Nezapomněl už Jaromír Jágr, co symbolizuje číslo na jeho dresu?

Marně byste hledali Čecha, který by Českou republiku proslavil v zahraničí více než Jaromír Jágr. Byl jedním z prvních českých hokejistů, kteří dostali možnost zahrát si slavnou zámořskou NHL. On tuto možnost nepromarnil. Naopak. Svými nadpozemskými výkony se navždy zapsal do historie jako jeden z nejlepších hráčů (nejen) NHL.

Už v roce 1990, kdy poprvé nastoupil za Pittsburgh, se po ledě proháněl a kouzlil s pukem se zářivým číslem 68 na zádech. Číslem, jenž pro něj a jeho rodinu, která byla politicky perzekvována, znamenalo, když do symboliky zahrneme také rok úmrtí jeho dědečka, především odpor ke komunistům. Číslem, které symbolizovalo rok invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Symbol útlaku, represe a konce československých nadějí na lepší a svobodnější zítřky. O to více zůstává rozum stát, jaké kroky Jaromír Jágr poslední dobou vykonal a koná. Nezapomněl už, co toto číslo na jeho dresu znamená a zda to nebyla jen náhoda, že ho za svoji kariéru nikdy nezměnil?

Jaké zadostiučinění pro nás Čechy mohlo být významnější než srazit do hokejových kolen národ, jehož bývalá vládnoucí garnitura byla hlavním strůjcem agresivní invaze do naší země v roce 1968? Byli to Rusové, kdo tentokrát musel sklopit hlavu a uznat porážku. Nezapomenutelný symbolický okamžik, který kromě olympijského zlata přinesl i příjemnou třešničku na dortu v podobě nikdy nenaplněné pomsty. I díky Jágrovi a jeho dresu nešlo jen o hokejovou výhru. Byla to malá náplast na bolest, kterou nám Rusové (rozkazy pocházely z Moskvy) kdysi způsobili. Ničím nenahraditelná chvíle, kdy naši hokejisté vyhráli zlaté olympijské medaile včele s Jágrem a jeho nepřehlédnutelným dresem s číslem 68.

Jak šel čas a jak se vyvíjela Jágrova kariéra, nikdo by jeho oddanost symbolickému číslu nezpochybnil. Nikomu nevadilo, že zavítal na několik let do tenkrát téměř mírumilovného Ruska a předváděl své mistrovství a svou hůl Putinovi právě zde. Tehdy byl ruský svět ještě relativně v pořádku. Ostatně nejenom Jágr zde našel angažmá, ale i například současný hlasitý protiruský kritik Dominik Hašek. Rusko bylo na začátku nového tisíciletí vnímáno jako neškodná pseudodemokratická struktura, nehledě na svoji chmurnou historii. Existovaly ale již první záblesky a vykřičníky nad tím, že se v Rusku něco děje, že je nenápadně potlačována opozice (vypadává z oken a mizí někde na Sibiři) a že svobodný tisk už není svobodný, ale nikdo je nebral příliš vážně.

Nikdo mu proto nemohl vyčítat ani to, že se o několik let později zaprodal v reklamě Babišovým kuřatům. Babiše tehdy nikdo pořádně neznal a nikdo nevěděl, co je tento slovenský oligarcha ve skutečnosti zač.

První výraznější kaňkou a otazníkem nad tím, zda to Jágr myslí s cifrou 68 na svých zádech skutečně upřímně, se tak stala jeho návštěva komunistické Číny v doprovodu bývalého hradního kancléře Mynáře. To, že si Jágr podá ruku s vrcholným komunistickým pohlavárem a potlačovatelem lidských práv Si Ťin-pchingem, už některým jeho fanouškům divné přišlo. Nicméně i tak to nevyvolalo takovou vlnu odporu jako událost posledních dní.

Kousek, který dosud velmi živě rezonuje médii. Podepsání smlouvy Jágrova Kladna s brankářem Hudáčkem z ruské KHL. S člověkem, kterému nevadí účast (ba ji přímo vychvaluje) v hokejové soutěži státu, jenž v současnosti praktikuje na Ukrajině barbarskou invazi a páchá jeden válečný zločin za druhým. S člověkem, který vesele skotačí na ledě a dělá opičky, zatímco nad ním na obří obrazovce běží záběry okupační armády a zetková propaganda verbující do okupačních řad. S takovým člověkem Jágrovo Kladno uzavře smlouvu, aby ji vzápětí nato rozvázalo, ať už kvůli tlaku mediálnímu, fanouškovskému, nebo (nejpravděpodobnější varianta) sponzorskému?

Copak už Jaromír Jágr zapomněl, co se v roce 1968 u nás stalo a že současné Putinovo Rusko páchá na Ukrajině to samé? Hlasy obhajující kladenské angažmá gólmana tvrdí, že se politika do sportu netahá. Ale tahá. Rusko ji po celou dobu své novodobé agresivní existence do sportu tahá, proč jinak ty proválečně pomalované stadiony a verbování do armády během zápasů KHL?

Kdokoliv, komu nevadí účast v této propagandistické mašinérii, ba ji dokonce obhajuje, by měl vědět, že ho u nás rozhodně nečeká milé přijetí a že si u nás zkrátka neškrtne. Díky precedensu s vypovězením Hudáčka, který se stal na Kladně, je to pro takové „sportovce“ nyní tvrdá realita. Jágr proto možná nezapomněl. Možná si velmi dobře uvědomuje, co nosí celý život na dresu a jen takový precedens pečlivě plánoval vytvořit. Zdánlivě se mediálně a „fanouškovsky“ obětovat pro jeho z domu kdysi vyhnané rodiče a v lágru zavřené dědečky. Buď, anebo je pro něj číslo 68 opravdu jen číslo, a ne symbol.