Průvodce štědrým Ježíškem

Vánoce… Svátek klidu a pohody. Vánoční tradice jako je lití olova s dětmi. Návštěva popáleninového centra Vinohrady. Lití olova bez dětí. Potápění skořápkových lodiček z neprodaných ořechů. Půlení jablíček, sesbíraných vašimi ratolestmi na krajích silnic, co se nestihly zmoštovat a prodat. A především, štědrovečerní večeře a s ní spojený kapr nebo rybí prsty (levnější varianta) se salátem, ale dá se sežrat i bez salátu. K tomu nesmí chybět šampaňské, víno, pivo, rum, vodka, vánoční svařák, vánoční ouzo, vánoční medovina a tak dále. To vše patří k duchu Vánoc a celé to vrcholí večer stromečkem, případně nazdobenou zlomenou větví a možná nějakými vánočními dárky, které přinesl Ježíšek. Každý rok se z donucení stáváte donorem, převážně nevyžádaných předmětů, ze kterých máte radost většinou pouze vy sami. Toto je průvodce, jak uspět v srdcích vašich milovaných, nezruinovat se přitom a možná se stát i legendou.

Nejpočetnější a také nejnákladnější skupina. Děti, které již nevěří v Ježíška, ale věří, že máte na účtu dost na to, abyste se jim dokázal zavděčit. Zde platí jednoduché pravidlo. Méně je více. Ať už totiž těm hyenám dáte cokoli, nikdy to nebude dost. Vždy vaši Ježíškovu skrýš vypátrají s předstihem ještě před Vánoci a následné dotazy typu: „Proč je tam jenom tohle? Kde schováváte támhleto? Proč je toho tak málo, kde je zbytek?“ Vám k dobré náladě určitě nepřidají.

Pokud pro ně ale nemáte nic, popřípadě jen jednu věc, bude pro ně mnohem těžší vaši skrýš odhalit, a mohou žít v dokonalé nejistotě až do samotných Vánoc. Následné zklamané výrazy a dotazy z malého množství obdržených prezentů můžete šikovně odrazit výmluvou:

„A opravdu tam už nic nemáš? To je divné…“

„Zaseklo se to na poště, ale je to na cestě…“

„Vždyť jsi prostě zlobivý hajzlík, co jsi čekal?“

„Kdybys mě přispěl z kapesného, bylo by toho víc…“

Gratulujeme! S dětmi, co věří v Ježíška je to nejjednodušší. Pozor! To neznamená nejlevnější! Tady se můžete s velkou pravděpodobností spolehnout na svou širší rodinu a své dobré známé, že vašim dětem něco nadělí místo vás, protože je dosud nestihly tolik naštvat (jako v případě puberťáků viz výše). To platí samozřejmě pro nákup těch dražších dárků.

„Víš mami… Oni by si vážně moc přáli nové lego, ale my už toho pro ně máme hrozně moc. Co kdybys… Tady ti posílám odkaz do eshopu díky!“

Pro sichr můžete k tomu všemu přidat ještě pár vašich levnějších darů. Zde vyhrává naopak kvantita nad kvalitou. Zabalte cokoli od nošených přezuvek po pastelku, hlavně že je to od Ježíška! Stejně všechno nakonec hodí do kouta a nejvíc je bude bavit trhání vánočního papíru. Pokud nemáte ani na vánoční papír, nevadí, stejně dobře poslouží i hajlzlpapír. Buď použít v syrové (nepoužité!) podobě nebo nabarvit vodovkami. A navíc je voňavý! Pro malé naivní dětičky to nehraje roli, roztrhají ho stejně tak dobře jako drahý papír vánoční.

Sám sobě jste ježíškem? Nemáte děti, partnera, sourozence, rodiče? Nebo je máte, ale stejně si kupujete nejraději dárky především sami sobě? Už vás otravuje neustálé rozbalování měkkoušů, ponožek a spoďárů? Proč mít zkažený štědrý večer, když si ho můžete sami udělat tak nádherný. Správná volba! Nic nezahřeje na srdci, tak jako Váš úsměv po rozbalení Vámi zabaleného nečekaného dárku.

„Ale to jsi nemusela zlatí! Jak jsi věděla, že chci přesně tuhle deskovku?“

„Vuíííí! Poukaz na prodloužený víkend do pivních lázní pro jednoho? Já tě miluju miláčku!“

„Permice na celou sezónu do VIP sektoru na Spartu?? No to nene!!!!“

Nejdůležitější osoba vašeho života. Člověk, se kterým sdílíte úplně všechen váš volný i nevolný čas. Kromě času stráveného na WC, i když se najdou i tací, kteří sdílí i ten. Zde se velice dobře uplatňuje tzv. „nepřímé reciproční pravidlo“. V zásadě se domluvíte se svou milovanou polovičkou na nějakém počtu dárků. Nechcete přeci, aby byl někdo z vás zklamán tím, že dostal o jeden dáreček méně? To by se opravdu nehodilo. Vy ale jste kulišáci a znáte „nepřímé reciproční pravidlo“, tudíž k tomuto schválenému počtu automaticky přidáte jeden dárek navíc. Přece jen nechcete být za hamouna a chcete to být vy, kdo toho dá víc! Ti zkušenější už možná tuší, že podobné pravidlo uplatňuje i vaše polovička a proto k dohodnuté cifře přičtou pro jistotu dalších 2 až 10 dárků v závislosti na tom, jak moc hluboké konto mají.

„Miláčku tenhle rok si to dáme taky po jednom dárku ano? Ju? Taky tě miluju!“

Nejste to vy, vaše polovička ani vaše děti. Co jim ale dát? Jak je potěšit? Jak jim trochu zpříjemnit pochmurné časy? Jednoduchá odpověď. Nic. Nedávejte si nic. Nikoho tím neurazíte. Navíc, když to víte dopředu, že nic nedostanete, nemůžete z toho být přeci smutní!

„Čau mami, tenhle rok taky nic viď? Supr! A dárky pro děti máš? Paráda! Takže zítra na oběd na dvanáctou? Supr. Pa. Taky se už těšíme!“