Článek
Islám v Evropě – můj pohled
Z brutálního útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023 bychom se měli všichni poučit. Je to jednoduché. Je třeba se vždy mít na pozoru a přestat být naivní, pokud jde o radikální islám a mentalitu Blízkého východu.
Proč říkám, že toto poučení lze a je třeba aplikovat i v Evropě? A v čem je podobnost se situací v Izraeli?
Stejně jako tam, i my tady v Evropě věříme, že když dáme muslimským migrantům vše, co potřebují, a ukážeme jim, jak jsme laskaví, tak to ocení natolik, že zapomenou na svou kulturu a mentalitu.
Jaká je mentalita muslimů na Blízkém východě? Vidíme, jak se všem arabským zemím za posledních 100 let nedaří hospodářsky ani politicky.
Prvním důvodem je kombinace agresivní mentality a tradice, která umožňuje střílet na oslavách včetně svateb, zabíjet pro jakousi „čest rodiny“, mstít se za pomyslné urážky, nerespektovat ženy a oslavovat silného, i když je špatný a brutální. Výjimkou jsou jen velmi bohaté muslimské země jako Spojené arabské emiráty nebo Saúdská Arábie, které mají tak obrovské příjmy z ropy a plynu, že mohou věci měnit, vzdělávat své občany a uspět.
Druhým důvodem je mentalita obviňování z vlastích neúspěchů celý svět. Obviňování kolonialismu, imperialismu, Evropy, Ameriky, Ruska nebo státu Izrael, ale i počasí. Nikdy se však nepodívají do svého nitra a nereformují svou mentalitu, zvyky nebo náboženství. Znamená to však nutně, že všichni muslimové nebo Arabové jsou špatní lidé? Ne, to určitě ne. Ale přesto bychom si měli uvědomit riziko rozšiřování islámu, zvláště když počty imigrantů, které přijímáme, jsou už zjevně a znepokojivě nebezpečné.
V České republice dnes dochází ke změně, a to je má osobní zkušenost. Když jsem se před několika dny setkal se svým tchánem, měli jsme konečně čas mluvit o onom říjnovém útoku Hamásu na Izrael. Připomněl jsem mu, že jsem už asi před dvaceti lety tvrdil, že muslimská imigrace do Evropy způsobí v budoucnu problémy a stane se pro naši zemi nebezpečím. A že tenkrát nebyl z mých názorů nadšený, tvrdě mi oponoval a v podstatě naznačil, že problém je ve mně a v tom, že jsem z Izraele. Dnes však problémy s islámem v Evropě uznal a sám uvedl jako příklady Anglii a Francii, kde každý vidí, že vyšší procento muslimské menšiny způsobuje problémy, násilí a destabilizuje úřady.
Změna jeho názoru mě nepřekvapila, potkávám stále více lidí, kteří mi říkají, že se na mě dříve za má tvrzení zlobili, ale dnes mi dávají za pravdu. Obecný pocit obyvatel Evropy je dnes takový, že rostoucí počet mladých „rozhněvaných“ muslimů je problém, který se jen stále zvětšuje, a já osobně se domnívám, že může časem přejít do určité formy občanské války. Opakuji, říkal jsem to už před dvaceti lety a říkám to i dnes.
Naše přežití závisí na dvou věcech: ta první je pochopení, že v Evropě může existovat pouze jedna identita a kultura a že tu nejsou žádné jiné možnosti.
A ta druhá je to, že se musíme rozhodnout, zda jsme ochotni za naši identitu a kulturu bojovat, nebo se vzdát a jen tak dívat, jak mizí.
Já osobně věřím, že válku proti islámu ještě můžeme vyhrát. K tomu ale potřebujeme vlastní odhodlanou jednotu a… muslimskou podporu! Ano, je to tak. Mnoho muslimů žijících dnes v Evropě se k nám může přidat a určitě se přidá, pokud jim ukážeme, že jsme ochotni bojovat za evropskou kulturu a principy. Evropský způsob života není dokonalý, změnil bych mnoho věcí v tom, jak se chováme a jak vychováváme naše děti, ale je to zatím asi ten nejlepší systém, který na tomto kousku světa kdy byl. A uvědomují si to i mnozí evropští muslimové. I oni chtějí žít v míru a blahobytu.
Jenže jsou tu ti mladí „rozhněvaní“ muslimové, podporovaní radikálními fundamentalisty. A to je ta opravdová hrozba.
Za evropskou kulturu stojí bojovat, zaslouží si své místo a neměla by být zničena. Volba je ale na nás, musíme vyčistit ulice a obnovit pořádek v celé Evropě, žádná země nesmí být vynechána. Říkat, že pro Francii nebo Anglii je příliš pozdě, je špatné. Buď tuto nemoc porazíme, nebo ona porazí nás. Dnes ještě máme navrch a měli bychom toho využít.
Ale čas se nám krátí…
