanchamona. Pozlacená postel, křeslo a nosítka, náramky, prsteny, alabastrové kanopy (nádoby na vnitřnosti), etuje (krabičky)… Uznejte, že např. na Milano Design Week by tyto předměty musely získat hlavní ceny.

Pyramidový komplex

Mastaba → stupňovitá pyramida → lomená pyramida u Dahšúru → pravá pyramida ve tvaru jehlanu. Takto a pěkně postupně staří Egypťané dospěli v průběhu 1. poloviny 3. tisíciletí ke klasické pyramidě. Žádní mimozemšťané, žádné elektrárny či databanky vědomostí. Nic nadpřirozeného. Záhadologové zapomínají, že v Egyptě se nachází 100 - 120 známých pyramid, neboť na hrobku tohoto typu měli nárok i příslušníci královy rodiny (hlavní manželka, dcery, synové, matka).

Pyramida proto nebyla osamocená stavba. Mluvíme vždy o pyramidovém komplexu. U řeky Nil vystavěli zádušní chrám. K němu se po Nilu dopravilo v bárce tělo zemřelého krále. Kněží je převzali a po kamenné vzestupné cestě dopravili do zádušního chrámu. Ten přiléhal skoro vždy k východní stěně pyramidy. Následovaly složité obřady balzamování, doprava rakve do pohřební komory, její vložení do kamenného sarkofágu, zapečetění, uložení pohřební výbavy, spuštění ochranných bloků a  provozování zádušního kultu. Poslední fází bylo vykradení chrámů a komor lupiči, a to již zřejmě ve zmatcích na konci Staré říše a v Prvním přechodném období (2270 - 2070).

Okolo pyramidy si budovali hrobky typu mastab vysocí královští hodnostáři a úředníci. Napadlo mne, jsem již pamětník , že pokud by zvyklosti starých Egypťanů převzali komunisté (neměli k tomu daleko, zvl. v SSSR a v 50. letech), pak by vedle okázalé hrobky s mumií Husáka stály menší, ale rovněž nákladné hrobky Biľaka, Štrougala, Lenárta, Fojtíka, Kapka… A zcela jistě i členů sekretariátu ÚV KSČ Zdeňka Hořeního a Marie Kabrhelové.

Tři střípky na závěr

Mladý generál Revoluce Napoleon chtěl napodobit Alexandra Velikého a proto připlul v r. 1798 do Egypta. Porazil mameluky ve střetnutí zvaném Bitva u pyramid. Měl zde zvolat „Vojáci, 40 století hledí na vás!“ Což by byl velmi dobrý odhad, neboť na samém konci 18. stol. se o chronologii dějin starověkého Egypta nevědělo nic. K dispozici byly jen informace ze Starého zákona a to, co o Egyptu sepsali Herodotos a Strabon. Budoucí císař by se spletl jen o cca 400 let. Náš pan průvodce tvrdil, že jde o dodatečnou legendu a já jsem téhož názoru. Bonapartův výrok věrohodně doložen není.

Slovo pyramidot uvedl od oběhu archeolog O. G. S. Crawford (1886 - 1957) pro označení lidí, kteří si vytvořili fantastické teorie o Velké pyramidě. Pobavilo mě, když slavný britský egyptolog William Flinders Petrie (+1942) potkal u Chufevovy pyramidy jednoho z nich. Obrušoval pilníkem jakýsi kamenný výstupek, aby dospěl k požadovanému rozměru jím stanoveného pyramidového palce.

A do třetice. Záhadologové typu Däniken pochybují o tom, že Velkou pyramidu u Gízy vybudoval král Chufu. Egypťané však o tom nepochybovali nikdy. V jedné z odlehčovacích komor nad pohřební komorou byl již v 19. století objeven nápis (graffiti) „Přátelé Chufu“ (v originále „Ḫwfw śmrw“). Jak panovník vypadal, tak to nevíme. V káhirském muzeu (starém) jsem si prohlédl jeho malou sošku, což je zatím jediný známý a velmi nedokonalý portrét stavebníka 7. divu světa.

(Pyramidám králů 5. a 6. dynastie a okolním hrobkám se budu věnovat příště.)

Zdroje