Hlavní obsah
Umění a zábava

Pohádku Sůl nad zlato by měli zakázat

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Daniel Suchan, Canva

Ilustrační obrázek

Miluji sůl. Rád se v ní rochním a ještě raději si ji sypu na chleba. Bez soli není chutě. Bez soli, ale také není vysokého krevního tlaku.

Článek

„Tlak máte na hraně, neměl byste tolik solit,“ nemilosrdný verdikt, který zcela zásadně, pokud ho jako vždy neignorujeme, ovlivní náš budoucí jídelníček. Poměrně časté doporučení, které si od svého praktického lékaře vyslechne řada z nás a které jsem si na poslední preventivní prohlídce vyslechl i já. Taková sdělení nikdy neberu na lehkou váhu. Nejedná se totiž o ledajaký výstřel do větru, ale o nejnovějšími studiemi potvrzený fakt. Až 75 % lidí zaznamená pokles krevního tlaku, pokud omezí solení.

Pokud vám kvůli vysokému tlaku reálně hrozí, že se z vás stane doživotní polykač tabletek a že skončíte ve skupině lidí, kam jste si mysleli, že se zařadíte až za několik desítek let, stane se sůl v tu chvíli vaším nepřítelem č. 1. Je pak nezbytnou nutností postavit se tomu bílému krystalickému zlu čelem, respektive zády. Současně vám začne vrtat hlavou, kde jste udělali chybu.

Proč zrovna já?

Že by to nějak souviselo s cholesterolem, který mám také na hraně? Nebo za to snad mohou ty občasné návštěvy fastfoodů? Vždyť tam krom těch přesolených hranolek nic jiného nemají a salátem se člověk (já) zasytit neumí. Nízký tlak zachraňující dotaz typu: „Pardon? Haló, vy tam vzadu? Jo, vy, co tam smažíte ty hranole. Hlavně je prosím nesolte! A ať vás ani nenapadne solit ten dvojitej doubledecker s trojitě nasoleným čedarem! Díky!“ jsem se na takovém místě nikdy položit neodvážil.

Nechci být za exota a jelikož jsem v nabídce nejmenovaného řetězce jídlo bez soli nenašel, musím se s nezdravým Mekáčem navždy rozloučit. Zvykám si na zcela nový život. Život bez slanečků a zavináčů. Život s chlebem a sádlem bez soli. Život bez slaných pistácií. Život téměř bez chuti. Někdo by řekl život na prd. Obětovat se ale pro dobro svého zdraví a odmítnout kvůli tomu některá lidská smilstva, která nám život přináší, je minimálně úctyhodné ne-li „vyznamenáníhodné“. Moje vysokým tlakem ušetřené srdce a krevní kapiláry mi za to později jistě poděkují.

Co ale s těmi v soli naloženými klobásami určených k zauzení z minulého týdne? Naložit je znovu bez soli a doufat, že budou mít delší expiraci než můj slavný zavařený tatarák?

Pokud člověk myslí solnou dietu vážně, musí být důkladný a musí se vyvarovat soli nejen v potravinách.

Sbohem slané moře. Nehodlám riskovat, že tě v Chorvatsku omylem nasaju šnorchlem. Od nynějška na dovolenou jedině na sladkou Rozkoš nebo Mácháč.

Přišla zima, tuhý mráz, napadl sníh a nějaký ignorant si dovolil posolit chodník před mojí třípatrovou vilou. Víte kolik nebezpečné soli se nyní nachází v mé blízkosti? Stačí už jen málo. Nějaké to nezbedné dítě. Můj obličej, na něm nalepená, v soli obalená sněhová koule a vysoký tlak je na světě. Na druhou stranu, pokud na neosoleném chodníku uklouznu, narazím si řiť a protrhnu slepé střevo, čeká mě s velkou pravděpodobností návštěva nemocnice, kde mě připojí na kapačku s fyziologickým roztokem, který, světe div se, obsahuje celých 9 gramů soli na 1 litr! Úplně bez soli to evidentně nepůjde.

Tabulky nám naštěstí dovolují zkonzumovat až do 5 gramů soli denně (problém s fyziologickým roztokem nevyřešen). Pro představu, tolik váží zhruba jedna obyčejná tužka. S onou „nízkosolnou“ dietou se tedy dá pracovat a pořád si toho můžete poměrně dost osolit. Úplně v klidu si tak můžete večer vylepšit kapra včetně bramborového salátu. Dokonalý večer pak můžete završit hrstí osolených pistácií, chlebem se sádlem a solí a nějakou tou klasickou pohádkou, kterou právě dávají v televizi.

Kupříkladu pohádkou Sůl nad zlato

Tak počkat!

Když opomineme morální ponaučení pohádky, že obyčejné věci jsou v životě důležitější než zlato, diamanty, akcie a drahé kamení, už odmala do nás někdo hustí, že bez soli není chutě. Že sůl je ta nejdůležitější věc v našem životě, protože bez ní by se jinak nedalo nic jíst. Sůl je nám vnucována jako něco nepostradatelného. Něco, co by se rozhodně nemělo omezovat a už vůbec ne zabavovat. Buď nás tehdy před 200 lety Božena Němcová tahala za nos, možná proto, že sama měla vysoký tlak a chtěla, aby v tom nebyla sama a tahle nemorální nebezpečná pohádka (18+) by se měla okamžitě zakázat, nebo to s tou solí nebude až tak slané a ten chleba se sádlem a solí si v klidu můžeme dát.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz