Článek
Jak se dá napsat článek, ve kterém není nic? Odpověď zní: Velmi těžce. Autor jakéhokoli článku má totiž potřebu se nějakým způsobem vyjádřit. Napsat alespoň krátkou větu, pozdrav. Například: Čau, tady tank Tomáš! Nebo: Tomu neuvěříte, o čem tohle bude! Proč by ten článek jinak autor psal, kdyby v něm nemělo být vůbec nic?
Tomu neuvěříte, o čem tohle bude!
Tentokrát si neřekneme vůbec nic
Autor článku článek píše, protože chce něco napsat. Okomentovat dění ve světě nebo u nás. Přinést vám, čtenářům nějakou zajímavou informaci nebo novinku. Případně vás zahrnout nějakým svým nezlomným světoborným názorem. Tím, že by ale nenapsal vůbec nic, nebylo by co komentovat. Jak tedy chcete psát o ničem? Nebudu zde dělat reklamu svým článkům, protože tuto slavnou větu najdete téměř u všech, ale co takhle u velmi zajímavého pojednání o dinosaurech? Člověk by řekl, že co víc může být zajímavějšího než se dozvědět, jak to vypadalo u Brna před miliony lety. Nevyvinuli se lidé od Brna dokonce z dinosaurů nežli z opic? Vše by se tím vysvětlilo.
Po dočtení takového skvostu máte chuť za ty zajímavé, nově nabyté informace autorovi zatleskat, zulíbat ho za to, nebo se mu alespoň hluboce uklonit. Pak se ale podíváte do nechvalně proslulých komentářů pod článkem, abyste zjistili, zda mají ostatní podobný názor, a voilà! Nemusíte hledat dlouho a ona slavná věta je opět nalezena.
To je zase článek úplně o ničem
Četl to ten pan Fíla vůbec? Kdyby to bylo o ničem, nepadlo by v článku rozhodně slovo Brno ani dinosauři. Umí tedy číst, nebo jen psát? Proč prostě nenapíše: To je článek o Brně a dinosaurech, ale moc se mi nelíbil. Nebo ještě lépe: Nelíbil se mi, protože tam bylo málo dinosaurů, a ještě méně nebo naopak příliš mnoho Brna. To by byl panečku komentář! Autor článku o ničem by okamžitě věděl, kde udělal chybu, nebo co bylo naopak dobře a v čem se pro příště zlepšit, aby byl pan Fíla spokojen.
Pokusme se tedy napsat článek o ničem. Abychom vyhověli té mase lidí, kteří si to tak urputně přejí, a panu Fílovi.
Ale kde začít?
Mohli bychom začít třeba definicí toho, co je to nic. Definice ničeho je jedno velké, případně menší nic. V matematice znamená nic nulovou hodnotu. Například množství mých peněz na bankovním účtu za dobu mých slavných studií, ale i v současné době po tom, co nakrmím všechny svoje potomky. Nula. Nulou se také nedá dělit. Zajímavé je, že když vydělíte opravdu velmi vysoký český důchod např. 35 tisíc korun nulou, tak to bez problému jde, protože to není reálné číslo (tuto anekdotu jsem právě vymyslel a tímto si ji patentuji). Tak to bychom měli elaborát z matematiky a plynule se přesuneme do fyziky.
O ničem se dají nalézt také velmi zajímavé vědecké studie. Zde se často zmiňuje jakési vakuum a kvantová fyzika. Řekli byste si, že vakuum znamená absolutní nic, jenže omyl, nic takového. Podle kvantové fyziky nejsou ani vakua zcela prázdná. Neustálé kolísání energie může spontánně vytvářet hmotu nejen z ničeho, ale také z absolutně ničeho. Ve vakuu jsme tedy tvrdě narazili o něco z absolutního ničeho.
Kde ještě může být ono nic?
Z filosofického hlediska nic může znamenat stav existence nebo naopak neexistence. jinak řečeno opak bytí, a překračovat tak naše běžné chápání reality. Ve starověké řecké filosofii se nebytí chápalo jako absence jakéhokoli druhu existence. Podle některých myslitelů, jako byl Parmenidés, nebytí nemůže existovat, protože pokud něco není, nelze o tom ani hovořit. Tato skutečnost naprosto jasně vysvětluje, proč existuje ještě Putin, i když je už dávno po smrti.
A je to tady. Velký třesk! Z astronomického hlediska událost, před kterou nebylo opravdu vůbec nic, po ní bylo úplně všechno. Včetně komentářů pod články typu: „To je zase článek úplně o ničem. Úplně v klidu jsi mohl vynechat začátek, prostředek i konec a zůstalo by to úplně nejlepší na celém článku. Nic!“
Poslední vysvětlení ničeho, které mě napadá ale je, že se jedná o absenci něčeho. Aha. Bingo! O tom to všechno je. Jinak řečeno. Když mi někdo řekne, že je to o ničem. Něco málo mu k té dokonalosti prostě schází!
Až mi sem proto čtenáři nebo na jakýkoli jiný budoucí článek napíšeš, nebo někomu jinému, že to je o ničem, zamysli se nad tím, jestli tvoje závěrečné a definitivní hodnocení tímto vyjádřením skutečně je:
„Váš článek mistře je naprosto brilantní, sám bych to lépe nenapsal. Včetně toho geniálního pojednání o ničem. A můžete mi strašně moc prosím, na kolenou klečím a ruku líbám, zopakovat tu vaši legendární anekdotu, kterou jste vymyslel a na kterou máte ode dneška patent?“
Ale jistě:
„Když vydělíte opravdu velmi vysoký český důchod např. 35 tisíc korun nulou, tak to bez problému jde, protože to není reálné číslo.“
