O neziskových organizacích

Na jednom ze zájezdů za uměním jistý účastník, jsa rozpálen do běla politickou situací v Česku, spustil před lisabonským hotelem tirádu o dezolátech, kremlofilech a chcimírech. Pána jsem upozornil, že užívá nálepky. Nálepky stejného typu, jako sluníčkář, vítač nebo havlojed.

Za nálepku často považuji rovněž užívání výrazu neziskovka. Znovu se mně to potvrdilo, když jsem si pročítal diskusní příspěvky k rozhovoru Marie Bastlové s Šimonem Pánkem (4. 11. 2025, podcast PTÁM SE JÁ, Seznam Zprávy, „Politická neziskovka? Nevím, co to znamená, říká šéf Člověka v tísni“).

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-doufam-ze-babis-si-nenavistne-tendence-ve-vlade-pohlida-rika-sef-cloveka-v-tisni-290713

Dovolím si některé názory čtenářů ocitovat (pravopisné chyby jsem opravil):

· Stát má Charitu, Červený kříž, a na ty se každý, kdo potřebuje pomoc, může obrátit, není proč živit dalších 150 neziskovek plné vyžírků.

· Jste neziskovka tak nechápu proč potřebujete dotace od státu? A na vaše stotisícové platy? Pomáhejte lidem ze svých peněz a z darů od lidí a ne z mých daní! Takových pijavic na státu je mnoho a mnohdy s vadnou propagandou nebo programem. Politika to je už v momentu kdy žádáte od státu peníze. A to je špatně!

· Neziskovka má miliardový rozpočet a odvádí daně. Není na tom něco nelogického? Tedy je to normální ziskovka! … Nedávno jsem četl, že nějaká neziskovka měla zisky (!) desítky miliónů, na platy, dopravu atd. šlo asi 90 % a výsledkem bylo sehnání práce 14 lidem.

Již staří Řekové věděli, že má-li mít diskuse smysl, je třeba nejprve vyjasnit si pojmy. Ostatně mnohé právní normy začínají nebo končí takto: „Pro účely tohoto zákona se rozumí…“ A následují definice termínů, se kterými předpis pracuje. Český právní řád pojem „nezisková organizace“ nezná (občanský zákoník hovoří o korporacích bez přívlastku). Jde o překlad z anglického „non profit organization“. V účetnictví se zvolil výstižný, avšak dlouhý výraz „organizace, jejichž hlavní činností není podnikání.“ A protože základním cílem podnikání je zisk, zrodilo se označení nezisková organizace, ve které zisk cílem není.

Obecně užívaná a srozumitelná definice je tato: Nezisková organizace (NO) je korporace (právnická osoba), která vykonává takovou činnost, kde zisk není cílem, účelem. Pokud zisk vykáže, nesmí jej rozdělit mezi zakladatele, členy, správní či dozorčí radu, vedení atd.

Zisk NO nebývá velký a nejčastěji se uschová jako nerozdělený pro horší časy, tj. k úhradě případné ztráty v některém z následujících období. Nebo se použije na financování základního poslání neziskovky. Kamarád byl katolickým farářem v menší obci. V restituci farnost (nezisková církevní právnická osoba) dostala pozemky. „No jo, ale co my s tím? Tak to prodáme.“ Proto v jednom konkrétním roce farnost díky prodeji vykázala vyšší zisk. Po splnění daňových povinností (NO jsou poplatníky daně z příjmů právnických osob, avšak s jistými úlevami) se zisk použil na opravu kostela, na zřízení místností na faře pro setkávání věřících atp. Klub českých turistů (spolek) může provozovat hotely a ubytovny s dvojími cenami. Nižší pro členy, ostatní zaplatí plnou cenu. Výzkumná instituce vydává časopis. Pro zaměstnance a podporovatele zdarma, ostatní si tiskovinu předplatí.

Čili zákon neziskovým organizacím podnikání nezakazuje, avšak vždy musí jít o doplňkovou činnost. Zisk z ní dosažený je jedním ze zdrojů pro financování hlavní, neziskové činnosti.

Neziskové organizace - stále mějme na paměti definici - se dělí do dvou velkých skupin. Do první patří veřejnoprávní, veřejné neziskové organizace. Jsou jimi organizační složky státu (ministerstva, úřady, Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna…), územní samosprávné celky (kraje, obce) a příspěvkové organizace (dále také PO). Zvláště s nimi se skoro každý z nás setkává dnes a denně. Mají vždy svého zřizovatele. Je jím organizační složka státu (např. Česká filharmonie je PO Ministerstva kultury, fakultní nemocnice zřídilo jako PO Ministerstvo zdravotnictví), kraj (krajské správy silnic, některé školy, gymnázia, nemocnice, sociální ústavy, krajské záchranné služby…) a nebo obec (školy, domovy pro seniory, muzea, galerie, divadla, knihovny technické služby, orchestry…). V Česku je příspěvkovek přibližně 10 tisíc. Jak hospodaří? Něco zaplatí klient - zákazník (vstupné do muzea, poplatek v knihovně, platby nemocnicím od zdravotních pojišťoven a od pacientů…) a protože tyto výnosy z činnosti PO nestačí, dostávají od zřizovatele příspěvek na provozní a investiční náklady.

K veřejnoprávním neziskovkám lze přiřadit i veřejné výzkumné instituce, kterých je 73. Většina z nich působí v rámci Akademie věd ČR (např. Ústav pro jazyk český, Astronomický ústav). NO jsou Česká televize a Český rozhlas. Zapomenout bychom neměli na státní fondy, kterých je nyní 6 (třeba SF dopravní infrastruktury, SF kinematografie) a na 26 veřejných vysokých škol. Kupodivu do veřejné nonprofitní skupiny patří i Česká národní banka. Neboť není založena kvůli zisku. Jejím základním úkolem je péče o měnu (cedulová, emisní banka) a dohled nad soukromým finančním sektorem (banky, pojišťovny, kampeličky, obchodníci s cennými papíry, kryptoměny…). Za rok 2024 ČNB vykázala zisk 151 mld. Kč, za rok 2023 „jen“ 55 mld. Kč a za rok 2022 utrpěla ztrátu 412 mld. Kč.

Druhou skupinou neziskovek jsou ty, které působí zejména v oblasti soukromého práva. Právní úpravu nalezneme hlavně v občanském zákoníku č. 89/2011 Sb. Jde o spolky, nadace, nadační fondy a ústavy - obecně prospěšné společnosti.

„Tres faciunt collegium“, „Tři tvoří spolek“, říkali již staří Římané. To platí stále, neboť minimální počet členů spolku jsou 3 osoby. V Česku jsou jich tisíce. Od drobných až po spolky s celostátní působností. Mnohé zná skoro každý. Před r. 1989 se jim říkalo společenské organizace, později občanské sdružení. Třeba Český červený kříž, Junák (skauti) nebo Česká obec sokolská. Nejvyšším orgánem spolku je sjezd (sněm, kongres, sjezd, valná hromada…), výkonným orgánem bývá rada (výbor, výkonný výbor…). V čele je předseda, president, náčelník… Vždy záleží na stanovách, jaká označení se pro orgány a funkcionáře zvolí. Spolky sdružují i právnické osoby. V ČR je bezpočet svazů výrobců a poskytovatelů služeb toho či onoho. Tak třeba již v r. 2020 byl založen spolek ČKMA, čili Česká kryptoměnová asociace. Svaz průmyslu a dopravy ČR, Asociace péče o seniory, Českomoravský svaz minipivovarů, Asociace cestovních kanceláří ČR a mnohé a mnohé další.

Spolky svého druhu (tj. upravené samostatným zákonem) jsou profesní komory (Komora daňových poradců, Česká lékařská komora…) a politické strany a hnutí. Ty jsou jedinými a skutečnými politickými neziskovými organizacemi v ČR. Na jejich hospodaření dohlíží Úřad pro dohled nad hospodařením poltických stran a hnutí se sídlem v Brně. Ano, existují nevýdělečné korporace, které se politickými záležitostmi zabývají. Zakázané to není. Příkladem může být Institut Václava Kaluse, o.p.s., Knihovna Václava Havla, nadační fond a nebo tolik a často kritizovaný Člověk v tísni, o.p.s. Avšak politika není jejich hlavní činností a tyto NO se neúčastní voleb (tj. volič neobdrží kandidátku IVK, ADRA o.p.s. nebo Nadace Naše dítě).

Do soukromé grupy patří i církve a náboženské společnosti, jejichž postavení a činnost upravuje zákon o církvích a náboženských společnostech č. 3/2002 Sb. Ty se k politice rovněž vyjadřují, zaujímají stanoviska (např. Česká biskupská konference), avšak i zde platí, že kandidátní listinu Církve římskokatolické nebo Federace židovských obcí ve schránce nenajdeme.

Nadace, nadační fondy, ústavy - obecně prospěšné společnosti. Nadace je účelovým sdružením majetku, tj. miliardář nebo nadnárodní korporace vloží do nadačního jmění činžovní dům/peníze a z výnosů z nájemného/z úroků se přispívá na zahraniční stáže studentům, na opravu kostela nebo na provoz seniorského Alzheimer centra. Obecně prospěšná společnost nebo ústav jedno a to samé jest. Definují se jako právnické osoby ustanovené k provozování společensky nebo hospodářsky prospěšné činnosti. Přitom využívají jak své osobní složky (lidé), tak složky majetkové. Člověk v tísni, o.p.s., ADRA, o.p.s, Slepá ramena, z.ú. (ochrana životního prostředí) apod. Aby byl výčet úplný, musím ještě uvést honební společenstva a početná společenství vlastníků jednotek (SVJ).

Nyní k neziskovým mýtům, k platům a dotacím. Z uvedeného je patrné, že neziskové organizace nepůsobí jen v oblasti humanitární a charitativní. Zřejmě zdaleka nejvíce spolkových neziskovek najdeme ve sportu. Ať již jde o asociace s celostátní působností (FAČR, Český svaz ledního hokeje, Český tenisový svaz…) nebo o místní spolky typu Fotbalový klub Lhota, z.s. Existují spolky recesistické, neziskovky zabývající se vědou a výzkumem a péčí o památky. Institucionalizují se různé fankluby, chatové osady, filatelisté, baráčníci, akvaristé, ochotníci, sboroví zpěváci, chovatelé poštovních holubů, skauti, turisté, diabetici, nevidomí, parkinsonici atd., atd.

Jednu a tu samou činnost mohou vykonávat korporace různého typu. Domov pro seniory může mít formu obchodní korporace (většinou s.r.o.). Zde je cílem zisk jako u kteréhokoli jiného podnikání. Nejčastěji však půjde o neziskové příspěvkové organizace zřizované obcí nebo krajem. Senioři platí za pobyt dle svých možností, zbylé náklady hradí zřizovatel příspěvkem. Namátkou jsem vybral Domov pro seniory Bechyně. PO Města Bechyně, v r. 2024 byly výnosy z prodeje služeb (tj. platby od seniorů) 54 mil. Kč a 27 mil. Kč činil výnos z transferů, čili příspěvek od zřizovatele na provoz. Domov pro seniory však může provozovat i soukromoprávní neziskový subjekt (např. o.p.s nebo církevní právnická osoba). Příkladem budiž známý pražský Domov Sue Ryder, z.ú. (z.ú. = zapsaný ústav). Tržby od klientů v r. 2024 byly 32 mil. Kč, dary od jednotlivců a firem 41 mil. Kč a provozní dotace od státu 43 mil. Kč.

Někteří z nás žijí v bludu, že ti, co se v neziskovém sektoru angažují, mají své angažmá vykonávat zdarma. Ano, často tomu tak bývá, zejména u menších zájmových, dobročinných, recesistických či jiných spolků. Avšak NO zcela logicky mají i stálé zaměstnance jako kterýkoli jiný podnikatelský subjekt. Učitel ve škole, lékař v nemocnici, ředitel nadace, výzkumný pracovník, záchranář, hasič, zaměstnanec městského muzea… Zdravotní sestra v domově pro hendikepované, účetní či sekretářka politické strany nebo Junáka v Albertu zadarmo nenakoupí a musí platit nájemné i energie jako kdokoli jiný. Člověk v tísni, Charita Česká republika (církevní právnická osoba) nebo ADRA vyšlou záchranáře do Turecka, aby vyhledávali zasypané po zemětřesení. Tito lidé nasazují životy a je logické, že si za svoji práci nechají zaplatit. Jinak řečeno, není neetické, když člověk za činnosti, které považujeme za charitativní, pobírá mzdu. Na druhé straně občan starší 15, resp. 18 let může v neziskové organizaci, která je mu sympatická, jako dobrovolník působit. Stačí nahlédnout do zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě. Přátelské návštěvy u seniorů, vedení účetnictví malé nadace, přednášky v Klubu za starou Prahu, pomoc při živelních katastrofách atd. Soukromoprávní neziskovky mnohdy využívají dohody o provedení práce, tj. těm, kteří se angažují, zaplatí symbolickou odměnu (administrativně jednoduché, z vyplacené mzdy se srazí 15 % daň z příjmů).

Obecně platí, že v neziskovém sektoru zaměstnanci nezbohatnou. Výjimky (např. mzdy funkcionářů v některých sportovních svazech) jen stvrzují pravidlo. U veřejnoprávních neziskovek mzdu určuje vládní nařízení. Záleží vždy na druhu vykonávané práce a na počtu odpracovaných let (tabulkové platy). V soukromoprávních NO jde o dohodu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. O počtu pracovníků a o osobních nákladech se dočteme ve výroční zprávě, jejíž součástí je účetní závěrka (ř. „Mzdové náklady“ výsledovky, v příloze závěrky je uveden Ø přepočtený počet zaměstnanců, popř. podrobnější údaje k osobním nákladům). Když jsem se zeptal umělé inteligence na aktuální Ø měsíční plat v soukromé neziskové sféře, odpověď byla cca 27 tis. Kč brutto.

Dotace, granty, dary. Pro neziskové organizace je typické vícezdrojové financování. Obecně platí, že dotaci nebo grant stát či územní celek většinou neposkytnou ve výši 100 % předpokládaných nákladů projektu, ale uhradí např. 70 %. Zbytek si musí nezisková organizace opatřit sama. Proto nás oslovují dobrovolníci, kteří vybírají na pejsky v útulku, u stánku můžeme pomalovat cihlu na vystavění dětského domova nebo si za peněžní dar připneme květ měsíčku (Liga proti rakovině z.s.) a vlčího máku (veteráni, POST BELLUM, z.ú.). Vybral jsem tři velké a známé soukromé neziskové organizace, údaje o výnosech jsem převzal z veřejně dostupných výročních zpráv. Všimněte si, že výsledek hospodaření se skutečně pohybuje (s přihlédnutím k celkovým výnosům) kolem nuly.

Fotbalová asociace ČR (FAČR, spolek, jeden z největších v ČR). Celkové výnosy za rok 2024 činily 3 168 114 tis. Kč. Z toho: provozní dotace 576 898 tis. Kč (především od Národní sportovní agentury), členské příspěvky a dary 1 949 382 tis. Kč, tržby za vlastní výkony a zboží 62 923 tis. Kč, ostatní výnosy 578 813 tis. Kč (zřejmě rozpuštění fondů), 98 tis. Kč tržby z prodeje majetku. Ztráta 2 732 tis. Kč. Finance pro sport obhospodařuje organizační složka státu Národní sportovní agentura. Ta přidělí peníze sportovním svazům, které je dále v souladu se spolkovými stanovami svazu rozdělí mezi členské organizace. Pro rok 2025 je rozpočet NSA cca 8 mld. Kč.

Člověk v tísni, o.p.s. Výnosy za rok 2024 celkem: 5 218 503 tis. Kč. Z toho příspěvky a dary 9 295 tis. Kč, tržby za vlastní výkony a zboží 35 585 tis. Kč, tržby z prodeje majetku 4 719 tis. Kč, ostatní výnosy 5 168 904 tis. Kč. U poslední položky je třeba rozumět podvojnému účetnictví. Většina provozních dotací a darů se zaúčtuje ve prospěch fondů (rozvaha) a do výnosů se „rozpouštějí“ postupně v návaznosti na realizované projekty. Z výroční zprávy a z přílohy účetní závěrky vyplývá, že přijaté dotace v r. 2024 byly 3 091 161 tis. Kč, přičemž ze státního rozpočtu ČR a z místních rozpočtů o.p.s. obdržela 364 909 tis. Kč (12 %). Zbytek připadá na dotace od OSN, EU a zahraničních vlád. Zisk byl 4 915 tis. Kč.

Arcibiskupství pražské. Výnosy za rok 2024 celkem 1 026 028 tis. Kč (bez farností a kapitul). Z toho provozní dotace, dary a zúčtování dotací a grantů z fondů 176 705 tis. Kč, tržby za vlastní výkony 599 424 tis. Kč, tržby z prodeje majetku 185 140 tis. Kč, ostatní výnosy 44 571 tis. Kč, výnosy z finančního majetku 20 188 tis. Kč. Zisk 9 505 tis. Kč. Bohužel, zákon o církvích opomněl upravit zveřejňovací povinnosti těchto subjektů (jejich rejstřík vede Ministerstvo kultury) a tak záleží na férovosti a otevřenosti konkrétní církve a náboženské společnosti, jak podrobně a zda vůbec bude o svém hospodaření veřejně informovat.

Proč se dotace a  granty nestátním neziskovkám poskytují? Stát, kraj nebo obec činnosti, ke kterým je zavazuje zákon nebo mezinárodní smlouvy, mohou zajistit ve své vlastní režii. Založí organizační složku státu (např. Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy), příspěvkovou organizaci (DpS s pečovatelskou službou v městě M) atp. Nebo si tyto činnosti objednají u soukromníků. Protože je to levnější a nebo proto, že stát či obec nedisponují odborným zázemím. Premiéři Fiala, Babiš, ministři, zaměstnanci Úřadu vlády nebo krajští hejtmani nepojedou vyprošťovat zasypané do Turecka a nebudou měsíc odklízet trosky po tornádu na Hodonínsku. Většinou vláda, kraj či obec vypíší výběrové řízení, tj. sdělí, kde, kdy a co je potřeba a kolik peněz mohou uvolnit. Neziskové organizace poté pošlou nabídky.

Nebo zajistí pomoc samy (u katastrof je důležitá rychlost) a teprve poté požádají o dotaci.

O příspěvek se může ucházet v zásadě kdokoli. Malé městečko, pan učitel dějepisu na penzi. Sepisuje monografii o historii obce. Na vydání mu přispějí místní občané, podnikatelé a obec (po schvální zastupitelstvem), za což neopomene v předmluvě knihy poděkovat. Několik let jsem byl pokladníkem Společnosti pro queer paměť, z.s. Mapovali jsme historii LGBT lidí, vybudovali jsme malé muzeum, pořizovali rozhovory se seniory a pořádali výstavy a přednášky. Hlavní město Praha uvolňuje granty na stovky projektů (cestovní ruch, kultura, prevence kriminality, památková péče…). O grant je třeba požádat (v případě S.P.Q.P. šlo o desítky tisíc). Je-li suplika úspěšná, nastává povinnost vést podrobné účetnictví, splnit podmínky uvedené ve smlouvě a poskytovateli grantu předložit vyúčtování. Jinak řečeno možnosti jsou a iniciativě se meze nekladou.

Kde hledat informace? Určitě na internetových stránkách neziskové korporace. Dále v rejstřících, jejichž vedení vyplývá ze zákona. Registry spolků, nadací, ústavů - o.p.s., SVJ a honebních společenství vede soud, tj. stačí https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik. Do sbírky listin se povinně ukládají stanovy, výroční zprávy a u malých neziskovek minimálně účetní závěrky za konkrétní rok. Rejstřík veřejných VŠ a veřejných výzkumných institucí vede MŠMT, rejstřík církví Ministerstvo kultury, rejstřík politických stran a hnutí spravuje Ministerstvo vnitra. Solidní soukromá neziskovka, zvláště pokud žádá o dary, dotace a granty, o svém hospodaření podrobně informuje ve výroční zprávě, jejíž součástí je i účetní závěrka ověřená auditorem. Ve výročce podrobně popíše, co v daném roce činila, od koho a v jaké výši získala peníze a na jaké projekty je využila. Seriózní je uvést % administrativních (režijních) nákladů, neboť neziskové aktivity - ať již jakkoli užitečné a prospěšné - nelze vykonávat bez šanonů, účetnictví a  schůzí.

Dále je nutné připomenout, že přispívat není povinné. Každý se může svobodně rozhodnout, komu, na jakou aktivitu, v jaké výši (a zda vůbec) přispěje. Mnohdy se může zdát, že oněch žádostí o přispění je „zu viel“, že nás stále někdo obtěžuje. Ano, je tomu tak. Neboť „fundraising“ (získávání zdrojů) patří - stejně jako všudypřítomná reklama - ke svobodné společnosti. Zde připomínka: NO se specializují. Např. Člověk v tísni pomáhá i v tuzemsku, ale jeho základním posláním je pomoc na mezinárodním poli. Klubu za starou Prahu také nebudeme vyčítat, že nezachraňuje zpustlý zámek v Krasonicích.

Sebebohatší a sebelépe fungující stát, kraj či obec nikdy nebudou s to zvládnout postarat se o každého potřebného seniora, těžce nemocné děcko, opuštěného psa, zdevastovaný kostel… Právě pro svobodnou, demokratickou společnost je příznačné, že svým občanům ústavou zaručuje svobodně se sdružovat. Můj dědeček byl za první republiky podle rodinné tradice v 12 maloměstských spolcích. Rybáři, akvaristé, ochotníci, pěvecký sbor, filatelisté, baráčníci, skauti… Po okupaci neziskové aktivity stopnul. Schůze povolených NO bývaly v restauracích. Tam docházeli důstojníci od Wehrmacht a úředníci Landratu. Děda je odmítal zdravit. Po skončení války již soukromý neziskový sektor po počátečním vzedmutí spěl k unifikaci, neboť občanské iniciativy neřízené vládnoucí stranou a nehlídané tajnou policií diktátorské a autoritářské režimy nemilují. V knize o blokádě Leningradu autorka Anna Reid popisuje, jak občané po 22. 6. 1941 v Leninově městě spontánně zakládali domobranecké spolky. Vládnoucí partaj spolu s NKVD se vyděsily a okamžitě tyto aktivity zarazily. Moje mamka pracovala před r. 1989 na ÚV Čsl. červeného kříže. Chtěli uspořádat sbírku šatstva. Z vyšších míst Národní fronty (tj. z hlavního ÚV) přišel zákaz. Nedůstojné rozvinuté socialistické společnosti! To v kapitalistických státech vaří polévku pro nezaměstnané a sbírají odložený textil pro chudé děti a pro lid mrznoucí v zimě. Mnozí z těch, kteří tvrdí, že před r. 1989 bývalo líp, zaštiťují se Karlem Krylem. Zapomínají, že písničkář napsal v době posrpnové vedle často citované Pasážové revolty („ryjeme držkou v zemi“) také písničku „Důchodce“. „Kalhoty roztřepené na vnitřní straně. Zápěstí roztřesené a seschlé dlaně. Kterými žmoulá kůrku chleba, sebranou z pultu v závodce. … Rukávy u zimníku odřením lesklé čekává u rychlíků na zbytky ve skle. Stydlivě sbírá nedopalky ležící v místech pro chodce. A pak je střádá do obálky, důchodce.“ Máti mně v 70. letech vyprávěla o návštěvě domova pro seniory u sv. Tomáše. „Starobinec, ratejny, neuvěřitelně smutné…“ Rovněž je třeba zmínit významnou úlohu NO v dobách nelehkých. Ihned po okupaci 15. 3. 1939 prezident Hácha zakládá politické hnutí Národní souručenství, aby sjednotil všechny vlastenecky smýšlející Čechy a Moravany. Parašutistům z Anglie pomáhali sokolové (Heydrich Sokol zakázal), členové Masarykovy ligy proti tuberkulóze, skauti, věřící z různých křesťanských církví… Důvod? Existující síť místních organizací, kontakty mezi členy, společně vyznávané hodnoty.

U veřejného sektoru doporučuji server https://monitor.statnipokladna.gov.cz/, kde najdeme rozpočty a účetní závěrky organizačních složek státu, územních celků, příspěvkových organizací a státních fondů. Není problém si dohledat, jaký byl rozpočet Ministerstva financí, Kraje Vysočina, obce Kostelní Lhota nebo jak hospodařila Mateřská škola Kojetín. O poskytnutých grantech mají povinnost kraje a obce informovat, např. za Prahu viz Portál finanční podpory.

V návrhu programového prohlášení vznikající vlády je neziskovkám věnován jeden odstavec. Zřídíme veřejný registr všech dotací pro neziskové organizace z veřejných rozpočtů, který bude zahrnovat nejen stát, ale i obce, kraje a svazky obcí. Neziskové organizace pobírající veřejné peníze budou mít povinnost transparentně zveřejňovat své konkrétní výdaje. U organizací, které vyvíjejí politickou činnost a jsou financované ze zahraničí, zavedeme povinnost tuto skutečnost transparentně označovat. Zamezíme tomu, aby se veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus. Neziskové organizace mohou prosazovat své politické názory, ale nikoli z peněz daňových poplatníků.

Pokud bude to, co je v odstavci uvedeno, vláda realizovat stylem „padni, komu padni“ s vědomím, že zahraniční finance mohou mít zdroj na západě stejně jako na východě a nepůjde-li jen o záminku k šikaně a likvidaci subjektů s kritickými a vládě nepohodlnými názory, nelze nic zásadního namítat. Zároveň je však třeba ocitovat i Článek 20 Listiny základních práv a svobod: (1) Právo svobodně se sdružovat je zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. (2) Občané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich. (3) Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých. (4) Politické strany a politická hnutí, jakož i jiná sdružení jsou odděleny od státu.

Perlička na závěr. Naší největší veřejnoprávní neziskovou korporací je Česká republika. Je to logické. Stát se kvůli zisku a podnikání nezakládá. Na stránkách Ministerstva financí si lze vyhledat účetní výkazy za Českou republiku od r. 2015. Zjednodušeně řečeno jde o konsolidaci(shrnutí, agregaci) účetních závěrek za výšeuvedené veřejné subjekty do jedné konsolidované závěrky za ČR (ČNB, Čeká televize a Český rozhlas zahrnuty nejsou). Poslední zveřejněné výkazy ČR jsou za rok 2023. Aktiva (tj. nemovitosti, movitý majetek, zásoby, pohledávky, peníze) k 31. 12. 2023: 7 504 mld. Kč, z pasiv je nevýznamnější položka „dlouhodobé závazky z emitovaných dluhopisů“ (velmi zhruba státní dluh) 3 019 mld. Kč. Výnosy ČR za rok 2023 byly 3 575 mld. Kč a náklady 3 656 mld. Kč (z toho mzdové bez pojištění: 592 mld. Kč). Čili za rok 2023 ČR vykázala ztrátu cca 81 mld. Kč.

Částky je třeba číst takto: Sedm biliónů, pět set miliard… Nejsem si jist, zda někteří naši poslanci chápou, že Česká republika je kontinentální stát. Zde platí, že 1 bilion = tisíc miliard. V zemích, kde se mluví anglicky, je se miliarda označuje jako bilion a bilion je trilionem. Na netu jsem narazil na článeček, který tento zmatek označil jako číselný svinčík. S čímž plně souhlasím.

Zdroje