Článek
Úvod
Vitamín C. Mnozí z nás se jím dennodenně ládují, ve snaze dosáhnout neuvěřitelné imunity nebo naopak nezamýšleného bouřlivého průjmu či oxalátových ledvinných kamenů. Jeho fyziologický význam je však mnohem větší a zahrnuje velmi odlišné děje od usnadnění absorpce železa, vápníku a kyseliny listové, až po důležité role v epigenetických procesech. Vitamín C také stimuluje tvorbu žluči (trávení) v žlučníku a zvyšuje vylučování steroidních hormonů.
Poslední průzkumy naznačují, že infuze vitamínu C dokážou selektivně zabíjet rakovinné buňky nebo potlačit covid-19. Kolik je na tom ale pravdy?
Co víme s jistotou o vitamínu C
- Lidé (ale i morčata, netopýři, pěvci a primáti) ho musí přijímat v potravě, nedokážou si ho sami vyrobit (pro fajnšmekry-protože postrádají L-gulono-1,4-laktonoxidázu).[1] Jeho obsah v potravě je ale relativně vysoký. Nejvíce ho obsahuje kakadu švestka (až 22 g ve 100 g sušiny).[2]
- Jeho dlouhodobý deficit může vyvolat kurděje, nemoc dnes naštěstí charakteristickou jen pro nejchudší státy světa. Typickými příznaky kurdějí jsou svalová slabost, oteklé a krvácející dásně, ztráta zubů, chudokrevnost, zhoršené hojení ran nebo úbytek hmotnosti. Kurděje jsou potenciálně smrtelné. Náhlá smrt nastává v důsledku krvácení do mozku/srdce nebo pneumonie. [3]
- Bohaté přírodní zdroje vitamínu C jsou: šípek, rakytník, jahody, brokolice, kapusta, aromatické bylinky a obsahují ho dokonce i vařené brambory. (z jedné porce si člověk vezme až 40 mg)[4]
- Nejšetrnějším způsobem, jak uchovat ovoce a zeleninu pro obsah vitamínu C po delší dobu, je její hluboké zmrazení. [4]
- Průmyslově se získává fermentací nebo z rostlinných zdrojů.
- Normální denní potřeba u lidí je od 40 do 120 mg vitamínu C. Má vysokou biologickou dostupnost (BD). Ve 200 mg je BD stoprocentní, od této hodnoty klesá (graf viz. níže). U 500 mg je již BD pouze 50%. Dá se tedy říci, že užívat doplňky stravy s vitamínem C o vyšší hodnotě než 500 mg v denní dávce je nesmysl. Střevní transportér totiž rychle dosáhne své maximální saturace (prostě se ucpe), zatímco vylučování vitamínu močí se postupně zvyšuje.[6]
Vztah mezi dávkou vitamínu C a biologickou dostupností u lidí. Údaje pocházejí ze tří studií. Na grafu je patrné, že zhruba od dávky 200mg Vitamínu C dochází k poklesu BD.
- U těhotných a kojících žen se doporučuje zvednout příjem vitamínu C o 20mg/den. [6][7]
- Kouření snižuje plazmatickou hladinu (hladinu v krvi) vitamínu C v průměru až o 50 %. Potřeba vitamínu C u kuřáků je proto vyšší. [6][7]
- Je to silný antioxidant schopný neutralizovat oxidační stres. Ve vyšších dávkách funguje ale naopak jako oxidant (viz. terapie rakoviny)! [8] Důležité využití nachází např. v účinnějším řešení zánětu a ochraně neutrofilů (buněk imunitního systému) před jejich nekrózou. Další uplatnění nachází také v kůži. Bylo prokázáno, že sérum obsahující vitamín C, vitamín E a kyselinu ferulovou testované na lidech, vedlo k prokazatelnému snížení edému oproti placebu a také urychlilo hojení ran. [5]
- Je důležitý pro správnou funkci mozku. Jeho hodnoty jsou zde čtyřnásobné oproti hodnotám např. v plazmě.
Shrnutí fyziologických funkcí vitamínu C
Souhrn fyziologických funkcí vitaminu C
Vitamín C jako lék proti rakovině?
Rostoucí důkazy naznačují, že vitamín C má potenciál být silným protirakovinným činidlem, pokud je podáván intravenózně (do žíly) a ve vysokých dávkách (dále jen IVC). Klinické studie v rané fázi potvrdily bezpečnost a prokázaly účinnost IVC při eradikaci (ničení) nádorových buněk různých typů rakoviny. Vysoké dávky IVC mohou sloužit jak v mono-terapii rakoviny, tak i v kombinaci s mnoha jinými standardními chemoterapiemi. Nicméně navzdory odůvodněním a dostatečným důkazům chybí silné klinické údaje a studie fáze III. [9][10]
Dvě mladé dívky s akutní lymfocytární leukémií (ALL) podstupující chemoterapii. Sedí na posteli a předvádějí některé postupy a techniky používané při intravenózní chemoterapii.
Bylo prokázáno, že IVC zvyšuje produkci mimobuněčného peroxidu vodíku. Zvýšené hladiny peroxidu vodíku se zdají být jedním z možných mechanismů protinádorového účinku IVC. [11] Oproti tomu životaschopnost zdravých buněk není ovlivněna vitamínem C ani při koncentracích dosažených podáváním vysokých dávek. Nádorové buňky jsou naopak na vitamín C, i když variabilně, citlivé mnohem více.
Existují důkazy o tom, že vitamín C podávaný perorálně (ústy) může být účinný při prevenci vzniku určitých typů malignit (např. rakovina plic, kolorektální adenom, rakovina endometria). [12][13] Na druhou stranu existuje rozumná diskuse o tom, jak moc byly tyto studie zmateny jinými faktory, jako je např. zdravější strava atd.
Díky nízké toxicitě a nízkým finančním nákladům může být IVC prospěšným adjuvans pro konvenční léčbu rakoviny u některých typů nádorů. Perorální příjem vitamínu C ve vysokých dávkách by mohl být účinný při prevenci rakoviny. Vysoce kvalitní placebem kontrolované klinické studie jsou však nezbytně nutné k ověření a specifikaci účinku vitamínu C jak při léčbě, tak v prevenci rakoviny. [14]
Vitamín C jako lék proti covidu-19?
Existuje několik hlášení o pacientech s covidem-19, kteří byli léčeni vitamínem C v různých prostředích a po podání vitaminu C došlo ke klinickému zlepšení. V jedné kazuistice dostávala 74letá žena z USA s covidem-19 a ARDS vitamín C nejprve jako perorální dávku 1 g dvakrát denně (po dobu 6 dnů) a později jako vysokou intravenózní (IV) dávku (dávka: 11 g / den jako kontinuální infuze po dobu 10 dnů) kvůli rozvoji ARDS a septického šoku. Během 5 dnů se klinický stav pacientky zlepšil a bylo možné odstavit mechanickou ventilaci. [15]
K těmto zprávám je třeba ale přistupovat jako ke klinickým pozorováním, protože zatím nelze potvrdit příčinnou souvislost mezi podáváním vitamínu C a zlepšením zdravotního stavu pacientů. [16]
Údaje o možném účinku vitaminu C proti infekci SARS-CoV-2 u dětí nejsou dosud k dispozici.
Kromě toho neexistují žádné důkazy, které by podporovaly rutinní suplementaci vitaminu C zdravým jedincům za účelem prevence covidu-19. [16]
Závěr
Vitamin C se stal velmi populárním volně prodejným přípravkem, především díky svým údajným posilujícím účinkům na imunitu. A také díky jeho preventivní aktivitě vůči různým infekcím a možným účinkům na další nemoci, zahrnující kardiovaskulární onemocnění a rakovinu. Ty jsou tradičně spojeny s jeho antioxidačními vlastnostmi, které byly opakovaně potvrzeny. Je však třeba zmínit, že vitamín C se může chovat i jako oxidant. Tento účinek je patrný ve vysokých dávkách a zdá se, že je základem pro jeho možné použití jako protinádorového léčiva při intravenózním podání. Ačkoli existují také tvrzení o jeho ochranných kardiovaskulárních účincích, jednoznačné důkazy chybí.
Vitamín C je do značné míry netoxický, ale jeho vysokým dávkám je třeba se vyhnout kvůli vzácné, ale dobře zdokumentované tvorbě ledvinových kamenů, průjmu a rebound kurdějím novorozenců.
Ochranné účinky vitamínu C proti různým infekcím včetně covidu-19 jsou obecně nízké, ale mohou být hmatatelné v některých specifických podmínkách.
Seznam použitých zdrojů
1 Linster CL, Van Schaftingen E. Vitamin C: Biosynthesis, recycling and degradation in mammals. FEBS J (2007) 274:1–22. 10.1111/j.1742-4658.2006.05607
2 Williams D.J., Edwards D., Pun S., Chaliha M., Burren B., Tinggi U., Sultanbawa Y. Organic acids in Kakadu plum (Terminalia ferdinandiana): The good (ellagic), the bad (oxalic) and the uncertain (ascorbic) Food Res. Int. 2016;89:237–244. doi: 10.1016/j.foodres.2016.08.004
3 World Health Organization . Scurvy and its Prevention and Control in Major Emergencies/Prepared by Zita Weise Prinzo. World Health Organization; Geneva, Switzerland: 1999
4 EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies Scientific opinion on dietary reference values for vitamin C. EFSA J. 2013;11:3418. doi: 10.2903/j.efsa.2013.3418
5 J.S. Waibel, Q.S. Mi, D. Ozog, L. Qu, L. Zhou, A. Rudnick, et al. Laser-assisted delivery of vitamin C, vitamin E, and ferulic acid formula serum decreases fractional laser postoperative recovery by increased beta fibroblast growth factor expression. Lasers Surg Med, 48 (3) (2016), pp. 238-244
6 Levine M, Padayatty SJ, Espey MG. Vitamin C: A Concentration-Function Approach Yields Pharmacology and Therapeutic Discoveries. Adv Nutr (2011) 2:78–88. 10.3945/an.110.000109
7 Lykkesfeldt J., Tveden-Nyborg P. The pharmacokinetics of vitamin C. Nutrients. 2019;11:2412. doi: 10.3390/nu11102412
8 Podmore I.D., Griffiths H.R., Herbert K.E., Mistry N., Mistry P., Lunec J. Vitamin C exhibits pro-oxidant properties. Nature. 1998;392:559. doi: 10.1038/33308
9 Cameron E, Campbell A. The orthomolecular treatment of cancer II. Clinical trial of high-dose ascorbic acid supplements in advanced human cancer. Chem Biol Interact. 1974;9(4):285–315. doi: 10.1016/0009-2797(74)90019-2
10 Takahashi H, Mizuno H, Yanagisawa A. High-dose intravenous vitamin C improves quality of life in cancer patients. Pers Med Universe. 2012;1(1):49–53. doi: 10.1016/j.pmu.2012.05.008
11 Rawal M et al. Manganoporphyrins increase ascorbate-induced cytotoxicity by enhancing H2O2 generation. Cancer Res 73, 5232–5241 (2013)
12 Luo J., Shen L., Zheng D. Association between vitamin C intake and lung cancer: A dose-response meta-analysis. Sci. Rep. 2014;4:6161. doi: 10.1038/srep06161
13 Xu X., Yu E., Liu L., Zhang W., Wei X., Gao X., Song N., Fu C. Dietary intake of vitamins A, C, and E and the risk of colorectal adenoma: A meta-analysis of observational studies. Eur. J. Cancer Prev. 2013;22:529–539. doi: 10.1097/CEJ.0b013e328364f1eb
14 Doseděl M, Jirkovský E, Macáková K, Krčmová LK, Javorská L, Pourová J, Mercolini L, Remião F, Nováková L, Mladěnka P, On Behalf Of The Oemonom. Vitamin C-Sources, Physiological Role, Kinetics, Deficiency, Use, Toxicity, and Determination. Nutrients. 2021 Feb 13;13(2):615. doi: 10.3390/nu13020615. PMID: 33668681; PMCID: PMC7918462
15 Khan H.M.W., Parikh N., Megala S.M., Predeteanu G.S., Waqas Khan H.M., Parikh N., Megala S.M., Predeteanu G.S. Unusual early recovery of a critical COVID-19 patient after administration of intravenous vitamin C. Am. J. Case Rep. 2020;21:1–6
16 Milani GP, Macchi M, Guz-Mark A. Vitamin C in the Treatment of COVID-19. Nutrients. 2021 Apr 1;13(4):1172. doi: 10.3390/nu13041172. PMID: 33916257; PMCID: PMC8065688
