Hlavní obsah
Zdraví

Se zapáchajícími pacienty si nevíme rady. Nejstarší nejsou ti nejhorší

Foto: NoName_13, Pixabay

Ilustrační obrázek

„Mami, proč ten pán tak smrdí?“ ptá se asi pětiletý klučík své matky ve frontě v lékárně. „Pššt, to se neříká, Adame,“ odpoví mu kvapně jeho matka. Ale proč ne? Měl by to slyšet. Pomyslím si.

Článek

Má pravdu, kluk jeden. Proč se to neříká? Neříká se to proto, že by se mohlo stát, že zapáchající osobu můžete svým prohlášením urazit? Neměl by se ale naopak dotyčný dozvědět, že s jeho hygienickými návyky není něco v pořádku a že před jeho jedovatým odérem každý utíká? Neměl bych za ním vyběhnout na ulici a dřív než se s upoceným pupkem vmezeří mezi volant a prohnuté sedadlo, popadnout ho za rameno a něžně mu sdělit:

„Podívej Pavle, strašně smrdíš. Vážím si toho, že k nám chodíš, ale už je to za hranou únosnosti. Uvědomuje si to každý, kolem kterého projdeš, jen tobě je to úplně jedno. Tohle prostě není normální. Měl by ses nad sebou vážně zamyslet a doma se vydrhnout rejžákem!“

Matka se synem uskočí před odcházejícím objektem Adamova zájmu. Spolu s pánem odchází z lékárny i nepříjemný štiplavý puch vyvolávající pocit na zvracení. Nelze si nevšimnout znechuceného výrazu ve tváři Adamovy mámy. Chvilku počkám, než se za pánem zavřou dveře, načež vystříkám prostor voňavkou s vůní šeříku a angreštu a otevřu dokořán všechna okna a vrata ve snaze co nejrychleji eliminovat nepříjemný zápach.

Lidský (zá)pach je vytvářen potem a látkami, které naše tělo produkuje. Jde o přirozený jev, který se u nás rozvíjí od puberty a na němž není nic špatného, pokud ho máme pod kontrolou. Pomocí v pachu obsažených specifických feromonů nám pomáhá s hledáním ideálního „voňavého“ partnera nebo může varovat před vážnou nemocí. Ve středním věku je přirozený lidský zápach dán především hladinou diacetylu, sloučeninou, která vzniká v našem potu bakteriálním rozkladem. S diacetylem spojená typická vůně starého použitého oleje se dá poměrně účinně neutralizovat přípravky s vůní skořice, či lékořice. Flavonoidy z těchto zdrojů snižují hladinu diacetylu a tím i zápachu. Pak tu máme kožní maz složený z lipidů, triglyceridů a buněčných zbytků. Při vystavení vzduchu se tyto složky rozkládají a oxidují a za následek to může mít mastný až zatuchlý zápach.

Specifickou skupinou jsou pak starší lidé, kteří „voní“ tak trochu jinak. Je to dáno přítomností 2-Nonenalu, sloučeniny, která se běžně nachází ve vyzrálém pivu a pohance. Jde o látku, která byla nalezena pouze u osob starších 40 let věku. Další faktor přispívající k typickému „stařeckému pachu“ je změna složení kožního mazu a ztráta kolagenu v pokožce a s tím spojené snížené pocení. Starší lidé se potí méně než mladší. To je i jeden z hlavních důvodů, proč mají také větší tendenci trpět vyčerpáním z horka.

Lidský zápach eliminujeme běžnou pravidelnou hygienou. V případě, že je běžná pravidelná hygiena z různých důvodů nedostatečná nebo zcela chybí, můžeme spadnout mezi tzv. „smraďochy“ a podle specifických kritérií se zařadit do jedné z těchto kategorií:

Nadpozemský smraďoch

Výše zmíněný Pavel z lékárny. Tato osoba nadpozemsky zapáchá. Kombinace extrémní hladiny diacetylu, zoxidovaných produktů kůže, obezity a s ní spojených zapařených meandrů, převisů kůže a nedostatečné hygieny, vede u tohoto jedince k neskutečně nepříjemnému štiplavému zápachu atakujícímu naše utíkající čichové buňky a centrum zvracení ve čtvrté mozkové komoře. Vyprávíme o něm a cítíme ho ještě dlouho potom, co opustí náš prostor.

Odevzdaný či nemocný stařeček

Obvykle jde o případ, kdy je z různých zdravotních důvodů pro staršího člověka obtížné se umýt, ať už kvůli imobilitě či jiné nemoci. Hygiena pak může být nedostatečná či žádná. Spadají sem také odevzdané vdovy a vdovci, kterým odešel jejich nejbližší a život včetně udržovaní nějaké hygieny pro ně ztratil smysl. Těmto lidem nemůžeme absolutně nic vyčítat, ale měli bychom jim být maximálně nápomocní, aby se jejich stav zlepšil, ať už konzultací s jejich blízkými či doporučením k pravidelné návštěvě pečovatelky.

Hlavně se nezouvat

Tady se nic neděje. Dokud se nesundají boty. Pak je zle. Geneticky podmíněné nadměrné pocení v oblasti chodidel způsobí v těchto místech extrémní, až hnilobný zápach. Naštěstí ho lze poměrně úspěšně eradikovat častou výměnou ponožek a aplikací různých protiplísňových sprejů do obuvi.

Externí faktor

Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Naši slavnostně otevřeli v Bohnicích vlastní drogérii. Já tam s fanfárou slavnostně nakráčel spolu se psím exkrementem nalepeným na botě. Tehdy chtěli naši volat hasiče pro únik plynu. Nakonec museli krám „jen“ uzavřít a celý deratizovat. Dosud si tento incident vyčítám a je mi to moc líto. Myslím si, že to byl hlavní důvod, proč obchůdek našim nevyšel a o několik měsíců později ho museli pro nedostatek zákazníků uzavřít.

Veřejné záchody

Asi moje nejhorší zkušenost z lékárny. Vběhla k nám paní, jestli by si u nás mohla odskočit. Už ve dveřích mi bylo jisté, že tu „něco“ nehraje. Nečekala na odpověď a podivnou šouravou chůzí a se sevřenými půlkami zamířila do vnitřních prostor lékárny směrem k WC. Při průchodu kolem mé osoby a při prvním přičichnutí mně bylo jasné, že jde již s křížkem po funuse. Vše završila tím, že záchod nespláchla, ušpinila nám nové prkénko a při odchodu ani nepoděkovala.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz