Článek
Že pátek nešťastný je den, znají Češi a Moravané z básně Vodník. Ostatní Evropané si vzpomenou na pátek 13. 10. 1307, kdy ve Francii začalo z rozkazu krále Filipa IV. generální zatýkání templářů. V pátek 13. 12. 2024 byl na Novinkách.cz uveřejněn článek „Nadačnímu fondu naletělo 40 000 lidí, policie rozkryla největší případ sbírkových podvodů.“
V diskusi se mnozí čtenáři strefovali do neziskovek, což není v Česku jev neobvyklý. Vždyť i bývalý pan prezident utrousil větu, že „Neziskovky jsou pijavice na státním rozpočtu.“ Aniž si uvědomil, že Kancelář prezidenta republiky je nezisková veřejnoprávní organizační složka státu financovaná ze státního rozpočtu ČR (SR) s rozpočtovanými výdaji pro rok 2024 cca 424 890 tis. Kč. Napadlo mne, že by neškodilo sepsat na téma „neziskové organizace“ srozumitelné pojednání, protože ti, co vykřikují „Okamžitě zrušit všechny neziskovky!“, patří k lidem, za které Ježíš prosil slovy „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“ K neziskovému sektoru mám osobní vztah. Můj dědeček byl za 1. republiky v 15 maloměstských spolcích (filatelisté, sbor, akvaristé, sokolové…). Když do Vysokého Mýta v březnu 1939 napochodovala říšská branná moc, spolkaření ukončil. Valné hromady a schůze, pokud nebyly zakázány, se pořádaly v restauracích. Tam docházeli němečtí ouřadové a šarže od wehrmachtu, které děda odmítal zdravit.
Již staří Řekové věděli, že má-li mít diskuse smysl, je třeba si nejprve definovat pojmy. Pojem „nezisková organizace“ v oblibě nemám. Je to překlad z „non profit organization“. U nepoučených lidí vzbuzuje dojem, že takový subjekt má zisk zakázán. Naše účetní předpisy zvolily označení „organizace, jejichž hlavní činností není podnikání.“ Což je výstižné, leč dlouhé a nepraktické. Takže nezbývá, než u pojmu nezisková organizace, zkráceně neziskovka, zůstat.
Nezisková organizace je subjekt, korporace, právnická osoba, která vykonává činnosti, u nichž zisk není cílem, účelem, záměrem. A je-li dosažen (což zakázáno není), nelze jej rozdělit mezi členy spolku, správní radu nadace, předsednictvo politické strany, zaměstnance ministerstva či občany obce. Řečeno jinak, předseda spolku, starosta obce nebo prezident úřadu nemají jako bonusový ukazatel určený zisk, obrat, rentabilitu výnosů aj. To je příznačné pro korporace typu akciová společnost, s.r.o., družstvo atd. Dle uvedené definice, byť se to mnohým bude zdát divné, je neziskovou organizací i Česká národní banka. Její hlavní úkoly jsou emise peněz, měnová politika a dohled nad finančním trhem. Výsledek hospodaření banka samozřejmě vykazuje, ale zásadním ukazatelem pro její činnost není. Je-li zisk dosažen, převede se, stejně jako ztráta, na účet hospodářských výsledků minulých let. Např. za rok 2023 ČNB vykázala zisk 55 108 tis. Kč, avšak za rok 2022 utrpěla ztrátu 411 855 tis. Kč.
Neziskové organizace lze rozdělit do dvou velkých skupin. Tou první jsou veřejnoprávní neziskové organizace, tou druhou nestátní (soukromoprávní) neziskovky. Které subjekty zahrnujeme do první skupiny? Určitě organizační složky státu (počet: 281, OSS, Úřad vlády České republiky, ministerstva, další centrální úřady, Poslanecká sněmovna, Senát, soudy, státní zastupitelství, Akademie věd ČR, atd.). Když jsem pracoval na finančním úřadu, má pracovní smlouva začínala takto: „Česká republika zastoupená OSS Generální finanční ředitelství a pan…“ Je logické, že tyto složky jsou financované především z příslušné kapitoly SR, byť vykazují i výnosy z vlastní činnosti (např. za pronájem, za prodej publikací, správní a soudní poplatky, tržby z prodeje majetku, výnosy z uložených pokut, ze školení).
Další grupou veřejnoprávních neziskovek jsou územní samosprávné celky, tj. kraje, obce, městské části a dobrovolné svazky obcí (počet: 6 945). I méně znalý občan pochopí, že obce a kraje jsme nezaložili kvůli zisku, byť výdělečnou činnost často provozují (pronájem, reklama…). Obvykle si ale zakládají obchodní korporace typu a.s. nebo s.r.o., jako dopravní podniky, správy lesů, krajská nemocnice v…, technické služby města M apod. Důvod je mimo jiné ten, že mzdové poměry „obecních“ a „krajských“ zaměstnanců určují tabulky (tj. nařízení vlády), kdežto zaměstnanci obchodní korporace (byť ve 100 %-ním vlastnictví obce nebo kraje) jsou odměňováni dle stejných zásad, jako v soukromé sféře.
Nejpočetnější skupinou veřejnoprávních neziskovek jsou příspěvkové organizace (PO). Jsou jich tisíce (přesně 10 357), neboť v každé větší obci najdeme základní školu a mnohdy i domov pro seniory. PO má na rozdíl od OSS právní subjektivitu (u složky je právním subjektem ČR) a vždy musí mít svého zřizovatele. Tím je určitá OSS, kraj nebo obec. Tak např. OSS Kancelář prezidenta republiky zřídila dvě PO: Správa Pražského hradu a Lesní správa Lány. Národní divadlo a Moravské zemské muzeum jsou PO Ministerstva kultury. Známý „CERMAT“ (správně Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání) je PO Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Kraje zřizují školy, nemocnice, dětské domovy, ústavy sociální péče, gymnázia, muzea, divadla, krajské správy silnic, zdravotnické záchranné služby atd. Obdobně obce: Základní a mateřské školy, místní muzea, domovy pro seniory, domy mládeže, technické služby… A tak hlavní město Praha je zřizovatelem 243 PO. Vedle základních a středních škol (těch je logicky nejvíc) jsou PO např. Zoologická zahrada hlavního města Prahy, Divadlo Na Vinohradech nebo Lesy hl. m. Prahy.
Jak příspěvkovky hospodaří? Zde už je to složitější, avšak vždy jde o organizace, které svojí činností uspokojují to, čemu se říká veřejná poptávka, veřejný zájem. Zdravotnictví, školství, kultura, údržba zelně a komunikací, požární ochrana, sociální péče… I zde není prvotním cílem, resp. účelem obrat a zisk. Pokud by tomu tak bylo, je rozumnou právní formou obchodní korporace. Na druhé straně mnohdy těmto organizacím za jejich výkony platíme. Někdy více, jindy méně. To by jim však nestačilo, a proto každá PO dostává na úhradu (dokrytí) svých provozních a investičních nákladů od zřizovatele příspěvek. Jsou PO, které mají vlastní příjmy minimální, jiné žijí hlavně z tržeb za své výkony a příspěvek velký není. FN Bulovka (PO Ministerstva zdravotnictví) měla za r. 2023 výnosy celkem 5 512 mil. Kč. Transfer na úhradu provozních nákladů byl jen 66 mil. Kč, tržby za vlastní výkony (zdravotní pojišťovny, pacienti, hospodářská. činnost) dosáhly výše 5 583 mil. Kč. Gymnázium Jana Keplera (PO hlavního města Prahy) vykázalo celkové výnosy za r. 2023 cca 75 mil. Kč s provozním transferem od zřizovatele 69 mil. ho Kč.
Drobná poznámka. Jednu a tu samou činnost lze vykonávat pod různými právními formami. Setkáme se s domovy pro seniory, jejichž právní formou je s.r.o. Klient, většinou movitý, pobyt platí sám a pro takový subjekt není zisk neslušné slovo, ale důležitý cíl. Obdobná zařízení však většinou fungují jako PO krajů či obcí (senior hradí dle svých možností část svého pobytu, zbytek je na zřizovateli) nebo domov pro seniory provozuje soukromá nestátní nezisková organizace typu ústav, nadace nebo některá z církví. Zde už je typické vícezdrojové financování (klient, příspěvek na péči od státu, dary, dotace od obce, kraje nebo od ministerstva práce a sociálních věcí).
Čtvrtou skupinou veřejnoprávních neziskovek jsou ty, které jsme zřídili zvláštními zákony a které nespadají do předchozích skupin. Jde zejména o Českou televizi, Český rozhlas, veřejné vysoké školy a 6 státních fondů (Státní fond kinematografie, Státní fond dopravní infrastruktury…). Patří sem i 6 zdravotních pojišťoven, jejichž rejstřík vede ministerstvo zdravotnictví. Vybrané pojistné se vykazuje jako závazek (fond), z něhož se hradí zdravotní péče poskytnutá lékaři, nemocnicemi, speciálními klinikami atd. Ve výsledovce se objeví jen prozní a správní náklady (nakoupené služby, mzdy) a drobné výnosy z placených služeb, z prodeje majetku atd. I u zdravotních pojišťoven tedy zisk není (na rozdíl od pojišťoven komerčních) základní cíl.
Shrňme si to. Veřejnoprávní neziskové organizace vyvíjejí činnost pod různými právními a organizačními formami, avšak jejich společným znakem je, že podnikání, jehož hlavním účelem je zisk, není jejich hlavní činností. Podnikat mohou, avšak jen doplňkově (pronájem, reklama, prodej publikací, vstupné…) k dokrytí nákladů na svoji hlavní činnost.
Není jednoduché psát o veřejném neziskovém sektoru čtivě. Je to svět klopotné češtiny, úřadů, kulatých razítek, formulářů, žádostí, úředních rozhodnutí, datových schránek, obálek s vpruhem, rozpočtů, obecních vyhlášek, zákonů a vládních nařízení a výjimek z nich. Pokud se však nad výše uvedeným zamyslíme, mělo by nám dojít, že největším neziskovým veřejnoprávním subjektem České republiky je Česká republika. Na Wikipedii se píše, že stát (jakýkoli) lze chápat také jako územní veřejnoprávní korporaci. Což je logické, vždyť každý stát má své orgány, představitele, svůj rozpočet, je subjektem mezinárodního i tuzemského práva, má svoji měnu, zákony, armádu, logo ve formě znaku a vlajky… Engels zase tvrdil, že stát je organizované násilí. Něco na tom je, neboť již od dob antického Říma je pro veřejné právo typická nerovnost subjektů. Vysvětlit to lze po lopatě tak, že bude-li se drobný podnikatel soudit se Škoda Auto a.s., soud k oběma stranám přistoupí jako ke dvěma subjektům s rovným postavením (byť ekonomická síla Škodovky je mnohonásobně větší). Oproti tomu stát reprezentovaný třeba finančním úřadem může občana či firmu kontrolovat, doměřit jim daň, penále, zabavit majetek atd. Poplatník však tyto postupy vůči státu užít nemůže. Demokratické státy proto, aby občanům a soukromým subjektům daly možnost se proti přehmatům a pochybením státu bránit, zavedly správní soudnictví, kde již - dojde-li ke sporu - platí „já pán, ty pán.“ Mimochodem! Vynikajícím znalcem správního práva byl JUDr. Emil Hácha, který byl za 1. republiky prezidentem Nejvyššího správního soudu. Jeho rozsudky a odborné články nadšeně studují a píší o nich pojednání ti, co správní matérii rozumí a zajímají se o ni.
Jen málokdo z občanů Česka však ví, že naše republika je rovněž účetní jednotkou a že Ministerstvo financí ČR každý rok sestavuje a zveřejňuje účetní výkazy za Českou republiku. Ty se skládají z rozvahy (přehled majetku, vlastních zdrojů a dluhů k poslednímu dni roku), výkazu zisku a ztráty (přehled výnosů a nákladů za daný rok) a z komentáře, kterému se říká příloha. Účetní závěrka státu je veřejně dostupná na stránkách MF, do vyhledávače stačí zadat „účetní výkazy za Českou republiku“. Sestavují se za použití metody zvané konsolidace, tj. zjednodušeně jde o součty z účetních závěrek organizačních složek státu, územních samosprávných celků, všech příspěvkových organizací, státních fondů, zdravotních pojišťoven, státních podniků a obchodních korporací (a.s., s.r.o.) vlastněných státem (např. ČEZ) nebo územními celky. Celkový počet? 18 192 jednotek! Pro dosažení věrného a poctivého obrazu je třeba vyloučit vzájemné vztahy. Příklad? Občas médii proběhla zpráva, že spanilé jízdy bývalého prezidenta Kancelář prezidenta republiky (KPR) fakturovala krajskému úřadu. Pro KPR tržba z přefakturace, pro kraj provozní náklad. Ve výkazu za celou ČR se tato operace vyloučí, protože na KPR i na kraj se při konsolidaci pohlíží jako na „vnitropodnikové“ útvary. Vše je samozřejmě složitější a velikou chybou je, že „státní“ závěrky nikdo neaudituje. Mnozí mí kolegové - auditoři tvrdí, že jde jen o nikým nepotvrzená nasčítaná hausnumera bez vypovídací hodnoty. Já bych tak přísný nebyl, jistý informační užitek státní závěrka má, zejména prostudujeme-li si nezbytný komentář (přílohu).
Jak tedy Česká republika dopadla v roce 2003? Nejprve si dovolím upozornit, že náš stát nalézá se na kontinentě a zde platí, že 1 miliarda = tisíc miliónů a 1 bilion = tisíc miliard. Obávám se, že mnozí zastupitelé, zvláště ti, co jsou fascinováni anglofonním světem, žijí v bludu, že 1 bilion = tisíc miliónů. Tak je tomu v USA, ve Velké Británii, Austrálii atd. a říká se tomu krátká škála. U nás však nikoli.
Podle souhrnného výkazu rozvahy (odborně výkaz majetku a závazků státu) byla celková suma aktiv ČR k 31. 12. 2023 v netto hodnotě (očištěná o odpisy a další korekce) 7 503 824 mil. Kč (čti 7 biliónů…). Z toho stálá aktiva (budovy, pozemky, strojní zařízení atd.) činila 5 328 095 mil Kč (71%). Zbytek 29 % připadá na oběžná aktiva, ku kterým patří zásoby (materiál, zboží), pohledávky a krátkodobý finanční majetek (zvl. peníze na bankovních účtech). Strana pasiv vypadá tak, že na vlastní kapitál (zdroje) připadá 2 089 315 mil. Kč. Zbytek 5 414 509 mil. Kč jsou zdroje cizí, tj. dluhy. Vůči dodavatelům, zaměstnancům, bankám a zvláště z vydaných dluhopisů. Dluhopisový dluh činil 3 064 743 mil. Kč. Závěr? Majetek naší republiky byl k 31. 12. 2023 pořízen ze 72 % na dluh. Přičemž největší položkou (cca 57 %) jsou emitované dluhopisy, a to hlavně dluhopisy státní (bondy), byť dluhopisové závazky vykazují i některé obce (Praha již své dluhopisy splatila).
A souhrnný výkaz výnosů a nákladů za rok 2023 čili výsledovka? Náklady celkem 3 655 531 mil. Kč, z toho mzdy (bez pojištění) 591 785 mil. Kč (16 % nákladů celkem), ostatní náklady z činnosti (materiál, energie, služby, odpisy majetku…) 1 444 041 mil. Kč (39,5 % nákladů celkem). Úroky z dluhopisů a úvěrů: 140 517 mil. Kč (necelá 4 % nákladů celkem). 1 338 540 mil Kč (37 %) představují náklady na transfery subjektům mimo konsolidační celek (dotace, subvence, granty atd.) Celkové výnosy za rok 2023 byly 3 575 320 mil. Kč. Na výnosy z daní, poplatků a cel připadalo 1 800 578 mil Kč (50 % výnosů celkem), na výnosy z činnosti 1 146 403 mil. Kč (31 % výnosů celkem) a na finanční výnosy 252 273 mil. Kč (7 % výnosů celkem). Takže suma sumárum, náš stát utrpěl za rok 2023 konsolidovanou ztrátu ve výši 80 211 mil. Kč. Poznámka: Počet zaměstnanců konsolidačního celku Črská republika jsem v závěrce státu nenalezl, dle Wikipedie jde minimálně o milion osob.
Je třeba zdůraznit, že státní rozpočet, resp. závěrečný účet a jeho deficit (schodek) za rok 2023 ve výši 288 500 mil. Kč (288 miliard…) se netýká nákladů a výnosů, ale příjmů a výdajů. Půjčí-li si ČR 100 mld. Kč tak, že emituje dluhopisy, jde z pohledu rozpočtu o příjem, který se však v účetnictví zachytí jako závazek (dluh) a nikoli jako výnos. Ve výkazu výsledovky se objeví jen úroky jako položka nákladů.
Zhodnocení hospodaření státu? Zde budu stručný. Snad jen tolik, že rozvaha OSS Ministerstvo financí vykazuje k 30. 9. 2024 na ř. 453 „Dlouhodobé závazky z emitovaných dluhopisů“ 3 058 626 mil. Kč. K 30. 9. 2023 to bylo 2 918 648 mil. Kč (nárůst o 4,8 %). Byl-li bych premiér, úzce bych spolupracoval s OSS Národní rozpočtová rada. Ministru financí bych uložil sestavit pro rok 2026 vyrovnaný rozpočet. Na argument, že to možné není, bych odvětil, že možné to je. Že bych rád spoluobčanům sdělil, co vše by stát musel přestat vykonávat a tedy i platit, kdyby opravdu sebemenší deficit nebyl možný. Teprve poté bych začal opatrně „schodkovat“. Určitě bych využil informací ze serveru Monitor státní pokladna (https://monitor.statnipokladna.gov.cz). Zde jsou veřejně (tj. každému) dostupné rozpočty, účetní výkazy a řada dalších informací za veškeré OSS, kraje, obce, dobrovolné svazky obcí a příspěvkové organizace od roku 2010. Najdeme zde informace o rozpočtu a hospodaření Prahy i Zlámané Lhoty, České správy SZ i malé mateřské školy v Horní Dolní. Provedl bych důkladnou a poctivou inventuru veškerých činností, které nese náš stát na svých bedrech. A začal bych rušit a škrtat vše, co pro jeho fungování potřebné není. Bylo by to bolestivé, bědování, skuhrání, nářky, pokřik a odpor by byly veliké.
Z textu (byť obsáhlejšího a velmi zjednodušeného) je, doufám, zřejmé, že názor „Zrušit všechny neziskovky!“ je nesmyslný, čili absurdní. Už proto, že bychom si museli zrušit i naši republiku. V příštím pokračování se budu věnovat nestátnímu, soukromoprávnímu neziskovému sektoru, tj. spolkům, nadacím, ústavům, církvím…A také politickým stranám a tzv. politickým neziskovkám.
Jsa milovník historie, vybral jsem pro závěr úryvek z „Toulek českou minulostí“. Jde o 646. schůzku „Co Čech, to muzikant“: „Bez zpěvu a hudební produkce se neobešly volby konšelů (což platí kupodivu i o dnešních volbách všeho druhu), hrálo se při hostinách na radnicích, a také při kladení obecních počtů čili při ročních výkazech, jak radnice hospodařily. Tento krásný zvyk již zcela vyprchal. Přitom by finanční uzávěrky jakýchkoli úřadů mohl doprovázet bujný kvapík, nebo naopak truchlivé rekviem.“
Zdroje
· praxe účetního a auditora
· https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/vyrocni-zpravy-ceske-narodni-banky/
· https://monitor.statnipokladna.gov.cz
Poznámka: Údaje o počtu jednotlivých subjektů = stav k 31. 12. 2023.
