Článek
K článku „O neziskových organizacích čili o neziskovkách. A o hospodaření Česka“ publikovaném na platformě Médium.cz - Seznam 20. 12. 2024 jsem slíbil pokračování. Minule jsem si vzal na mušku veřejnoprávní neziskové organizace včetně České republiky. Nyní se zaměřím na matérii zajímavější, kterou je neziskový sektor soukromoprávní. Někdy není lehké zařadit určitou neziskovku do té které grupy. Třeba politické strany a hnutí. Někteří činovníci ze soukromého sektoru milují výraz „nevládní organizace“ jsouce inspirování anglofonním světem (non goverment organization). Václav Klaus stvořil ideologii zvanou NGOismus. Já toto adjektivum nemám v oblibě. Ti, kdo je užívají, jako by se prsili, že s vládou (republikovou, krajskou, místní) nemají nic společného. Aniž si uvědomují, že právě od státu, kraje či obce mnohdy dostávají na činnost své „nevládky“ granty a dotace. Nejlepší je označení užívané v odborné literatuře, a to nestátní neziskové organizace(NNO).
Státům autoritářské a diktátorské povahy soukromý neziskový sektor pije krev a snaží se jej přísně regulovat. Neboť spolky, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, církve, politické strany a hnutí atd. vznikají na základě soukromé iniciativy občanů, tj. zdola. Což je pro systém „jeden národ, jedna říše, jeden vůdce“ nežádoucí. Demokratický stát však ctí ústavní právo občanů spolčovat se a tak pro NNO vymezuje jen základní mantinely, a to povětšinou občanským zákoníkem.
Režim předlistopadový spolkaření nefandil, neboť spontánní aktivity občanů byly podezřelé a ne vždy žádoucí. Preferovány byly masové společenské organizace, jako třeba ROH, SVAZARM, SSM, ČSTV, SPB a ŠČSP. Šlo o velké celostátní spolky se základními organizacemi, okresními a krajskými výbory, jejichž fungování mělo ke skutečné demokracii a dobrovolnosti daleko. Neboť o tom, kdo bude na sjezdu zvolen do čela té které organizace jako předseda, rozhodovala KSČ. Největší společenské organizace byly sdruženy v Národní frontě. Ta opět pod vedením a dohledem KSČ sestavovala jednotnou volební kandidátku. Bylo to vymyšlené mazaně. Soudružka Novotná kandidovala do České národní rady za Český svaz žen, avšak zároveň byla členkou městského výboru KSČ ve městě M. I tak se realizovala socialistická demokracie a vedoucí úloha strany.
Abych však nevyléval s vaničkou i dítě! Zvláště v malých obcích základní organizace SSM, ČSTV, ČSČK, SPB, zahrádkářů atd. vykonaly mnoho dobrého. V řadě pionýrských skupin vedoucí - zaštítěni hlavičkou PO SSM - vedli děcka ve skautském, foglarovském duchu. Moje mamka po léta pracovala na Ústředním výnoru Čsl. červeného kříže. Ten organizoval mj. bezplatné dárcovství krve nebo práci dobrovolných pečovatelek, jež pomáhaly seniorům. Také ale máti vyprávěla o domovech důchodců. Některé z nich (u sv. Tomáše v Praze) označila za starobince v tom nejsmutnějším významu tohoto slova. Nebo sbírka odloženého šatstva! Červený kříž ji chtěl pořádat. Třeba proto, aby Fanda, kterého v létě zabásli za drobné krádeže a propustili jej v lednu v tričku a džínách, mohl dostat teplou bundu. „Nepřípustné, nedůstojné rozvinuté socialistické společnosti“, ozvalo se v befélu z budovy na Nábřeží Ludvíka Svobody. Ještě jedna poučná historka. Mamka po maturitě v r. 1948 vystudovala Masarykovu státní školu zdravotní a sociální. Leč pak nemohla sehnat místo. Důvod? Za socialismu není sociálně potřebných. Sociální pracovníci jsou nutní v kapitalistických a rozvojových zemích, kde vaří pro nezaměstný a zbídačelý proletariát rumfordskou polévku, rozdávají jim žebračenky a v zimě pro ně budují ohřívárny. Až později se zjistilo, že i v nejpokrokovější společensko-ekonomické formaci, kterou první, socialistická fáze komunismu údajně byla, sociálně potřební existují.
Ale zpět k NNO. Jsou různých typů a právní úpravu nalezneme především v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. Jde o spolky, nadace, nadační fondy a ústavy, resp. obecně prospěšné společnosti. K dalším NNO patří církve a náboženské společnosti, honební společenstva a společenství vlastníků (SVJ). Na pomezí mezi soukromým a veřejným neziskovým sektorem jsou politické strany a hnutí a profesní komory, kde členství je pro toho, kdo se danou činností živí, povinné. Např. Česká lékařská komora, Komora auditorů ČR, Notářská komora ČR. Vždy však musí platit, že ať už má NNO jakoukoli právní formu, musí mít jako hlavní poslání činnost, kde zisk není cílem. A pokud zisk dosáhne, nelze jej rozdělit mezi členy spolku, správní radu nadace nebo předsednictvo politické strany. Případný kladný výsledek hospodaření se převede na účet výsledků minulých let jako rezerva na pokrytí ztráty v dalších obdobích nebo, je-li částka zisku vyšší, na rozšíření činnosti NNO (třeba vybudování dalšího „Klokánku“ nebo vydání odborné publikace o hradu H).
Začněme tím nejběžnějším. Spolek. Za mého mládí společenská organizace, později také občanské sdružení. Podstata je stále stejná. Sdružení občanů (někdy i právnických osob) se společnými zájmy, cíli, úmysly, kteří se rozhodli postupovat podle poučky dobrého vojáka Švejka. „Víc lidí má víc rozumu. Ten poradí to, ten vono, a pak se dílo podaří, jak je to v tej naší hymně.“ Jsou spolky miniaturní s několika málo členy (minimální počet 3) i spolky velké s celostátní působností. Některé mají bohatou historii, jako třeba Česká obec sokolská, Junák - český skaut, z.s., Klub českých turistů, Český červený kříž a Orel. Nejvyšším orgánem spolku jsou všichni členové, popř. shromáždění vyslaných delegátů. Nejvyššímu orgánu se říká sjezd, sněm, valná hromada, výroční schůze… Záleží vždy na stanovách, které jsou základním spolkovým dokumentem. Nejvyšší orgán volí orgány výkonné označované jako rada, výkonný výbor, předsednictvo a orgán kontrolní (např. revizor, dozorčí komise). Spolky se zapisují do spolkového rejstříku a do sbírky listin ukládají své stanovy, jejich změny a účetní závěrky, resp. výroční zprávy za daný rok. Velkou chybou je myslet si, že spolky (a neziskovky vůbec) mají působit pouze v oblasti dobročinné, charitativní. Takových spolků je řada, avšak vedle toho existují spolky zájmové (zahrádkáři, rybáři, filatelisté…), vlastivědné (Klub za starou Prahu), recesistické, vědecké, spolky k záchraně památek, spolky věnované určitým osobnostem (Mozartova obec v ČR), různé fankluby (Fanklub Karel Gott Revival) atd.
Velmi časté je spolkaření ve sportu, kde se lze setkat s tímto modelem: Existuje zastřešující spolek, jako je třeba Fotbalová asociace České republiky (FAČR). Ten sdružuje jako spolek spolků jednotlivé místní fotbalové kluby a zároveň je členem FIFA a UEFA. Sport je také spolu se sociální oblastí největším příjemcem dotací pro NNO ze státního rozpočtu. Zájemci nechť navštíví stránky Národní sportovní agentury (NSA). To je organizační složka státu (viz minulý díl mého povídání), která rozdělí státní balík peněz jednotlivým sportovním svazům a ty pak svým místním spolkům. V roce 2023 NSA hospodařila s výdaji 7 591 mil. Kč (skutečnost) a podle výsledovky transferovala sportovním svazům celkem 7 456 mil. Kč. Řádek výnosů č. 41 - „Provozní dotace“ výkazu zisku a ztráty (výsledovky) FAČR za rok 2023: 561 592 tis. Kč. Český svaz ledního hokeje: 248 151 tis. Kč (rok 2022), Český atletický svaz: 205 411 tis. Kč, Český tenisový svaz: 152 190 tis. Kč. Pro srovnání: Ve výroční zprávě organizace Člověk v tísni, o.p.s. za rok 2023 jsou přijaté dotace ze státního rozpočtu 211 387 tis. Kč a z místních rozpočtů 127 042 tis. Kč. ADRA, o.p.s. vykázala za rok 2023 provozní dotace 78 485 tis. Kč.
Ke spolkům řadíme i dobrovolné hasiče, odborové organizace a různá profesní sdružení fyzických i právnických osob (např. Svaz průmyslu a dopravy ČR, různé svazy výrobců, Asociace cestovních kanceláří, Asociace češtinářů, z.s. atd.).
Nadace a nadační fondy. Právní úprava je opět v občanském zákoníku. Klasická nadace je založena na modelu, kdy majetný jedinec nebo firma složí nadační jmění v peněžní nebo jiné podobě (např. činžovní dům, cenné papíry). A z výnosů (úroky, nájemné atd.) se financuje veřejně prospěšná činnost, jako třeba zahraniční stipendia pro studenty, provoz ústavu pro postižené, archeologický nebo jiný výzkum atd. Nadační fond nadační jmění vytvářet nemusí. Statutárním orgánem fundací je správní rada (nejméně tříčlenná), dozorčí rada je orgánem kontrolním. Mnozí znají třeba nadaci DOBRÝ ANDĚL (pomáhá rodinám s vážně nemocnými dětmi) a ani za vlády jedné strany nebyla zrušena Hlávkova nadace čili Nadace „Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových“. Z nadačních fondů jmenujme Česko-německý fond budoucnosti nebo Nadační fond na podporu rozvoje hospicového hnutí v ČR Umění doprovázet.
Ústav, resp. obecně prospěšná společnost. I zde je výchozím předpisem občanský zákoník (ústav). Subjekty, které vznikly před r. 2014, se mohou řídit zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Fungují v oblastech, jako jsou věda, výzkum, kultura, zdravotnictví, humanitární aktivity, tj. vždy musí jít o společensky nebo hospodářsky prospěšnou činnost. Tyto právnické osoby jsou blízké nadacím i spolkům, neboť se využije jak osobní zapojení jedinců, tak vkladů majetku. Poznáme je podle zkratky za názvem (z.ú. = zapsaný ústav či o.p.s.). Nejvyšším orgánem je správní rada, která jmenuje ředitele. Dozorčí rada je orgán kontrolní. Příklady? POST BELLUM, z.ú., Člověk v tísni, o.p.s., ADRA, o.p.s, STEM Ústav empirických výzkumů, z.ú.
Spolky, jejichž činnost upravují zvláštní zákony, tj. spolky svého druhu. Existují NNO, které fungují obdobně, jako zapsaný spolek, avšak jejich činnost, organizační uspořádání, hospodaření atd. regulují zvláštní zákony. Patří k nim politické strany a hnutí (zákon č. 424/1991 Sb.), společenství vlastníků jednotek (SVJ, zákon č. 72/1994 Sb. a občanský zákoník), honební společenstva(zák. č. 441/2001 Sb., o myslivosti) a profesní komory s povinným členstvím (zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech, zák. č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře aj.) Protože financování politických stran a hnutí a volební kampaně provázely různé machinace, byl zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stan a hnutí se sídlem v Brně. Jde o organizační složku státu s plánovaným rozpočtem výdajů pro r. 2024 cca 33 354 tis. Kč. Zde si dovolím poznámku. Výraz „politická neziskovka“ patří především k nálepkám typu „havlojed“, „dezolát“, „kremlofil“ či „pravdoláskař“. Jedinými skutečnými politickými neziskovkami jsou politické strany a hnutí vzniklé na základě zákona a zapsané v rejstříku politických stran a hnutí. Politickými aktivitami se však mohou zabývat a zabývají i běžné NNO, zakázané to není. Příklad? Knihovna Václava Havla je nadačním fondem, Institut Václava Klause je obecně prospěšnou společností, zcela apolitické nejsou velké humanitární organizace, jako Člověk v tísni, Česká katolická charita atd. Je třeba také připomenout, že v dobách pro naši zemi nedobrých to byly právě členové NNO, kteří se aktivně ve věcech veřejných, a to i s nasazením vlastních životů, angažovali. Třeba za nacistické okupace Sokolové, Červený kříž, Masarykova liga proti tuberkulóze nebo některé z církví. Kdyby Charta 77 měla možnost ustavit se oficiálně, pravděpodobně by si zvolila formu společenské organizace čili spolku, protože kvůli zisku tato iniciativa nevznikla.
Církve a náboženské společnosti. Právním základem je zák. č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech. Zapisují se do rejstříku registrovaných církví a náboženských společností, který vede Ministerstvo kultury. Největší je Církev římskokatolická, jejíž základní jednotkou (organizací) je farnost. Církve a náboženské společnosti si také mohou zakládat vlastní právnické osoby, ať již podnikatelské (Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o.) nebo nevýdělečné povahy. RKC zakládá charity, evangelíci mají diakonie. Kuriozitou je Společenství Josefa Zezulky. Učení této náboženské společnosti vyhází z odkazu filosofa a léčitele Josefa Zezulky (1912 - 1992), tvůrce životní filosofie Bytí a biotroniky. Pokud by někoho zajímali Svobodní zednáři, museli by zabrousit mezi běžné spolky, o církev ani náboženskou společnost se nejedná. Příklad? Lóže Dokonalosti Brána Světla - Porta Lucis, z.s.
Okolo NNO panuje namísto věcné a fundované kritiky řada mýtů, které šíří a přiživují ti, kteří by rádi neziskový sektor zúžili na apolitické spolky typu dobrovolní hasiči v obci Lhota, baráčníci nebo spolky pletařek svetrů pro lidi bez domova.
Mýtem je třeba to, že NNO nesmí vykazovat zisk. Adjektivum „nezisková“ znamená, že zisk není cílem, účelem, smyslem. Avšak rozumně hospodařící NNO usiluje o to, aby její výsledek hospodaření byl „kolem nuly“, neboť kdyby vykazovala rok co rok ztrátu, mohla by - jako kterýkoli jiný subjekt - skončit v insolvenci. NNO dokonce mohou podnikat, avšak zisk z podnikání jsou povinny použít na dotování, podporu, rozšíření činnosti, pro kterou byly zřízeny. Např. Klub českých turistů provozuje ubytovny, Nadační fond Českého rozhlasu otevřel kavárnu Světluška. Běžné jsou tržby z pronájmů, ze vstupného, z reklamy a z prodeje publikací.
Jiní se rozčilují, jak je možné, že NNO (Člověk v tísni, Česká katolická charita,…) žádají občany o dary, když dostávají nemalé dotace a granty od státu, krajů a obcí. Jde však - slovy bývalého pana prezidenta - o hluboké nedorozumění či nepochopení. Poskytovatel dotace/grantu většinou nedá celých 100 %. Ale výslovně požaduje, aby se konkrétní NNO na financování projektu sama podílela. Pro sektor NNO je tedy typické vícezdrojové financování (členské příspěvky, dary, granty, dotace, výnosy z majetku, příjmy z podnikání). Humanitární organizace, jako třeba Člověk v tísni, bývají terčem kritiky typu „mělo by se pomáhat u nás“ (bez ohledu na to, že doma pomáhají). I zde jde v lepším případě o nepochopení. K řadě aktivit je Česká republika zavázána mezinárodními smlouvami. Ať již si o pánech Fiala, Babiš a Nečas myslíme cokoli, mělo by nám být jasné, že premiér do země postižené zemětřesením s báglem a s krumpáčem nepojede. A kdyby tak učinil, bude obviněn z laciného podbízení se. Jeho úkolem je nabídnout pomoc. Proto vláda neziskový sektor osloví, sdělí podmínky a je na konkrétních organizacích, co a za kolik nabídnou. I státy méně rozvinuté, než je ČR, při katastrofách v zahraničí běžně pomáhají a bylo by ostudou, kdyby naše země tak nečinila. Jako ekonom jsem si dobře vědom, že HDP je ošidný ukazatel, avšak jistou vypovídací hodnotu mu upřít nelze. Je-li v OSN 193 zemí, pak ¼ = cca 48. A je bez diskuse, že do první čtvrtiny podle výše HDP na obyvatele Česko patří. S panem Pánkem mám osobní zkušenost. 7. 12. 1988, velké zemětřesení v Arménii. Doba, kdy heslo „Sovětský Svaz - náš vzor“ začalo být stále častěji nahrazováno mudrováním o tom, že každá země socialistického tábora má právo na svoji vlastní cestu a že v SSSR jsou jiné podmínky než v ČSSR. Jsa věrným posluchačem Hlasu Ameriky, dozvěděl jsem se, že v Praze u obchodního domu KOTVA bude přistavený kamion, kam lze donést deky, bundy, prací prášky, spací pytle, svetry atd. Koupil jsem tedy teplou deku a donesl ji k obchoďáku. Studenti dary nakládali a já se jim nabídl jako pomocník. Často se zmiňovali o Šimonovi, který zřejmě akci řídil. Až později mně došlo, že s velkou pravděpodobností šlo o Šimona Pánka (*1967).
Dalším mýtem je, že v neziskovém sektoru si funkcionáři a zaměstnanci přijdou na nemalé peníze. Zde je třeba si uvědomit, že zdravotní sestra v Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Brunejského v Praze (církevní právnická osoba známá jako Nemocnice pod Petřínem), ředitel ADRA, o.p.s. nebo účetní Čs. červeného kříže nežijí ze vzduchu a v Bille musí za nákup zaplatit jako každý jiný. Čili pobírat mzdu za veřejně prospěšnou (byť neziskovou) činnost, není neetické. Obecně však platí, že mzda zaměstnanců v NNO je v průměru nižší, než v sektoru výroby, obchodu a služeb. NNO využívají ve velké míře dobrovolníků, což mohu jako mnohaletý seniorský volontér v Maltézské pomoci, o.p.s. potvrdit. Zde bývá odměnou poděkování, diplom, popř. setkání s pohoštěním, které NNO jednou za rok uspořádá. NNO rovněž ve velké míře využívají dohod o provedení práce, kdy těm, kteří pro ně pracují, poskytnou nevelkou odměnu. Např. za účetnictví, které jsem vedl jednomu spolku, jsem dostával 500,- Kč měsíčně, z čehož jsem 15 % odvedl srážkou státu jako příjmovou daň.
Kolik NNO v Česku působí? Stačí nahlédnout do příslušných rejstříků. V roce 2022 jsem pro své kolegy auditory připravil k neziskovým organizacím informační manuál. V něm uvádím, že v Česku působí přibližně 119 000 spolků, 900 zájmových sdružení právnických osob (profesních svazů), 2 400 nadací a nadačních fondů, 3 550 ústavů a o.p.s, 217 politických stran a hnutí a 4 150 církevních organizací. Což zhruba odpovídá informaci na webu „SVĚT NEZISKOVEK“, který uvádí aktuální počet NNO 138 000. Je to úctyhodný počet, u spolků jde však o číslo včetně pobočných spolků (základní organizace celostátních spolků mívají vlastní subjektivitu, IČ a zapisují se do rejstříku, třeba sokolské župy). Rovněž jen farností Církve římskokatolické je podle webu http://farnost.katolik.cz/ 675.
Takže? Dávat či přispívat komukoli není povinné. Důležité je ustanovení § 215, odst. 1 Občanského zákoníku: „Nikdo nesmí být nucen k účasti ve spolku a nikomu nesmí být bráněno vystoupit z něho.“ Mě také někdy obtěžují e-maily, facebookové posty či dopisy od NNO se žádostí o podporu. Některé NNO mám v oblibě více, jiné méně, o většině vůbec nevím. A že zde dochází k podvodům, k zneužívání ochoty lidí pomáhat a k machinacím s dotacemi a granty? Určitě ano, vždy se najde koukol mezi pšenicí. Stačí si připomenout mediálně propírané kauzy některých sportovních svazů, nedávný případ krádeže 40 mil. Kč zaměstnankyní České obce sokolské nebo falešnou sbírku „Dopřej léčbu“. Nelze vyloučit využití či zneužití NNO k praní špinavých peněz nebo k podpoře a financováni terorismu. Což ovšem stejně tak platí pro podnikatelský sektor (bílí koně).
Jak se tedy v záplavě NNO orientovat? Není to až tak složité. Solidní, poctivá NNO udržuje své webové stránky, kde se lze s její činností včetně kontaktních údajů seznámit. Do rejstříku (spolkový, nadační…, viz zvláště www.jsutice.cz) pravidelně ukládá účetní závěrky, resp. výroční zprávy, kde zájemce informuje o tom, co v daném roce vykonala, jaké jsou její plány do dalších let, jaké % představují náklady na mzdy a na správu atd. Účetní závěrku velkých NNO a všech politických stran a hnutí ověřuje auditor. Některé neziskovky si nechají závěrku auditorsky ověřit dobrovolně, aby zvýšily svoji důvěryhodnost.
O tom, kdo, kolik a na co dostal od státu, kraje či obce, lze zjistit buď ve výroční zprávě NNO nebo na webových stránkách příslušného územního celku. Např. v Praze lze informace získat z „Portálu finanční podpory“. Podle webu „SVĚT NEZISKOVEK“ v r. 2023 NNO obdržely neinvestiční (čili provozní) dotace ze státního rozpočtu ČR cca 19 102 mil. Kč (0,87 % výdajů celkem). Nejvíce peněz rozdělují MPSV, Národní sportovní agentura, MŠTV a Ministerstvo kultury. Pokud jde o politické strany a hnutí, informace lze dohledat v jejich výročních finančních zprávách.
Jak je vidět, svět NNO je přebohatý. Je tak prakticky naplněn pojem občanská společnost. To, že se někomu konkrétní NNO nelíbí, ještě neznamená, že by ve svobodné společnosti neměla mít právo existovat. Většině těch, kteří v NNO působí, je třeba poděkovat, protože tak činí bez nároku na odměnu anebo pracují za odměnu průměrnou či spíše podprůměrnou. Vždy se musí najít někdo, kdo ostatní k nějaké nevýdělečné aktivitě zburcuje. Ať už jde o sportovní, vlastivědný, recesistický či zájmový spolek, o velkou humanitární o.p.s., nadaci na opravu zdevastovaného zámku, o ústav zabývající se historií obce X nebo o nadační fond provozující hospic. Staří latiníci těmto lidem říkali „spiritus agens“ (duch konatel), za první republiky to bylo činovníci, dnes užíváme spíše zprofanované výrazy funkcionář nebo aktivista.
Závěrem z mnou milovaného „Dobrého vojáka Švejka“: „Třetí spiklenec byl předseda dobročinného spolku Dobromil v Hodkovičkách. V den, kdy byl spáchán atentát, pořádal Dobromil zahradní slavnost spojenou s koncertem. Četnický strážmistr přišel, aby požádal účastníky, aby se rozešli, že má Rakousko smutek, načež předseda Dobromilu řekl dobrácky: „„Počkají chvilku, než dohrajou Hej Slované.““ Nyní seděl tu s hlavou svěšenou a naříkal: „„V srpnu máme nové volby předsednictva, jestli nebudu doma do tý doby, tak se může stát, že mě nezvolejí. Už jsem tím předsedou po desátý. Já tu hanbu nepřežiju.““
Zdroje
· praxe účetního a auditora
https://svetneziskovek.cz/
