Článek
Začíná mě trochu znervózňovat skutečnost, že soudci Ústavního soudu zatím stále nerozhodli o druhé stížnosti poslanců hnutí ANO ke změnám důchodů. Konkrétně jde o stížnost Pl. ÚS 47/23 podanou 1. listopadu 2023, která napadá zpřísnění předčasných důchodů a změnu valorizačních mechanismů.
Připomeňme si nejprve, co se v roce 2023 vlastně schválilo a co stížnost řeší. Vláda prosadila výrazné zpřísnění předčasných důchodů, jehož součástí bylo zejména zkrácení maximální doby předčasnosti na 3 roky, zvýšení míry krácení předčasných důchodů nebo zvýšení minimální doby pojištění pro získání nároku na 40 let.
Součástí důchodové novely bylo mimo jiné zpomalení valorizací všech důchodů tím, že se růst reálné mzdy u řádné valorizace zohledňuje pouze ze třetiny (namísto původní poloviny), a kompletně se změnil mechanismus mimořádné valorizace. Také byla pozastavena valorizace procentní výměry pro nové předčasné důchody, které trvá až do dosažení řádného důchodového věku.
Rychlé zpřísnění předčasných důchodů
Zvláště zpřísnění předčasných důchodů bylo problematické. Nikoliv kvůli tomu, že došlo ke změně pravidel, ale protože účinnost začala v podstatě okamžitě. Neexistovalo prakticky žádné přechodné období mezi tím, kdy legislativa vyšla ve Sbírce zákonů a než nová pravidla začala platit. Rychlost změn kritizovali ombudsman Stanislav Křeček i prezident Petr Pavel, který svým podpisem nakonec posunul účinnost alespoň o měsíc (původně vláda plánovala účinnost prakticky ze dne na den). I tak ale mezidobí bylo velmi krátké.
Původní návrh přitom předpokládal, že zkrácení maximální doby předčasnosti z 5 na 3 roky začne platit až o rok později, tedy od podzimu 2024, ale v Poslanecké sněmovně došlo k nečekané změně. Skupina poslanců v čele s Vítem Kaňkovským předložila pozměňovací návrh, který roční přechodné období zrušil. Část lidí kvůli tomu dočasně ztratila nárok na předčasný důchod, což bylo nepříjemné zvláště pro ty, kteří už například skončili v práci a plánovali odchod do důchodu.
Právě toto nečekané zpřísnění je i předmětem ústavní stížnosti, kterou podali poslanci hnutí ANO. Jak jsem popsal v tomto článku, stížnost nezpochybňuje samotnou změnu, ale to, že začala platit velmi rychle a bez varování. Ve stížnosti se konstatuje, že takový krok je protiústavní a v rozporu s principem předvídatelnosti práva, což je doloženo i zajímavým příkladem z minulosti, který se také týkal předčasného důchodu. Ústavní soud tehdy stížnosti vyhověl.
Mimochodem, když jsem celou stížnost četl, všiml jsem si, že v jedné části je jako zdroj zmíněn i můj článek, který jsem publikoval tady na Seznam Médium. Konkrétně šlo o mou snahu získat od Víta Kaňkovského vysvětlení, proč nečekaný pozměňovací návrh předložil.
Velmi dlouhé čekání na rozhodnutí
Jak jsem již zmínil, o stížnosti zatím nebylo rozhodnuto, přestože na konci ledna uplyne už 15 měsíců od podání. Překvapuje mě to i v kontextu toho, že Ústavní soud dříve rozhodne o jiné stížnosti, která se také týká důchodové problematiky a byla podána mnohem později, konkrétně v červnu 2024. Jde o stížnost, kterou rovněž podali poslanci ANO a která napadá konec nároku na státní příspěvky u penzijního spoření pro starobní důchodce.
O obou stížnostech rozhoduje plénum Ústavního soudu, tedy společně všichni soudci. Stejně tak tomu bylo i v případě stížnosti, která napadala jednorázové snížení mimořádné valorizace z června 2023. Tu soud zamítl.
Na rozhodnutí o stížnosti na snížení mimořádné valorizace jsme mimochodem čekali 8 měsíců a 3 týdny. O stížnosti na omezení příspěvků u penzijního spoření bude rozhodnuto po 6 měsících a 3 týdnech. V porovnání s tím je 15 měsíců opravdu dlouhá doba.
Zaujalo mě, že stížnost na zpřísnění předčasných důchodů a valorizací je momentálně druhá nejstarší stížnost, o které plénum rozhoduje. Starší už je pouze stížnost z roku 2021, kterou podali senátoři a řeší problematiku odpadů.
Zřejmě jde o komplikovaný případ
Proč tak dlouho čekáme? I s ohledem na skutečnost, že ještě před rozhodnutím o této stížnosti bude vyřešena jiná a později podaná stížnost na důchodovou problematiku, nepředpokládám, že by byl problém s přetížením soudců. Mnohem pravděpodobnější je, že rozhodování o předčasných důchodech je komplikovanější, než se na první pohled zdálo.
Samotná stížnost má dvě základní roviny. Ta první napadá způsob schvalování zákona, konkrétně proces projednávání a hlasování o návrhu zákona. Primárně jde o zkrácení doby pro vyjádření poslanců ve třetím čtení a stanovení pevného času finálního hlasování. Tato argumentace ale byla obdobná i ve stížnosti na snížení mimořádné valorizace důchodů a Ústavní soud ji jasně odmítl. Dá se tedy předpokládat, že v tomto případě rozhodne obdobně a není důvod, aby tady vznikl průtah.
Myslím si tedy, že „zádrhel“ vznikl v argumentaci, která řeší rychlé zpřísnění předčasných důchodů. Jak jsem již zmínil, právním expertům hnutí ANO se podařilo dohledat zajímavý nález Ústavního soudu z minulosti, který se týkal podobné situace. A je tedy možné, že posuzování je velmi komplikované. Je dokonce možné, že soudci se na interpretaci jednoznačně neshodnou a vedou k tomu rozsáhlé diskuse.
Vycházím i z vyjádření předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy, který v České televizi zmínil, že by chtěl, aby návrhy politiků na zrušení zákona nebo jeho části rozhodovali soudci vždy do jednoho roku od podání. Tato lhůta už ovšem v případě stížnosti na změny předčasných důchodů byla výrazně překonána. Lze tedy usuzovat, že tento případ je nějakým způsobem komplikovanější.
Jde ale pouze o spekulace, protože oficiálně Ústavní soud nic nekomentoval. Opakovaně jsem žádal tiskové oddělení soudu o aktuální vyjádření k průběhu projednávání této stížnosti, ale nedorazila mi žádná reakce. Poslední vyjádření mám z listopadu 2023: „Konkrétní procesní postup stran případných výzev i posouzení kvality podání je na soudci zpravodaji, případně plénu.“
Téměř 15 měsíců trvající rozhodování mi připadá velmi dlouhé, a to i s ohledem na to, jakou nejistotu schvalování této legislativy v roce 2023 budoucím důchodcům způsobovalo a jak velkého množství lidí se týká. Věřím, že soudci nebudou jednání o této stížnosti zbytečně protahovat a nebudeme na rozhodnutí čekat další dlouhé měsíce či dokonce roky.
