Článek
Hlavním cílem důchodové reformy, kterou plánuje prosadit vláda, je zlepšení finanční udržitelnosti důchodů i v dalších desetiletích. Současný demografický vývoj totiž naznačuje, že i nadále bude klesat počet ekonomicky aktivních lidí a bude růst počet seniorů. Zatímco dnes na jednoho důchodce „vydělává“ 3,5 pracujících, v roce 2050 už to budou jen 2 pracující.
Už nyní stát vydává na důchody více peněz, než vybere na sociálních odvodech, jen za rok 2023 byl systém v minusu více než 72 miliard korun. A pokud by se důchody nezměnily, už v roce 2050 by deficit dosáhl na 350 miliard korun ročně. To by představovalo až 5 % HPD.
Úsporná i solidární opatření
Návrh důchodové reformy přináší řadu opatření, z nichž část je úsporná, část má solidární charakter a část představuje změny slíbené v rámci programového prohlášení vlády. Zásadní úsporná opatření jsou v zásadě tři: postupné zvyšování důchodového věku nad 65 let, zpomalení růstu budoucích důchodů a částečné omezení výchovného.
Celkem by všechny chystané změny měly přinést snížení výdajů na důchody ve výši 2,2 % HDP. Vyplývá to z důvodové zprávy k návrhu, kterou si může každý prostudovat. Záměrem není udělat důchodový systém vyrovnaný, to je v současné politické realitě prakticky nemožné. Snahou vlády je ale to, aby deficity nebyly tak výrazné a daly se ufinancovat, zvláště pak v dalších letech, kdy do důchodu zamíří silná generace takzvaných Husákových dětí. Plánovaný způsob provedení může u části lidí vyvolávat emoce, úsporný efekt je ale značný.
Když jsem důvodovou zprávu četl, zaujala mě část, ve které jsou podrobně popsány a vyčísleny dopady změn, pokud by byla důchodová reforma schválena. Očekávaných dopadů je pochopitelně celá řada a v různých oblastech. Mě zaujaly hlavně ty dopady, které nejsou na první pohled patrné.
Myslím, že je nutné celý návrh důchodové reformy vnímat v širším kontextu, takže vedle očekávaných úspor, které jsou nepochybně důležité a potřebné, je nutné vnímat i některé méně příznivé sociální dopady. Vybral jsem pět z nich:
1. Sníží se počet starobních důchodců
Zásadním opatřením reformy má být kontinuální zvyšování důchodového věku, které má být vázané na očekávanou délku dožití v 50 letech. Maximální růst věku mezi jednotlivými ročníky má být 2 měsíce, pokud ale délka dožití i nadále poroste (což se očekává), už u lidí narozených v 80. letech se důchodový věk zvýší nad 67 let.
Důsledkem toho bude, že celkový počet starobních důchodců se sníží až o 600 tisíc oproti tomu, kdyby se s důchodovým věkem nehýbalo. Mladší ročníky budou do důchodu odcházet později a starší ročníky, které jsou již v důchodu, budou umírat. Ve výsledku se tak počet důchodců v letech 2040 až 2050 stabilizuje na současné úrovni 2,3 až 2,5 miliónů. Kdyby se nic nezměnilo, počet důchodců by překonal 3 miliony.
2. V budoucnu se zkrátí doba pobírání důchodu
Postupné zvyšování důchodového věku a vývoj očekávané délky dožití bude mít vliv i na to, jak dlouho budou lidé starobní důchod pobírat. Dnes podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) lidé pobírají důchod v průměru něco přes 24 let a tato délka pomalu a setrvale roste (s výjimkou roku 2021, kdy byly znatelné dopady epidemie koronaviru). A tento trend by pokračoval i v dalších letech, protože délka dožití se prodlužuje. Reforma ale počítá s tím, že u lidí, kteří budou do důchodu odcházet zhruba do poloviny 50. let, se doba v důchodu bude pohybovat mezi 21 až 22 lety.
3. Na zpomalení růstu důchodů více doplatí lidé s nízkými příjmy
Součástí návrhu reformy je také zpomalení tempa růstu nově přiznávaných důchodů od roku 2026. Dosaženo toho má být tím, že se mají při výpočtu důchodu méně zohledňovat výdělky a dosažené doby důchodového pojištění. (Detailně jsem o změně psal v tomto článku.)
Tato změna zápočtu se napříč lidmi projeví docela rovnoměrně, ovšem s výjimkou 10 % lidí s nejnižšími výdělky. Naopak nejméně na to doplatí lidé s vyššími výdělky. Jak je to možné? Samotná částka snížení důchodu v korunách se ve skutečnosti napříč všemi lidmi až tak lišit nebude, jenže u lidí s nízkými výdělky (a tedy i nižšími důchody) bude tvořit relativně větší část. Takže zatímco 10 % nejchudších lidí pocítí relativní rozdíl sníženého důchodu kolem 8 až 9 %, u desetiny nejbohatších to bude rozdíl pod 8 %.
Výše popsané ukazuje i tento graf z důvodové zprávy:
Jak se změní výše důchodu po změně výpočtu.
4. Zrušení výchovného nebude plně kompenzováno
Výchovné by se mělo od roku 2027 postupně snižovat a od roku 2030 se má přiznávat až za nejméně tři vychované děti. (Detailně jsem plánované omezení výchovného popsal v tomto článku.) Výchovu by nově měl kompenzovat takzvaný fiktivní vyměřovací základ. To v podstatě znamená, že rodič, který je s dítětem po narození doma, bude mít pro potřeby důchodu evidovány výdělky ve výši průměrné mzdy.
Aplikace tohoto mechanismu, který bude oceňovat péči o děti do 3 let (tedy ve věku 0 až 2 roky) bude znamenat zvýšení důchodu nejčastěji v rozsahu 300 až 400 korun. Naproti tomu výchovné za jedno dítě dnes činí 500 korun.
5. Zvýší se míra ohrožení chudobou u důchodců
Počet důchodců ohrožených chudobou v posledních dvou letech zejména díky mimořádným valorizacím důchodů poklesl až ke zhruba 11 %, ale v následujících desetiletích se očekává postupný růst až na úroveň 16 % (což byla úroveň i před těmito valorizacemi).
Pokud se ale prosadí důchodová reforma, bude toto tempo růstu chudoby od roku 2040 rychlejší a může dosáhnout až těsně pod 20 %. Kolem roku 2060 by rozdíl mezi současným stavem a stavem s důchodovou reformou mohl být až 6 %. Důvodová zpráva také uvádí, že absolutní počet důchodců ohrožených chudobou se sice sníží, ale to bude důsledek toho, že jich bude celkově méně kvůli zvyšování důchodového věku.
Očekávaný vývoj ukazuje i tento graf:
Vývoj ohrožení důchodců chudobou při prosazení reformy.
Zdroj: Tisková konference MPSV 1. 3. 2024 (představení důchodové reformy), důvodová zpráva k návrhu reformy (vládní systém VeKLEP), důchodová ročenka 2022 (ČSSZ), hospodaření důchodového systému (Ministerstvo financí)
