Článek
„Jak je možné, že jsem to tak dlouho nepoznala? Hrála si se mnou a dostala mě přesně tam, kam chtěla. Pryč od všech ostatních.“ Seděla jsem u kávy s kamarádkou, která se nestačila divit. Založila podnikání a pečlivě si vybírala, kdo v jejím týmu bude. Manipulátorku, která jí poslední dva roky stála po boku, přesto poznala za oněch pověstných pět minut dvanáct. Ve chvíli, kdy se trápila a ztratila poslední zbytky radosti z projektu, který vede.
A teď ruku na srdce, co si představíte, když se řekne „manipulace ve vztahu“? Šéfa, který své zaměstnance přesvědčuje o tom, že není důvod přidat jim peníze? Nebo partnera, který bije svou drahou polovičku a zakazuje jí chodit mezi lidi?
Většina z forem manipulace má společný jeden podstatný znak – jsou nenápadné. Málokdy přichází jako otevřený útok. Mnohem častěji vypadají jako starostlivý tón, chápavý úsměv nebo zdánlivě logické vysvětlování. A právě proto je tak těžké je rozpoznat.
Gaslighting, jedna z častých podob takového jednání, nese své označení podle filmu, ve kterém se manžel snaží přesvědčit svou ženu, že ztrácí rozum. Zhasíná plynové lampy v domě a když si toho žena všimne, tvrdí jí, že si to jen namlouvá. Že se jí to jen zdá. Že je přecitlivělá.
Kolegyně, se kterou pracovala moje kamarádka, se zdála být skvělým parťákem. Vždycky měla dobrou radu. Ale stranou od ostatních. Nabádala k vytvoření hierarchie, aby si kamarádky ostatní vážili. Ale vždycky v oné hierarchii stála nejvýš. Vždycky viděla chyby. Ale jen u ostatních. Při upozornění na vlastní přešlapy kontrovala ublížením a poukázáním na to, jak se kamarádka má dobře, na rozdíl od ní.
Bez tebe bych to nezvládla, ale ty to beze mě pokazíš
Manipulátor je přesvědčivý a logický. Umí pracovat s pochybností, s vinou i s pocitem závazku. Umí vytvořit dojem, že bez něj věci nezvládnete tak dobře. Že ostatní vám nerozumí tak jako on. Že svět je komplikovaný, ale on vám ho pomůže vysvětlit.
Postupně tak podkope vaše vnímání a dosáhne svého. Přestanete si být jistí svým úsudkem. Začnete víc přemýšlet nad tím, jestli jste nebyli „moc“. Začnete filtrovat, co komu říkáte. V reálném životě se nemění intenzita světel lamp, ale výklad reality. Do podoby, která se hodí jen manipulátorovi.
Signály, které stojí za pozornost
Celý proces má mnoho podob. Často je jeho základem izolace („Tihle lidé ti nepřejí. Dost si tě neváží.“) a vytváření závislosti („Jen já ti opravdu rozumím. Nemůžeš mě opustit.“), a/nebo přenášení viny („Kdybys reagovala jinak, nemuselo se to stát.“) ruku v ruce s hrou na oběť („Po všem, co pro tebe dělám…“). Jak ale poznat, že se „to“ děje i vám? Tady je série nenápadných posunů v dynamice vztahu:
1. Často o sobě pochybujete
Dřív jste si byli svým úsudkem jistí. Teď si každé rozhodnutí raději necháte potvrdit. Máte pocit, že reagujete přehnaně a že byste měli být víc v klidu. Víc tolerantní – hlavně k manipulátorovi, který všechno prostě ví lépe.
2. Omlouváte se i za věci, které nejsou vaše vina
Rozhovory končí tím, že se omlouváte vy, i když jste původně přišli s oprávněnou výhradou. Situace se záhadně obrací tak, že nakonec řešíte své „nevhodné“ emoce místo původního problému. Odcházíte buď s pocitem, že už nevíte, o čem rozhovor byl, nebo s pocitem, že jste ho vůbec neměli začínat.
3. Postupně se izolujete a posouváte své hranice
Méně sdílíte své názory a raději si to, co cítíte, necháváte pro sebe. Možná proto, že už předem slyšíte větu: „Zbytečně to dramatizuješ.“ Tam, kde byste normálně nastavili hranice, raději mávnete rukou, protože už nemáte energii se obhajovat.
Zdravý vztah může obsahovat konflikty, neshody i chyby. Nemusí být vždy „do růžova“. Rozdíl je v tom, že v něm zůstává prostor pro vás, vaši realitu, vaše emoce. Pro možnost říct: „Tohle mi není příjemné,“ aniž by vám někdo vysvětloval, proč by vám to příjemné být mělo. Pro vaši hodnotu a důvěru v sebe a své vnímání.
Moje kamarádka si nakonec položila skvělou otázku, která jí pomohla celý příběh rozplést – cítím se v tomhle vztahu víc sama sebou, nebo někým jiným?
Odpověď často napoví víc než dlouhé analýzy.
