Vysoký tlak trápí více než miliardu lidí. Většina o něm neví. Nebolí

Vysoký krevní tlak (hypertenze), je stav, kdy tlak naší krve protékající cévami je vyšší než normální. Normální krevní tlak se pohybuje kolem 120/80 mmHg. Vysoký tlak se vyskytuje, když má jedinec tlak 140/90 mmHg nebo vyšší. Čím vyšší je tlak, tím silněji musí naše srdce pumpovat (tím více se nadře).

Vysoký tlak může zvýšit riziko vzniku srdečního, mozkového, ledvinového a dalších onemocnění. Dle WHO je to hlavní příčina předčasné smrti na celém světě, přičemž více než 1 ze 4 mužů a 1 z 5 žen, tj. více než miliarda lidí na celém světě, má tento stav.

Rozlišujeme 2 základní formy vysokého tlaku (hypertenze):

Je nejčastější formou, kdy k vysokému tlaku dochází bez zjevné příčiny nebo zdravotního onemocnění. Příčiny esenciální hypertenze nejsou jasné, ale rizikové faktory, které k této formě přispívají jsou: genetika, obezita, nesprávná strava, nedostatek fyzické aktivity a stres.

Léčba esenciální hypertenze zahrnuje změnu životního stylu a případně nasazení léků, které snižují krevní tlak a snižují riziko komplikací z hypertenze.

Je stav, kdy k vysokému tlaku dochází jako důsledek jiného zdravotního onemocnění. Vysoký tlak může způsobit např. onemocnění ledvin, endokrinní poruchy, srdeční choroby ale i užívání určitých léků. Léčba sekundární hypertenze se soustředí na léčbu/odstranění primárního onemocnění/příčiny, která způsobila hypertenzi. Léčba ale může zahrnovat také změnu životního stylu a léky, které snižují krevní tlak.

Sám o sobě vysoký tlak nebolí a proto si mnoho lidí ani nevšimne, že ho má zvýšený. V některých případech se mohou objevit následující příznaky:

Krevní tlak se měří nejčastěji (a nejpřesněji) na paži pomocí tonometru. Během měření jsou obvykle zaznamenávány dvě čísla (např. tlak 120/80). První číslo (systolický tlak) označuje tlak v cévách během srdečního stahu, když se krev vypuzuje z komor srdce. Druhé číslo (diastolický tlak) označuje tlak v cévách během diastoly, když se srdeční komory uvolňují a plní krví.

Pro diagnózu hypertenze jsou stanoveny konkrétní prahové hodnoty pro systolický a diastolický krevní tlak. Pokud jsou hodnoty tlaku opakovaně vyšší než stanovené prahové hodnoty (například 140/90 mmHg nebo vyšší), pak se diagnóza hypertenze potvrdí. Je důležité provést opakované měření krevního tlaku a sledovat jeho hodnoty v průběhu času, aby bylo možné přesně stanovit diagnózu a plánovat léčbu.

Často se používá i speciální zařízení zvané tlakový Holter, které dokáže určit, zda jsou vysoké hodnoty tlaku pacienta způsobeny stresem nebo jsou konstantní v průběhu dne a noci.

Léčba vysokého tlaku zahrnuje několik přístupů, včetně změn životního stylu a užívání léků.

Důležitou roli zde hraje změna životního stylu, jako je hubnutí, snížení příjmu soli a alkoholu, pravidelná fyzická aktivita a zdravá strava.

Pokud změna životního stylu nestačí, lékař může předepsat léky na snížení krevního tlaku.

Základní používané skupiny léčiv k léčbě vysokého tlaku jsou:

Obvykle se začíná nasazením jednoho léku. Pokud to nestačí, volí se dvoj- ev. troj- kombinace různých skupin léčiv. Je třeba brát v potaz, o jakého pacienta se jedná. Jiné léky se volí u starších pacientů, jiné u mladších. Úplně jiné zase např. u těhotných žen.

Důležité je dodržovat doporučení lékaře ohledně léčby a pravidelně měřit krevní tlak, aby se předešlo komplikacím, jako je srdeční selhání, mrtvice nebo poškození ledvin.

Jednou z nejnovějších skupin léků na léčbu vysokého tlaku jsou tzv. inhibitory SGK1. Zaměřují se na blokování aktivace SGK1 enzymu, který hraje důležitou roli v regulaci krevního tlaku. SGK1 enzym se aktivuje v důsledku zvýšeného přísunu sodíku do buňky a může vést k narušení normálního toku iontů a krevního tlaku. V současné době jsou inhibitory SGK1 v klinických studiích u lidí a vědci zkoumají jejich účinnost a bezpečnost.

Terapie technologií BAT (baroreflexní aktivační terapie) je úspěšnou metodou léčby pokročilého srdečního selhání a v poslední době také vysokého tlaku. Tato metoda se zaměřuje na stimulaci baroreceptorů, což jsou nervová vlákna, která ovlivňují krevní tlak. Terapie BAT spočívá v umístění speciálního zařízení (tzv. baroreceptorového stimulátoru) do těla pacienta.

Implantát má velikost podobnou kreditní kartě a je umístěn pod kůží na hrudi pacienta. Elektrody jsou poté chirurgicky umístěny kolem krčních arterií, které jsou spojeny s baroreceptory. Implantát pak periodicky vysílá nízkofrekvenční elektrické signály, které stimulují baroreceptory a snižují krevní tlak.

Výsledky klinických studií ukázaly, že terapie pomocí technologie BAT může snížit krevní tlak u pacientů s hypertenzí o přibližně 10 až 15 mmHg a to i u těch, u kterých selhali jiné léčebné metody. Tato terapie je navíc dobře snášena a je bezpečná.

BAT se obvykle používá u pacientů, u kterých se nepodařilo dosáhnout dostatečné kontroly krevního tlaku při použití standardních léčebných postupů, včetně změn životního stylu a léků (kombinace 3 skupin léčiv včetně diuretik). To se často vztahuje na pacienty s rezistentní hypertenzí, ale BAT může být předepsán i jiným pacientům s obtížně kontrolovatelnou hypertenzí.

Tato terapie však není vhodná pro všechny pacienty s hypertenzí.

Závěrem bych chtěl říci, abychom vysoký tlak nepodceňovali. Sem tam se nějakým tím tonometrem, především ve vyšším věku, změřili. Dodržovali správný životní styl (pro někoho nemožné) nebo předepsanou léčbu. Eventuelně si nechali namontovat implantát s elektrodami na naše nebohé karotidy a měli tak pokoj…