Blokováním silnic se požáry nehasí, ale zakládají

Starost o naši planetu a o to, abychom tu ještě několik generací mohli živořit, je věc chvályhodná. Je proto naprosto v pořádku, že se najdou lidé, kterým není jedno, v jakém stavu se naše zeměkoule nachází a že se snaží pro její záchranu udělat maximum. S tím spojený „rozumný“ tlak na politiky, aby se problémem začali usilovně zabývat, dává také smysl.

Co naopak smysl nedává a co není v pořádku, je neustálý nekonečný tlak klimatických aktivistů nejenom na politiky, ale na všechny, které jejich protestní akce „zachraňující klima“ omezují a kteří toho se zlepšením kondice naší matičky Země, kromě rozumného třídění odpadu a šetření s potravinami, příliš mnoho nenadělají.

Jaký, svět zachraňující efekt, mají blokády silnic, které vedou k zameškání práce, školní docházky, zdravotních prohlídek nebo které blokují průjezd sanitek? Jak může naší planetě pomoci mnohdy nevratné poškození historických památek a uměleckých skvostů - viz nedávné potřísnění Braniborské brány oranžovou barvou, které se dosud nepodařilo odstranit?

Na to, aby vám došlo, že je naše planeta ve špatné kondici a že se s tím naším počasím opravdu něco děje, nepotřebujete stát několik hodin v koloně, která vznikla na základě k silnici přilepených demonstrantů. Jako důkaz vám k tomuto prozření dostatečně průkazně slouží od sluníčka spálená kůže z parných říjnových dnů. Sníh, který známe už jen z obrázku nebo ze sněžných děl, a čím dál tím častější extrémní klimatické jevy - celosvětový nárůst požárů, nekonečné sucho, povodně nebo v českém případě - řádění tornád.

Nemůžeme se proto divit, že podobné akce, které se objevují čím dál tím častěji, spoustu lidí již vytáčí a mají jich plné zuby.

V poslední řadě, co si myslet o lidech, jejichž vzor, Greta Thunberg, bezostyšně podpoří teroristické hnutí a spojí to s prohlášením o klimatické spravedlnosti? Copak někoho z teroristů Hamásu během vražedného řádění na území Izraele zajímalo, proč se naše zeměkoule otepluje, proč je takové sucho a co by s tím v Gaze mohli udělat namísto výroby improvizovaných raket a sebevražedných dronů? Nemůžeme se pak divit, že ekologičtí aktivisté jsou všem pro smích a že je už nikdo nebere vážně.

Událost, která aktuálně rezonuje světovými médii, stanovila nový, pomyslný vrchol naštvanosti proti „blokátorům silnic“. 77 letému americkému právníkovi v důchodu Kennethu Darlingtonovi, který dlouhodobě žije v Panamě, ruply při čekání v dopravní zácpě způsobené aktivisty nervy. Po tom, co se pohádal se skupinou aktivistů blokující silnici, zahájil palbu a dva z nich zastřelil. Na základě tohoto incidentu se začalo objevovat velké množství soucitných projevů lítosti a pochopení, které obhajují střelce, jako hrdinu a jako někoho, kdo by za takový čin neměl být trestán, ale že by měl být naopak vyznamenán.

Projevy soucitu s člověkem, který zastřelil dva aktivisty (kteří to ve výsledku mohli myslet i dobře), jsou následkem celosvětového vnímání ekologických aktivistů jako kňouračů a toho, že tito lidé nic jiného než dělat problémy neumí a rozumná řešení sami nenabízí. Obhajovatele tohoto činu nezajímá, že masivní protesty v Panamě trvají již několik týdnů a že se jich účastní široká skupina odborů, studentů a domorodých skupin. Nezajímá je, že tyto protesty mohou mít i své opodstatnění, protože mají ekologické aktivisty zaškatulkovány jako uzurpátory osobní svobody a za věčné potížisty. Nezajímá je to proto, že toho věčného vysedávání na silnicích (a tomu podobných řešení problémů) již mají plné zuby.

Panamskou vládou schválená likvidace pralesů na úkor rozšíření těžby obřího měděného dolu, dala místním aktivistům do rukou těžký kalibr. S tím spojená všudypřítomná korupce, z níž je obviněn mimo jiné i bývalý prezident Panamy Ricardo Martinelli, spustila nevídanou vlnu nevole a protestů, které ovšem znovu nenabídly rozumné řešení primárně ekologického problému. Například kompromis v podobě dohody s investory na zalesnění vykáceného pralesa ve stejném rozsahu, pouze na jiném místě, kterého by se mohli účastnit i výše zmínění aktivisté. To by byl panečku ekologický aktivismus, jak se patří.

Organizátoři blokád také nezmiňují fakt, že zmíněný důl představuje pro Panamu téměř 5% hrubého domácího produktu, že tvoří více než 40 tisíc pracovních míst a že výraznou měrou snižuje míru chudoby v regionu a zvyšuje tak investiční rating Panamy.

Klimatický aktivista nachází skutečná řešení na místech, především ve státech, kde ke znečištění naší planety skutečně dochází. Hledá prostředky pro financování racionálních možností boje proti odpadkům a znečištění klimatu, které dávají smysl. A hlavně, sám se do likvidace odpadků také aktivně zapojuje. Ti praví ekologičtí aktivisté nevysedávají na silnicích ani se nepřilepují ke kulturním skvostům, ale čistí pláže, oceány, řeky a sází stromy.