Článek
V Polsku nyní vychází pohonné hmoty až o 9 korun levněji než u nás. Na 60 litrové nádrži tak můžete ušetřit i přes 500 korun. To k masové migraci a záplavě polských příhraničních čerpacích stanic českými řidiči bohatě stačí.
Nejedná se ale jen o fámu nebo sprostý žert? Je možné, aby dvě benzínky, které od sebe dělí pouze několik kilometrů a které se nacházejí v Evropské unii, nabízely černé zlato za tak rozdílné ceny? I když… podle posledních zpráv ho několik hodin nabízely za outletovou cenu i ty benzínky na straně české. Z čistě prozíravého ORLEN důvodu - vylákat české zákazníky z polského prostoru a odlehčit tak místním vděčným voličům do té doby než bude po volbách a než je Češi opět zaplaví svou nezištnou přítomností a nekončící touhou po levných palivech. Když ale něco zlevníte jen někde a ve zbytku poboček necháte ceny „krapet vyšší“, lidé se začnou ptát a ukazovat si prstem. Vyvolává to špatnou image a dopadá to obvykle špatně. ORLENu to došlo, a tak zařadil zpátečku. Ale jen v Česku.
My jsme v pátek bezelstně míjeli polské hranice, dokud nás nenapadlo nic lepšího, než je překročit a vyzkoušet na vlastní kůži a nádrž, zda je ta nafta na druhé straně barikády skutečně tak zázračně levná, jak se praví.
Jsme v Polsku
Nejprve projíždíme kolem poloprázdné čerpací stanice s cenovkou 6,02 zlotý (31,68 Kč k 2.10., dle ČNB) za litr nafty a benzínu. Zvítězí v nás nezdravý sobecký duch a věčná myšlenka, co když to bude někde o kousek dál o trochu levnější? Pokračujeme.
Další čerpací stanice. Slavná ORLEN Benzina. Z dálky je nám už nadmíru jasné, že zvěsti a předvolební sliby strany Právo a spravedlnost nelhaly. Neuvěřitelná cenovka 5,99 zlotý (31,52 Kč k 2.10., dle ČNB) za litr nafty a benzínu. Fronta, kam se podíváš. Možná, že kdybych nebyl tak líný a spočítal si jaký je cenový rozdíl mezi oběma polskými čerpacími stanicemi, a že díky půl hodině čekání ušetřím necelých pět korun (půl nádrže mám plnou), zvolil bych jinou variantu než se potupně zařadit jako stádo ovcí do fronty aut.
Zařazuji se do fronty aut
Z dlouhé chvilky se dáme do řeči s motorkářem čekajícím ve frontě za námi. Prý tu byl včera pro benzín. Už na něj nevyšlo. Došel. Tak je tu dnes znovu. Začínáme být mírně nervózní. Po dvaceti minutách se dostáváme konečně na řadu. Stojan číslo 5. Tankujeme. Stojan číslo 4, ten před námi, se během našeho tankování uvolní. Zacouvá k němu auto s polskou SPZ a vystoupí z něj postarší pán. Polák. Spustí to vlnu nebývalé nevole a agrese z řad čekajících automobilů (jejich řidičů). Je slyšet pouze čeština.
„Co si to dovolujete?“
„Koukejte mazat pěkně do fronty jako ostatní!“
„Myslíš, že jsi něčím výjimečnej, když máš polskou espézetku?!“
„No to snad není možný! Vidíte ho?“
Polák je nejprve trochu zaskočen. „W trójce nie ma już diesla!“ brání se pán, rozhodí rukama, napne hadici na dvojnásobnou délku a začne navzdory protestům tankovat. Já mám už natankováno. Zavřu nádrž a jdu si stoupnout do další, tentokráte pěší fronty zákazníků čekajících na zaplacení. Po chvilce si za mě stoupne výše zmíněný Polák, který již má také plnou nádrž. Mumlá si pod vousy něco ve smyslu: „Jebani Czesi! Jak muchy na gównie i nie potrafią się zachować!“
Cítím se trapně. Na rozdíl od ostatních jsem si totiž všiml, že se pánovi nepodařilo natankovat u stojanu číslo 3, došla tam nafta. On tudíž popojel a zacouval k stojanu sousedícímu - číslu 4. Tím spustil slovní Česko-polskou válku. Já bych se ale zachoval úplně stejně. To bych se měl vrátit na začátek fronty jen proto, že to na pumpě mají špatně resp. nijak označené, když zásoby dojdou? Když jsem si tak pracně vystál frontu a následně zjistil že už není co tankovat?
Prodavačka u pokladny si všimne naštvaného krajana a gestem mu pokyne, ať jde za ní. Polák tak předběhne celou frontu včetně mě a spustí tím druhou vlnu uštěpačných poznámek dotčených Čechů. Celou situaci pak vygraduje ještě tím, že si objedná klobásu v rohlíku (hot dog, macatý párek chcete-li), aby zaměstnal jedinou viditelnou obsluhu čerpací stanice, která se tím evidentně sama dobře baví a začne klobásu ze všech stran pečlivě dopékat. Zároveň s tím se ale dopékají i emoce Čechů v narůstající frontě, která nyní vede až ven ze dveří. Přibývá slovních výpadů až mě z toho všeho začínají bolet moje slušně vychované uši.
Je cítit na sto honů, že zdejší atmosféra není úplně v pořádku a že je značně vyhrocená. Je mi podivně úzko. Nejsme tu vítáni. Z jednoduchého důvodu. Otravujeme místní obyvatelstvo naší čistě ekonomicky-sebestředně-zaměřenou návštěvou bez náznaku toho správného turistického duchu a nedostatečného zájmu o polskou kulturu nebo místní tradice. V drtivém poměru převládá ekonomický zájem, nad tím turistickým a Polákům to už vadí. Ztěžujeme život místním, kteří musí kvůli nedostatku paliv a nekonečným frontám často tankovat na čerpacích stanicích dál od hranic.
Polák je pryč. Situace se uklidňuje. Arogantní prodavačka zůstává. Já mám konečně zaplaceno. Beru do ruky párek v rohlíku a spokojeně odcházím.
Překrásná čerpací stanice All Inclusive se nachází v ulici Polná ve Varšavě. Traduje se, že počet Čechů, kteří sem dorazí kvůli levné naftě od hranic je téměř nulový.
Jedno vím nyní jistě, až příště pojedeme s rodinou do Polska, určitě to nebude kvůli spornému tankování v příhraničí nebo levným potravinám, které u nás nyní seženeme za podobné ceny, ale uděláme si napínavý, dlouhý výlet třebas za nějakou levnou benzínkou poblíž Varšavy.
