Článek
Ještě dokážu pochopit muže, kterému vyhovuje metoda „No Poo“, ale zbavení se úplně veškeré kosmetiky? Ani u muže mi to úplně smysl nedává, protože pokud nemá plnovous jak Krakonoš - což je tedy něco, co se mi u mužů fakt nelíbí - tak potřebuje přinejmenším nějakou tu kosmetiku po holení, zejména pokud má citlivější pleť.
Ovšem u ženy to nechápu už vůbec. Možná nějaká taková ta eko-ezo-bio lesana s „účesem“ jak divoženka a chlupatýma (nejen) nohama může veškerou kosmetiku hodit do koše. Otázkou ovšem je, kolik mužů má o podobné „přírodní“ typy žen zájem. Moje zkušenost je taková, že neporovnatelně častěji může „přehazovat vidlema“ případné zájemce mužského pohlaví kdejaká „bárbína“ zmalovaná jak chodská truhla (s IQ šumící trávy), na které je kde co umělé (prostě plastic people of the Universe), zatímco „přírodní divoženky“ velmi často končí samy.
Vzhledem k tomu, že být víc jak tři měsíce bez sexu pro mě celý život bylo hotovou noční můrou, musela jsem se snažit vypadat tak, aby o mě mělo zájem co možná nejvíce mužů. Aby v případě, kdy mi jeden vztah skončí, jsem si jiného partnera (byť třeba jenom toho krátkodobého „převozníka“) sehnala co možná nejrychleji. A jak se říká „na háček se dává to, co chutná rybě, ne rybáři“. Takže i kdybych stokrát nechtěla, svůj vzhled jsem musela aspoň částečně přizpůsobit tomu, co se líbí většině mužů.
Ano, můžu si v jistých detailech držet tvrdohlavě svůj styl, ale přes některé věci zkrátka „nejede vlak“. S rovnými vlasy „á la vodník“ bych to moc nevyhrála - a je-li nutno volit mezi trvalou ondulací a nadýchaným účesem, který drží svůj mimořádný objem díky laku, to druhé je pro vlasy rozhodně neporovnatelně zdravější. Jenže lak bez „chemie“ z vlasů fakt nejde dostat. Takže „No Poo“ u mě bez šance.
A když už jsem u vlasů - mám po tátovi genetickou mutaci, kvůli které šedivím od svých 16 let. A ne, „stříbrné“ vlasy by mi neslušely - s pomocí paruky jsem to zkoušela, a fakt by to nešlo. Takže barvit se je pro mě celoživotní nutností - pravda, Henna je čistě přírodní, takže by všechny ty lesany mohly uznat, že to tím pádem ta „zlá zlá chemie“ není.
Ovšem muset se omezovat v jídle taky není nic pro mě - a zrovna bez česneku, cibule, a především všeho pálivého a ostrého (na můj vkus do guláše patří minimálně jedna Carolina Reaper) si svůj jídelníček vůbec nedovedu představit. Takže v případě vyloučení deodorantů bych opravdu musela jen velmi upřímně politovat své spolucestující v libovolném dopravním prostředku.
Navíc zrovna ty vůně lze používat i ryze přírodní. Pokud se jeden poněkud „plácne přes kapsu“, je dostupný např. čistý růžový nebo jasmínový olej v bio kvalitě. Ony ani kvalitní parfémy moc té „chemie“ neobsahují - základem je líh, do kterého jsou přidávány různé ryze přírodní ingredience. Kdo tolik peněz nemá, stále ještě může sehnat spoustu přírodní kosmetiky, včetně deodorantů, která je bez jakékoliv přidané chemie, případně si nějakou tu vůni může vyrobit i sám - naložit do lihu, sádla nebo olivového oleje nějaké silně vonící květiny (jasmín, fialky, konvalinky, šeřík…) by mohla zvládnout i nepříliš manuálně zručná osoba.
A jen tak na okraj - „umělé“ vůně v podobě květinových olejů či výtažků z myrhy používali už před pěti tisíci lety ve starověkém Egyptě, a zcela zjevně kvůli tomu lidstvo nevyhynulo.
A co tu máme dále? Dobře, depilaci lze v dnešní době provádět bez chemie, pouze pomocí laseru - doufám, že teď nezačne nějaký chytrák vykládat, jak je laserem generované světlo „nepřirozené“ a tím pádem tedy i „strašně škodlivé“.
Bez krémů s UV faktorem 30 a více bych už minimálně před 20 lety umřela na zhoubný melanom, takže ty ze svého života vyloučit taky nemůžu. Což tedy dokonce i pisatelka onoho článku uznává, že ochrana před UV zářením je asi docela třeba. Stejně tak uznává, že od jistého věku jsou nejspíš nutné krémy proti vráskám.
Takže co vlastně mám podle těch „dobrých rad tety Radky“ vynechat? Oční linky? Stíny? Pudr? Řasenku? Rtěnku?
A to jako proč?
Skoro všichni muži sice vykládají, jak se jim líbí „přirozená krása“ - ovšem pod tímto pojmem si drtivá většina z nich představuje nějakou filmovou hrdinku, která ráno vstává z postele, aniž by jim došlo, že aby v příslušném záběru vypadala takto „přirozeně krásně“, štábu vizážistů to trvalo nejméně půl hodiny. Možná pány zklamu, ale i vyslovená krasavice opravdu v okamžiku, kdy leze z postele, nevypadá jako ve filmu. Ba ani jako v televizi - párkrát v životě jsem potkala na ulici slavnou herečku, zpěvačku nebo modelku (včetně jedné miss), a opravdu vypadají jinak než jak je známe z televizních záběrů a fotek v časopisech. Mimochodem - ta misska nevypadala nijak výrazně krásnější než spousta jiných kolem se vyskytujících mladých holek.
A naopak nalíčit se tak, abych vypadala jako nenalíčená, dá strašně moc práce a zabere to opravdu nejméně 2-3× tolik času jako nalíčit se tak, že je to poznat. A nevím, jak kdo, ale já po ránu opravdu hodinu času nemám - nebo tedy bych musela vstávat do práce o hodinu dřív, což jako notorická sova odmítám. Takže těch zanedbatelných pár procent mužů, kteří jakékoliv líčení u žen zcela zásadně odmítají, klidně ze svého života škrtnu a přenechám je těm „lesanám“ - pořád mi zbude minimálně 90 % dalších, kterém se nalíčené ženy buď vysloveně líbí nebo je jim existence/nexistence make-upu ukradená o půlnoci.
A jen tak na okraj - moje babička byla padesát let herečka, která se tím pádem denně na jeviště líčila (a samozřejmě také do divadla a zpět bez make-upu rozhodně nechodila) a dožila se ve zdraví 83 let, vypadala minimálně o 15 let mladší, než kolik jí bylo, a kdyby neuklouzla a nespadla, čímž si způsobila výron krve do mozku, nespíš by umřela minimálně o deset let později jako její podstatně méně zdravá sestra (tedy má prateta), která se dožila skoro 95 let.
