Článek
Začíná velká diskuse o tom, kteří lidé budou mít významnou výhodu v podobě dřívějšího starobního důchodu. Mluvit do toho budou odborníci, lékaři, politici, odboráři i další zájmové skupiny, a je tak velké riziko, že půjde o zmatenou loterii, která vyvolá více nepochopení než souhlasu.
Debata je momentálně velmi důležitá, protože vláda Petra Fialy v rámci návrhu důchodové reformy plánuje postupné zvyšování důchodového věku. Ten momentálně stále roste, ale je zastropovaný na 65 letech. V rámci reformy má dojít k prolomení této horní hranice a důchodový věk se má měnit podle očekávané délky dožití v Česku. Vycházet se bude z aktuálních statistických údajů, takže k mírnému navýšení (v řádu měsíců) pravděpodobně dojde už u dnešních padesátníků. A v případě dnešních mladých lidí, tedy dvacátníků nebo třicátníků, není vyloučeno, že budou do důchodu odcházet až v 67 nebo dokonce v 68 letech.
V tomto ohledu vyvstává naléhavý problém týkající se lidí, kteří pracují v náročnějších zaměstnáních. Společnost, odborníci a naštěstí i politici se shodují na tom, že některé práce zkrátka nelze vykonávat ve vyšším věku, protože je to zdravotně či z bezpečnostního hlediska neúnosné. Těžko si lze totiž představit, že například svářeč, horník nebo kovář budou ještě v 65 nebo dokonce 67 letech těžce fyzicky pracovat. A je nutné, aby tito lidé měli nárok odejít na odpočinek o několik let dříve než třeba v kanceláři pracující úředník.
V případě horníků se již situace vyřešila dříve a mají na dřívější důchody nárok. Od letošního ledna se k nim přidali také zdravotničtí záchranáři nebo podnikoví hasiči, kteří mohou odejít do předčasného důchodu bez sankcí, pokud odpracují alespoň 4400 směn. Jenže tento výčet je žalostně krátký.
Tajuplný seznam
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka již opakovaně řekl, že se v dohledné době seznam náročných profesí rozšíří, ale zatím neprozradil, o které profese půjde a podle jakého klíče se bude rozhodovat. Podle jeho dosavadních vyjádření by mělo jít o ty profese, u kterých nelze eliminovat dopad škodlivých vlivů na zdraví. A zatím to vypadá, že seznam nebude nijak rozsáhlý. „Nemůžete do toho zahrnout velké statisíce nebo miliony lidí, ten systém by pak potom přestal fungovat. Musíme být v tomto umírnění, uvážliví a opravdu to směřovat tam, kde to je potřeba,“ uvedl Jurečka například v rozhovoru pro televizi CNN Prima NEWS.
Co si pod tím představit a jakým směrem se bude diskuse ubírat? Zatím to vypadá, že se bude vycházet ze stávajícího členění profesí do kategorií podle zákona o ochraně zdraví. Ten přesně stanovuje škodlivé vlivy na pracovišti, mezi něž patří třeba prach, vibrace, teplo, zatěžování zraku, chemikálie nebo fyzická zátěž.
Poslední důchodová komise, kterou vedla ekonomka Danuše Nerudová, navrhovala, aby se předčasný důchod bez sankcí týkal lidí pracujících v kategoriích 3 a 4, což by se týkalo zhruba 430 až 450 tisíc lidí. Naproti tomu návrh ministra Jurečky, který předložil loni na jaře, počítal pouze se 4. kategorií, která se týká méně než 10 tisíc lidí.
Jsou kategorie dostatečné?
Výsledným kompromisem bude pravděpodobně něco mezi oběma návrhy, přičemž vycházet se bude primárně z debat a analýz odborníků, například těch z ministerstva zdravotnictví. Pravděpodobně budou zařazeny všechny profese ve 4. kategorii a potom se bude cíleně vybírat z těch ve 3. kategorii. V principu jde celkem o rozumné řešení, jenže je otázkou, jestli nebude debata kolem toho příliš divoká, a také to, nakolik zmíněné kategorie reflektují současný trh práce.
V tomto ohledu nejde jen o řidiče autobusů, kteří jsou často dávaní jako příklad profese, kterou nelze bezpečně vykonávat po šedesátce. Řeč je především o dynamických zaměstnáních, která nejsou náročná fyzicky, ale spíše psychicky. O vyhoření nebo velkém psychickém tlaku v práci a vlivu na zdraví se hovoří stále častěji, a to i ve zdánlivě nenáročných profesích. Vliv na to má vysoce konkurenční prostředí i rozvoj technologií a s tím související stres. Dnes není výjimkou, když mladí lidé řeší práci i ve volném čase, protože jsou zkrátka snadno dostupní přes mobil.
Současná kategorizace škodlivých zdravotních vlivů sice zná termín „psychická zátěž“, ale podle zákona jde pouze o práci na směny, noční směny, monotónní práce nebo práci pod časovým tlakem. Do této škatulky se ale mnoho zaměstnání bohužel „nevejde“, případně je takto zaměstnavatelé vůbec neevidují. Namátkou může jít o zdravotní sestry, pečující pracovníky v sociálních službách, strojvůdce, učitele, dělníky u výrobní linky nebo třeba prodavače v supermarketech. Asi se shodneme, že všichni tito lidé mají stresující a náročné povolání, ale budou mít zároveň nárok na dřívější důchod?
A o to se právě povede boj. Odboráři budou požadovat, aby byl seznam co nejširší, a zaměstnavatelé zase co nejužší, protože se zařazením určité profese mezi ty náročné mají být spojeny vyšší odvody na sociálním pojištění. A politici se zase budou snažit vyjít vstříc svým voličským skupinám, protože důchodový věk je lidmi vnímán velmi citlivě.
„Nechci, aby se z náročných profesí stalo politické téma a téma lobbingu,“ uvedl nedávno Marian Jurečka s tím, že by mělo jít primárně o odbornou diskusi. Jenže tomu, aby do debaty zasahovala politika nebo svůj vliv prosazovaly jednotlivé zájmové skupiny, se téměř jistě nevyhne. Každý bude bojovat a lobbovat, aby protlačil to, co se mu nejvíce hodí.
