Předchůdce hry pogy sloužil japonské válečné propagandě

Zazvonil zvonek. Velká přestávka. Děti nadšeně ječí a vybíhají ze třídy. Některé sprintem zamíří k počítačové učebně, kde mají v plánu si navzájem otestovat svoje schopnosti ve hře Unreal Tournament případně Quake. Nebo chtějí prostě jen tak surfovat po internetu a objevovat novodobé krásy Seznamu. Tato výsada je ale pouze pro pár vyvolených, těch nejrychlejších, kteří chytnou dobré místo ve frontě. Další si berou do ruky učebnice a srocují se vedle ping pongového stolu, aby si zahráli tu největší obíhačku všech dob.

Některé děti naopak zamíří ven ze dveří, aby se na chvilku vyvětraly na čerstvém vzduchu, případně si koply do míče (těch moc není) nebo potají někde v křoví vykouřili svoji první cigaretu (těch je víc). Úplně to největší množství dětí ale ze třídy vůbec nevybíhá. Zůstávají na místě a vytahují ze svých aktovek a tajných skrýší úzké tubusy s legendární hrou. S pogy.

Euforie střídá vztek a zklamání. Tady platí jednoduché pravidlo. Buď pogy získáte nebo o ně přijdete. Pogy jsou malá papírová kolečka o průměru asi 4 cm. Některé jsou naprosto obyčejné a je vám jedno, že o ně přijdete. Některé se však překrásně třpytí a jejich estetika a grafické zpracování mnohdy konkurují těm nejpovedenějším světovým výtvarným dílům. Vy o také skvosty prostě nechcete jen tak přijít, ale zároveň je chcete sebrat soupeřům.

Pogy skládáte do sloupce na sebe lícem (obrázky) dolů. Pravidla jsou velice jednoduchá, i když si je často každý přizpůsobuje podle svého. Hráči, nejčastěji dvojice hráčů, si řeknou, kolik koleček vsadí do hry. Z těch pak vytvoří sloupec. Určí se, kdo bude začínat a dotyčný se pak snaží plastovým nebo kovovým házečem (kinem) hodit do sloupce z vrchu tak, aby se co nejvíce papírových pogů obrátilo lícem (obrázkem) nahoru.

Otočené pogy získává ten hráč, který házel, zbytek pogů jde opět do sloupce. Takto se střídáte, dokud sloupec zcela nezmizí. Do hry však můžete vsadit i samotné kiny, které rázem zvyšují i hladinu adrenalinu a intenzitu prožitku ze hry.

Nadšení, frustrace a bouřlivý řev přilákává do třídy nejrůznější čumily. Nejprve ty od pinčesu, pak ale přicházejí, ač se to zdá nemožné, i ti z počítačové učebny.

Podle všeho, se pogy vyvinuly z tradiční japonské hry Menko, jejíž původ sahá až do 17. století. Jedna legenda tvrdí, že hru Menko vymysleli japonští dělníci na stavbě chrámu, kteří si ji vytvořili pro zabavení se během dlouhé chvíle. Další teorie říkají, že hru vymyslely japonské děti jako způsob, jak využít prázdná kovová víčka od konzerv.

Hra Menko se hraje s kartonovými, papírovými talířky nebo kartami, ale také mohou být z olova (kvůli vysoké toxicitě bylo v Japonsku zakázáno), kovu nebo dřeva. Na talířky/karty se lepí papírové obrázky, které mohou být z různých zdrojů, například z časopisů, novin nebo jiných tištěných materiálů. Hráči se snaží tyto talířky/karty navzájem otočit a tím sebrat, podobně jako u pogů.

Zajímavé je, že Menko byla v Japonsku využita jako propagandistický nástroj během druhé světové války a byla součástí vlastenecké kampaně k podpoře války. Na talířky se tehdy tiskly nejrůznější propagandistické materiály podporující válku a japonské vůdce. Byly vyráběny také s obrázky vojáků a válečných lodí, aby podporovaly národní hrdost a patriotismus. V jednu chvíli se Menko dokonce začala používat jako alternativní platidlo místo oficiální japonské měny, která byla válkou značně devalvovaná.

Název pogy se stal obecně uznávaným termínem po celém světě v 90. letech, když americká společnost World Pog Federation zpopularizovala tuto hru a začala ji celosvětově distribuovat se speciálním designem. Původně sloužily pogy jako dárek k nákupu pomerančového džusu, ale brzy se staly samostatným produktem a masově populární hračkou. V roce 1994 se pogy rozšířily do Evropy, včetně Česka, a rychle získaly oblibu mezi dětmi. V té době se vyrábělo a prodávalo obrovské množství různých druhů a motivů pogů. Celosvětově bylo prodáno asi 350 milionů pogů. Pro mnoho lidí se pogy staly symbolem 90. let.

Nicméně v druhé polovině 90. let došlo k útlumu zájmu o pogy a jejich prodeje začaly klesat. V roce 1998 dokonce zkrachovala i samotná společnost World Pog Federation (ta současná vznikla v roce 2015 a nemá s původní nic společného). I přesto se v některých zemích, ale i u nás, stále najdou fanoušci této hry. Občas se objeví i nové sady pogů s různými motivy a tématy.

Pokud jste si je tedy z té půdy opravdu přinesli, dejte si jednu hru i za mne a nostalgicky si zavzpomínejte, jak nám tehdy bylo všem krásně.