Ministerská zpráva o důchodech: Ohrožení chudobou, vývoj valorizace i „dluh“ na pojištění

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo předběžnou verzi zprávy o stavu důchodového systému pro rok 2024. Tato zpráva popisuje předpokládaný demografický a ekonomický vývoj Česka a to, jaký budou mít vliv na důchody. Tento článek je pokračováním první části, ve které jsem se zabýval tím, jak zpráva nahlíží na důchodový věk a otázku jeho zvyšování.

V této části se zaměřím na některé další aspekty důchodového systému, například na to, jaký je očekávaný vývoj získaných dob pojištění, vývoj počtu důchodců nebo to, jak se mají vyvíjet výdaje na důchody. Zpráva obsahuje řadu čísel a predikcí, podle kterých se vládní politici rozhodují o dalších změnách v oblasti důchodů. Co mě tedy v ministerské analýze zaujalo?

Poslední významný růst počtu důchodců jsme zaznamenali mezi roky 1996 až 2009, kdy se jejich počet navýšil o 350 tisíc, tedy téměř o 20 %. Důvodem bylo, že lidé tehdy hodně využívali předčasné důchody, a navíc do důchodu odcházely silné generace narozené po 2. světové válce.

V následujících letech se počty důchodců příliš neměnily, do důchodu tedy přicházel zhruba stejný počet lidí jako umíral. Například během posledních deseti let se počet důchodců pohyboval mezi 2,3 až 2,4 miliony a tento stav potrvá ještě 8 až 9 let. Pak začne počet rychle narůstat, protože do důchodu začnou odcházet populačně silné Husákovy děti. Pokud zůstane věk zastropovaný na 65 letech, naroste počet důchodců až těsně pod 3,2 miliony, a to v druhé polovině 50. let. Poté již zase počet začne klesat.

Zajímavé je, že oproti předchozí verzi zprávy z roku 2019 se očekává, že počet důchodců bude dlouhodobě zhruba o 200 tisíc vyšší, a to hlavně kvůli tomu, že se výrazně prodlužuje očekávaná délka dožití.

Ministerstvo očekává, že v následujících letech se poměrně výrazně zvýší počet důchodců, kteří budou přímo ohroženi chudobou. Zatímco v letech 2004 až 2012 bylo ohroženo zhruba 7 % důchodců, po roce 2012 se míra postupně zvýšila na 12 %. V posledních letech byl tento vývoj dost nestabilní a údaj „skákal“ nahoru a dolů, a to zejména kvůli jednorázovému příspěvku 5000 Kč (rouškovné v době covidu) nebo kvůli mimořádným valorizacím. Nyní se pohybujeme na úrovni 11 %.

Následující roky ale přinesou rychlý nárůst, a to kvůli tomu, že valorizace důchodů bude mít pomalejší tempo. Do poloviny 30. let ohrožení chudobou naroste na rekordních 19 % a v dalších letech (do roku 2070) pak dokonce až na 25 %.

Zatímco v případě počtu důchodců, který se přímo odvíjí od demografie, je nutné k tomuto údaji přistupovat více s rezervou, protože ekonomický vývoj a další změny důchodů můžou míru chudoby výrazně ovlivnit. Dobře to ukazuje třeba navrhovaná důchodová reforma, kterou plánuje prosadit vláda. Úsporná opatření totiž podle důvodové zprávy zrychlí tempo nárustu chudoby a kolem roku 2060 by rozdíl mezi současným stavem a stavem s důchodovou reformou mohl být až 6 %. Více jsem o tom psal i v tomto článku.

Výši řádné lednové valorizace důchodů ovlivňuje růst průměrné mzdy, míra inflace a růst reálných mezd (od roku 2023 se zohledňuje třetina růstu reálných mezd). V poslední době ale reálné mzdy klesaly, což zpomalí tempo valorizace v dalších letech. Zákon totiž stanovuje, že růst reálných mezd se začne do valorizace promítat až poté, co bude „dorovnán“ předchozí pokles. Podle odhadů ministerstva k tomu nedojde dříve než v roce 2031, do té doby se bude u zvyšování procentní výměry zohledňovat pouze míra inflace.

V současné době se kompletní výdaje na důchody pohybují mezi 8 až 9 % HDP a deficit důchodového účtu je na úrovni 1 % HDP. V následujících asi 8 letech se očekává pokles výdajů, a to zejména kvůli tomu, že valorizace budou zohledňovat pouze inflaci, nikoliv růst reálných mezd. Dokonce se dá očekávat, že kolem roku 2031 by mohl důchodový účet nakrátko dosáhnout nulového deficitu, tedy že jeho příjmy a výdaje budou vyrovnané.

To se ale rychle změní v průběhu 30. let, kdy se již míra každoročního deficitu začne zvyšovat až na úroveň 2,9 % HDP, což by představovalo částku asi 222 miliard Kč. Stát bude na důchody vydávat téměř 12 % HDP.

V tomto ohledu je ale zajímavé sledovat, jak výrazně se do tohoto vývoje promítnou úsporné změny, ke kterým vláda přistoupila v roce 2023, konkrétně jde o jednorázové snížení mimořádné valorizace, zpomalení řádných valorizací nebo zpřísnění pravidel pro předčasné důchody. Pokud by tato opatření nebyla provedena, byl by deficit důchodového účtu v 50. letech v podstatě dvojnásobný.

Je zajímavé sledovat, jak se vyvíjí doby pojištění, které během života získali noví důchodci. V posledních 20 letech se průměrná délka započítaného pojištění neustále zvyšuje, protože se kontinuálně zvyšuje důchodový věk, a momentálně se pohybuje kolem 45 let. Až zhruba do roku 2031 se očekává další růst, a to až na 47 let, a několik let bude tato délka stagnovat.

Po roce 2044 lze ale očekávat prudký propad, a to až na průměrnou úroveň kolem 38 let. Důvodem je, že do důchodu začnou odcházet generace, které na pracovní trh přicházely později, často kvůli studiu, a navíc už studium nebudou mít pro potřeby důchodu vůbec zohledňováno. Studium po roce 2010 se totiž do důchodu už vůbec nepočítá.

Ministerská statistika zachycuje jeden zajímavý aspekt, který není na první pohled zřejmý. Každý, kdo dnes vstupuje do systému důchodového pojištění, tedy v podstatě začíná pracovat, vytváří jakýsi virtuální dluh vůči státu (relativní implicitní dluh). Ten spočítá v tom, že během života na sociálních odvodech zaplatí méně, než mu ve stáří stát vyplatí v důchodu. Aby byly odvody a důchody pobírané ve stáří vyrovnané, bylo by nutné zvýšit sazbu pojistného z dnešních 28 % na 36 %.

V průměru lidé na důchodu dostanou o 25 % více peněz, než státu odvedou. Zatímco u mužů jsou odvody a následné čerpání důchodu téměř vyrovnané, u žen je rozdíl v průměru až 65 %. Důvodem je péče o děti, která se počítá jako náhradní doba a většinou ji zajišťují právě ženy.

Zdroj: Zpráva o stavu důchodového systému (předběžná verze pro rok 2024)