Článek
Jenže ví, že má čas.
Andrej Babiš tím premiérem určitě nebude věčně.
Možná dojde k předčasným volbám, které sice vyhraje, ale nebude mít partnery pro většinu v Poslanecké sněmovně - Motoristé sobě se potácejí na pětiprocentní hranici a kdo ví, kolik skandálů a ostudy ještě stihnou napáchat, takže tím odradí další své někdejší voliče. SPD sotva získá více než 8 % hlasů, možná ani to ne, komunisté ze Stačilo! jsou dávno v kómatu na pokraji klinické smrti a někdejší ČSSD (nyní Socdem) je už definitivně mrtvá.
Přísaha se nejspíš v předčasných volbách do Sněmovny nedostane - a i kdyby náhodou ano, je vysoce nepravděpodobné, že zrovna zástupci tohoto hnutí by vydání Andreje Babiše odmítli. Stejně tak je velmi málo pravděpodobné, že by se při předčasných volbách do Sněmovny dostalo hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana Kuby. Přece jenom i v případě, že v čele hnutí stojí hodně veřejně známá osobnost, pro zisk alespoň těch pěti procent je potřeba, aby politický subjekt existoval nejméně dva tři roky, ne pouze pár měsíců.
Nebo dojde k volbám až v řádném termínu. Za více než tři a půl roku se samozřejmě Naše Česko může na politické scéně výrazně etablovat a tedy do Sněmovny projít - ovšem domnívám se, že pak by pro něj Babišovo nevydání byla v podstatě politická sebevražda. Jen těžko by něco podobného vysvětlovali svým voličům, protože jejich valné většině by to zcela jistě zásadně vadilo a říkali by si něco jako „kvůli tomu jsme je přece nevolili“.
To stejné ostatně platí pro libovolné jiné nové hnutí, které v následujícím roce až dvou třeba ještě vznikne a nakonec se do Sněmovny dostane. I ono by jen velmi těžko svým voličům vysvětlovalo, proč má na straně jedné plnou pusu řečí o tom, jak moc chce „bojovat proti korupci“ a „očistit stát od kmotrů“ (s jinou rétorikou dnes totiž nový politický subjekt vůbec nemá šanci) a současně ochotně „kryje“ oligarchu Babiše.
Takže možná za rok, možná za dva, možná za čtyři… si pro pana Babiše přijde francouzský prokurátor.
A tady vážně přestává legrace. Já na místě Andreje Babiše bych se francouzského prokurátora fakt bála. Francouzští prokurátoři jsou ostří jako břitva (nebo jako gilotina?) už dobře dvě a čtvrt století, navíc se vyznačují rysem, který je některým možná hodně sympatický, jiným zase sympatický málo až vůbec, totiž že jsou neúplatní. Což by taky každý, kdo aspoň trochu zná historii, měl dobře vědět.
Pravda, pokud jsou Babišovy „znalosti“ francouzské historie stejně „kvalitní a hluboké“ jako např. jeho znalosti Sluneční soustavy, tak se možná vůbec nebojí, jelikož mu zatím nedošlo, že by se bát měl. Jenže zrovna v tomto případě není úplně tou nejlepší možností totální ignorance, která člověka brání před tím, aby mohl, řečeno s klasikem, „strašlivou poznati jistotu“.
Pak totiž to procitnutí bývá velice nepříjemné.
Jistě, současný francouzský prokurátor Andreje Babiše za korupci a „malou domů“ určitě nepošle pod gilotinu jako kdysi Dantona - který, jen tak mezi námi, což se docela málo ví, byl ve své době tak všeobecně „profláknutým“ zlodějem a korupčníkem, že patřil mezi malou hrstku popravených revolučních politiků, kteří nebyli po thermidorském pádu Robespierra rehabilitováni (na rozdíl od girondistů nebo třeba Camilla Desmoulinse). Což tedy musely být zlodějiny fakt neuvěřitelného rozsahu, jelikož ta banda kolem Talliena, Barrase a Fouchého taky neměla sebemenší problém si ze státního sem tam něco „přihrát“ do vlastních kapes.
Dokonce ani ty pověstné Ďábelské ostrovy na Andreje Babiše už určitě nečekají.
Ale že by francouzský soud skončil pouze nějakým „tytyty, to bylo ale ošklivé, tak už to nedělej“, o tom bych si přece jen dovolila pochybovat.
Ovšem možná, že až francouzský soud v „cause Babiš“ vynese tvrdý rozsudek, zase se najde někdo - třeba bývalá Urválkova spolupracovnice Válková nebo obstarožní MAGA medvěd - kdo bude veřejně pochybovat o nezávislosti francouzské justice.
No, nechejme se překvapit.
