Životní příběh skupiny ABBA: Šílené kostýmy, ruská ropa místo peněz i neviditelný bubeník

Psal se rok 1966, když se Björn Ulvaeus (79) poprvé setkal s Bennym Anderssonem (78). Oba v té době měli svoji vlastní kapelu. Přeskočila ale mezi nimi hudební jiskřička a už o několik týdnů později přišla na svět společná píseň. Obě kapely hudebníků, kteří se zanedlouho měli stát celosvětovými hvězdami, šly poměrně rychle do ztracena. A mohl se začít psát příběh neuvěřitelné slávy.

O tři čtvrtě roku později, na jaře 1969, vstoupily do života Björna a Bennyho jejich osudové ženy. Agnetha Fältskogová (74) už za sebou měla úspěšný singl, Anni-Frid Lyngstadová také nebyla na hudební scéně úplným začátečníkem. Björn, tehdy šestadvacetiletý, požádal o pět let mladší Agnethu o ruku poměrně brzy. Jejich svatba se ale neobešla bez potíží. Na událost dorazily 7. červences 1971 celé 3 tisíce fanoušků a v nastalém zmatku šlápl nevěstě na nohu policejní kůň, čímž jí způsobil lehké zranění.

To Bennymu, který už za sebou měl jedno nevydařené manželství, se do chomoutu zas tolik nechtělo, s Fridou se oženil až v říjnu 1978.

Na vrcholu popularity skupiny bohužel oba vztahy trpěly napětím, a to nakonec vyústilo v rozpad obou manželství. Björn se s Agnethou rozvedl v roce 1979, manželství Bennyho s Fridou skončilo v roce 1981.

Frida se srpnu 1992 prozdala za německého prince. Jejím vyvoleným se stal Heinrich Ruzzo Prinz Reuß von Plauen, v říjnu 1999 ale bohužel zemřel na rakovinu. To byla už druhá rána pro Fridu, o rok dříve jim totiž při nehodě zemřela dcera. Díky manželství má Frida titul princezna Reuß z Plauenu.

Jaké ale byly počátky kapely? Nápad na spolupráci čtveřice se zrodil na jaře 1970, kdy Benny a Frida doprovázeli Björna a Agnethu na jejich zásnubní cestě na Kypr. Během dovolené si společně zazpívali a byli ohromeni výjimečným zvukem, který jako kvartet vytvořili. Jejich prvním plánem bylo kabaretní vystoupení na podzim, ale mezitím nahráli píseň „Hej gamle man!“, která byla součástí alba Lycka. Tenkrát se poprvé všichni čtyři objevili na jedné desce. „Byl to svým způsobem zrod skupiny ABBA,“ vzpomínala Frida o mnoho let později. „Myslím, že by se z desky nestal takový hit, kdybychom na ní s Agnethou nebyly,“ řekla.

Kabaretní show Festfolk, kterou si naplánovali na Kypru, byla ale skutečný propadák. Po několika neúspěších se duu Björn a Benny nakonec zadařilo na jiném kontinentu. Singl „She's My Kind Of Girl“, který doma neuspěl, zaujal jednoho japonského vydavatele. Stal se pak v Japonsku v únoru 1972 obrovským hitem a prodalo se ho téměř 190 tisíc kopií. Možná právě tento úspěch inspiroval Bennyho a Björna k nahrání popové písně v angličtině – a společně s Agnethou a Fridou. Dne 29. března 1972 vstoupilo kvarteto do studia Metronome ve Stockholmu a vznikla první oficiální nahrávka skupiny ABBA. Šlo o písně „Merry-Go-Round“ a „People Need Love“.

Když se v jedněch göteborských novinách objevila soutěž o vhodný název pro hudební skupiny, čtenáři přišli se spousta nápadů. Skupinu zaujaly názvy „Alibaba“, „FABB“ a „Baba“, ale vítězem se nakonec nestal ani jeden z nich a o něco později bylo oficiálně oznámeno, že se skupina bude jmenovat „ABBA“. Kamenem úrazu ale bylo, že v té době existovala společnost ABBA, která se zabývala zpracováním mořských plodů. Kapela tak musela nejdříve od této společnosti získat povolení.

Prvního celosvětového úspěchu dosáhla ABBA, když v dubnu 1974 vyhrála s písní „Waterloo“ soutěž Eurovize v Brightonu (Velká Británie), a zajistila tak Švédsku první triumf v této soutěži. Píseň se pak stala absolutní jedničkou v hitparádách po celé Evropě. Eurovize ovšem tenkrát vypadala úplně jinak. V publiku seděli konzervativně nastrojení diváci, na pódiu zpívaly umírněné kapely, vše působilo usedle a nebyla to žádná „show“.

ABBA před svým vystoupením ještě přepsala text ze švédštiny do angličtiny. Změnila také název písně, ta se původně jmenovala Honey Pie. Je možné, že i změna názvu na jednodušší a srozumitelnější pak přispěla k neuvěřitelné popularitě, kterou si píseň „Waterloo“ získala. Tím důležitým, co na Eurovizi zapůsobilo, bylo ale samotné vystoupení skupiny ABBA. Blyštivé, barevné kostýmy se odlišovaly od všeho, na co byli diváci dosud zvyklí. Björn měl dokonce stříbrnou kytaru ve tvaru hvězdy. Dnes bychom řekli, že působili až cirkusově, v tu chvíli byli ale jako zjevení. Na místo šedivé nudy zářivá energie a barvy. Vystoupením a vítězstvím ABBY ale nezískala na popularitě jen dosud neznámá hudební skupina, ale i samotná soutěž Eurovize, která tenkrát už zmírala na úbytě.

Po prvních letech, kdy byly kostýmy lehce šílené, se kapela s oblečením přece jen umírnila a jejich kostýmy byly promyšlenější. Na otázku, jestli se členové kapely někdy ohlédli a řekli si „tohle jste možná nosit neměli“, odpověděl Ulvaeus „To si pište!“ a dodal: „Měl jsem kostým Supermana, u kterého nikdy nepochopím, jak mě vůbec mohl napadnout. Šlo o to, vypadat co nejskandálněji.“

Bláznivé oblečení ale mělo i své dobré stránky. Podle švédských zákonů bylo oblečení odečitatelné z daní, pokud jeho majitelé mohli prokázat, že nebylo používáno ke každodennímu nošení. Kapela toho využila a díky svým kreativním, bláznivě vypadajícím a lehce pobuřujícím kostýmům, které se staly ikonickým symbolem skupiny, její členové ušetřili spoustu peněz na daních.

Mezi vrcholy ABBY bezesporu patří „Fernando“. Singl se stal jedním z neprodávanějších singlů skupiny ABBA všech dob, jen v roce 1976 se ho prodalo šest milionů kopií a je jedním z méně než čtyřiceti singlů všech dob, kterých se celosvětově prodalo 10 milionů (nebo více) fyzických kopií.

V lednu 1976 se skupině ABBA podařil husarský kousek. Sesadila se svou písní „Mamma Mia“ skupinu Queen z prvního místa britského singlového žebříčku. Singl skupiny Queen „Bohemian Rhapsody“ tenkrát už devět týdnů kraloval hitparádě. Perličkou je, že shodou okolností onen hit skupiny Queen obsahuje slavnou větu „Mamma mia, mamma mia, mamma mia let me go…“. Osudové, že?

ABBA v té době byla už švédským národním pokladem a dostalo se jí cti, vystoupit v červnu 1976 na speciálním koncertě pro švédského krále Carla XVI Gustafa a Silvii Sommerlathovou v předvečer jejich svatby.

Peníze nebyly předmětem jen proslulého hitu z roku 1976, vinuly se i historií kapely. Mezi zajímavosti z finanční oblasti patří například to, že si ABBA během studené války nechala od Ruska zaplatit ropou. Na měny zpoza železné opony totiž bylo tenkrát uvaleno embargo. ABBA ale byla v tehdejším Sovětském svazu velmi populární, a tak si nechala vyplácet tantiémy v ropě.

Tím ale finanční prohřešky kapely nekončily. V roce 2006 byl Björn Ulvaeus obviněn z toho, že se vyhýbal placení daní ve výši 87 milionů švédských korun za hity a muzikály skupiny. Švédská vláda po něm požadovala vrácení peněz.

ABBA, to je v očích lidí čtveřice Benny, Björn, Agnetha a Frida. Ale skupinu tvořil širší okruh lidí. A patřil mezi ně i jejich „dvorní“ bubeník. Vlastně byli dva. Na titulních stránkách alb se ale jejich tvář neobjevila. Hlavním bubeníkem, který s kapelou nahrál většinu jejích skladeb, byl Ola Brunkert. Hrál na všech albech, které skupina vydala a absolvoval s ní také turné. Brunkert hrál na prvním singlu skupiny „People Need Love“, na jejím eurovizním hitu „Waterloo“ a v průběhu 70. let se podílel na mnoha jejích nahrávkách. Naposledy se skupinou nahrával v říjnu 1981 při nahrávání jejich hitu „One of Us“.

V roce 2008 byl 61letý bubeník nalezen mrtvý ve svém domě na Mallorce. Zemřel po nešťastném pádu. Byl nalezen s řeznými ranami na krku, což vyvolalo prvotní podezření na násilnou smrt. Nakonec se zjistilo, že Brunkert narazil hlavou do skleněných dveří v jídelně, rozbil sklo a pořezal se na krku. Podařilo se mu omotat si kolem krku ručník a odejít z domu, aby vyhledal pomoc, ale na zahradě zkolaboval.

Druhým – vedlejším – bubeníkem kapely byl Roger Palm, který s ABBOU nehrál tak často, ale má na svém kontě některé z nejslavnějších skladeb, jako byly Mamma Mia, Dancing Queen, Thank You For The Music a Take A Chance On Me. Poprvé se objevil na session spojené s ABBA ve stejné době jako baskytarista Mike Watson na singlu Frida, který produkoval Benny v roce 1971. Roger Palm zemřel v roce 2024 ve věku 75 let.

Tato krásná píseň sice nebyla posledním singlem kapely, mezi fanoušky i publicisty je ale skladba „Thank You For The Music“ vnímána jako rozlučková píseň, v níž ABBA symbolicky dělá tečku za jednou kapitolou. Pak totiž přišla disko deska Voulez-Vous a ABBA už nikdy nezněla tak jako předtím. ABBA celkově prodala po celém světě více než 300 milionů alb a singlů.

V roce 2016 spolu čtyři členové skupiny ABBA vystoupili poprvé od roku 1982 na soukromém galavečeru u příležitosti 50 let od prvního setkání autorské dvojice Björn Ulvaeus a Benny Andersson ve Stockholmu. Improvizované vystoupení údajně začalo tím, že Agnetha a Frida zazpívaly svůj hit „Me and I“ z roku 1980 jako poctu Anderssonovi a Ulvaeusovi, načež se k nim přidali i ostatní dva zpěváci, a učinili tak ze setkání oficiální událost.

V roce 2021 skupina vydala své deváté a poslední studiové album Voyage, první album po 40 letech. Rozhodla se ho natočit během příprav na svou show Voyage, na níž se objevují digitální avatary („ABBA-TARS“) členů kapely. Více než půl roku po vydání comebackového alba Voyage zahájila švédská čtveřice ABBA i své comebackové turné ABBA Voyage. Premiéra se konala ve speciálně vytvořené londýnské ABBA aréně v Olympijském parku a zaznělo dvacet písních včetně hitovek, jako byly Knowing Me, Knowing You, The Winner Takes it All, Dancing Queen nebo Fernando.

Zdroje: abbasite.com, headliner.cz, thisdayinmusic.com, novinky.cz