Článek
V souvislosti s neúspěšným jednáním o důchodové reformě, které zorganizoval prezident Petr Pavel, se opakovaně hovořilo o tom, že zatím stále chybí zpráva o stavu důchodového systému. Skutečnost, že se musí počkat na nové závěry této zprávy, zdůrazňoval jak sám prezident, tak i představitelé hnutí ANO.
O jakou zprávu vůbec jde? Proč vzniká a co se v ní píše? Pojďme si tento důležitý dokument popsat podrobněji a zároveň se podívejme na to, co bude obsahovat jeho aktuální vydání v roce 2024.
Oficiální název tohoto dokumentu zní Zpráva o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj. Byla vymyšlena v době vlády Bohuslava Sobotky (roky 2013–2017), ve které byli politici ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. Tehdy totiž bylo schváleno aktuální zastropování důchodového věku na 65 let, zároveň ale chtěli politici nechat otevřená vrátka pro jeho případné zvýšení (do značné míry jako ústupek pro hnutí ANO, které v té době zastropování úplně nepodporovalo).
V této souvislosti vláda zavedla povinnost, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí každých 5 let zprávu o stavu důchodového systému připravilo. Jejím cílem je analyzovat předpokládaný demografický a ekonomický vývoj Česka a vyhodnotit, jak by v návaznosti na to měl být stanovený důchodový věk. Tedy zda by se měl ponechat, zvyšovat, nebo snižovat.
V důchodu čtvrtinu života
V zákonu je stanoveno, že lidé by ve starobním důchodu měli trávit v průměru čtvrtinu života (tedy 25 % života). Zpráva očekávanou délku pobírání důchodu sleduje, a když na základě demografických prognóz zjistí, že by u některých ročníků klesala pod 24 % nebo naopak stoupala nad 26 %, musí obsahovat návrh, jak by se podle toho měl upravit důchodový věk. Vláda vždy následně tuto zprávu projednává a rozhoduje, jestli důchodový věk změní, či nikoliv.
Poprvé byla tato zpráva publikována v roce 2019 a konstatovala, že pokud nedojde ke změně v demografickém vývoji, „bude pro zachování stability důchodového pojištění potřebné buď po roce 2035 přistoupit k úpravě důchodového věku, nebo zajistit nad rámec pojistného dodatečné významné příjmy pro financování důchodových nároků“. V případě důchodového věku by to znamenalo, že pro ročníky 1970 a mladší by se měl postupně zvyšovat nad 65 let.
Zpráva zároveň konstatovala, že není nutné na tento demografický vývoj reagovat hned, a to hlavně kvůli nejistému vývoji pracovního trhu kvůli robotizaci a digitalizaci. Doporučila, že je možné případnou revizi důchodového věku udělat až v roce 2024. Vláda Andreje Babiše, která tehdy zprávu projednala, se tohoto doporučení v podstatě držela a do důchodového věku nijak nezasahovala.
Aktuální zpráva v roce 2024
Nyní se blíží okamžik, kdy MPSV dokončí novou verzi zprávy a předloží ji vládě k projednání, konkrétně tak musí učinit do konce června. Politici se ale na schůzce u prezidenta Petra Pavla dohodli, že tentokrát bude připravena i předběžná verze této zprávy. To se skutečně stalo a Kancelář prezidenta republiky tento dokument zveřejnila.
Obsah aktuálního dokončovaného vydání zprávy potvrzuje to, co konstatovalo již vydání z roku 2019, tedy že se očekávaná délka dožití prodlužuje. Aby tedy bylo zachováno, že lidé budou pobírat důchod zhruba 25 % života, bude nutné důchodový věk postupně zvyšovat. Aktuální demografická prognóza dokonce ukazuje, že doba lidí v důchodu poroste rychleji, než se očekávalo.
Hlavní závěry zprávy jsou následující:
- Lidé, kteří momentálně odcházejí do starobního důchodu, v něm podle současných očekávání stráví v průměru 21,8 let. Pokud se nic nezmění a důchodový věk zůstane zastropován na 65 letech, bude se délka pobírání důchodu v dalších desetiletích prodlužovat postupně až na téměř 26 let.
- Pokud by důchodový věk zůstal zastropovaný na 65 letech, dá se očekávat, že doba strávená v důchodu se postupně prodlouží až na 28 % délky života (cílem je přitom 25 %).
- Bylo by vhodné začít zvyšovat důchodový věk u lidí, kteří se narodili v roce 1970 a později. První zvýšení by se mělo týkat ročníku 1970 a jejich důchodový věk by měl činit 65,26 let (tedy 65 let a 3 měsíce).
- Pokud bude zachován současný stav legislativy, postupně se výdaje na důchody navýší až na téměř 12 % HDP a deficit by mohl činit téměř 3 % HDP. Momentálně se výdaje pohybují na kolem 9 % HDP a deficit činí asi 1 % HDP.
Zpráva si také všímá toho, že ženy momentálně tráví v důchodu výrazně delší dobu než muži. Je to způsobeno tím, že ženy se dožívají vyššího věku a doposud jsou také zvýhodňovány nižším důchodovým věkem za děti. „Zatímco muži stráví v současné době v důchodu v průměru zhruba 19 let, u žen je to o cca 5,5 roku více. Zatímco u žen bude v důsledku probíhajícího sjednocení důchodového věku a tím i vyšší dynamiky jeho zvyšování docházet dočasně k poklesu doby strávené v důchodu (ze současných 24,5 let na 23 let v roce 2035), u mužů je možné pozorovat až těsně za rok 2030 stagnaci (resp. velmi pozvolný růst),“konstatuje zpráva.
Zvyšování důchodového věku
Součástí zprávy je i návrh, jak by se na základě aktuální demografické prognózy měl navyšovat důchodový věk u jednotlivých ročníků, aby bylo dosaženo požadované průměrné čtvrtiny života v důchodu:
Zdroj dat: Návrh předběžné zprávy o stavu důchodového systému.
Důležitým závěrem, který finální verze zprávy MPSV v červnu přinese, je skutečnost, že očekávaná délka dožití české populace kontinuálně roste. Pokud tedy nedojde k prolomení hranice 65 let, budou budoucí důchodci pobírat důchod prakticky až o 4 roky déle než lidé, kteří jsou v důchodu nyní. I proto lze očekávat, že zpráva vládě zvyšování důchodového věku doporučí.
V tomto ohledu je ovšem zajímavé zmínit, že momentálně vláda při přípravě důchodové reformy a u plánovaného navyšování důchodového věku zprávu z vlastního ministerstva úplně nereflektuje. Podle ní by se totiž případné zvyšování mělo týkat až ročníků 1970, nikoliv starších lidí.
Naproti tomu vláda navrhuje, že se důchodový věk má zvyšovat už pro lidi narozené v roce 1966. Zpráva také například doporučuje, aby lidé narození v roce 1970 měli důchodový věk 65 let a 3 měsíce (případně 65 let a 4 měsíce), podle aktuálního návrhu ale tito lidé do důchodu půjdou až v 65 letech a 7 měsících.
Vedle informací o důchodovém věku obsahuje zpráva o stavu důchodového systému i další zajímavé údaje, například o počtech důchodců, evidovaných dobách pojištění, deficitu důchodového systému nebo o vývoji valorizací. Na tyto údaje jsem se zaměřil v pokračování tohoto článku.
Zdroje: Zpráva o stavu důchodového systému (vydání z roku 2019 a předběžná verze pro rok 2024)
