Článek
Výpočet starobních důchodů bude v následujících 10 letech zpomalovat. Začíná totiž nabíhat nový mechanismus, který bude snižovat míru toho, jak se při výpočtu zohledňují výdělky a doby důchodového pojištění. Zkrátka to znamená, že výpočet důchodu bude každý další rok méně výhodný.
Jde o součást důchodové reformy, kterou v roce 2024 prosadila vláda Petra Fialy. V lednu dojde k první vlně snížení a bude následovat devět dalších až do roku 2035. Konkrétně bude snižování zápočtu probíhat tímto způsobem:
- Zápočet výdělků (vyměřovacích základů) do 1. redukční hranice se postupně sníží z dosavadních 100 % na 90 %. Od ledna 2026 se bude počítat jen 99 % a následně každý další rok dojde ke snížení o další 1 %.
- Zápočet dob pojištění (odpracované roky a náhradní doby) se postupně sníží z dosavadních 1,5 % na 1,45 %. Od ledna 2026 se bude počítat jen 1,495 % za každý rok pojištění a každý další rok dojde ke snížení o další 0,005 %.
Neznamená to, že by nové důchody klesaly nebo byly nižší než ty stávající. Důchody se budou nominálně zvyšovat i nadále, protože jejich růst automaticky „žene“ nahoru pravidelné zvyšování redukčních hranic i důchodových koeficientů. Tento růst ale bude pomalejší – a čím později bude důchod přiznán, tím větší finanční dopad budoucí důchodce pocítí.
Jak se projeví první vlna snížení
A jaký konkrétní dopad to bude mít? Spočítal jsem, že v první vlně se bude jednat o snížení důchodu v rozmezí přibližně 150 až 250 Kč. Platí, že čím vyšší je očekávaný důchod, tím znatelnější bude i pokles, nicméně rozdíl není až tak výrazný.
Abyste si to dokázali představit, připravil jsem tabulku, ve které si můžete porovnat konkrétní snížení podle výše osobního vyměřovacího základu (celoživotní průměr výdělků) a počtu získaných dob pojištění:

Ukázkový výpočet: Jak se finančně projeví první vlna snížení výpočtu nových důchodů. (Jde o modelové příklady, skutečná výše důchodu se může lišit například s ohledem na vyloučené doby, péči o děti nebo další individuální aspekty.)
Z výpočtu je dobře vidět, že nový mechanismus má docela rovnocenný plošný dopad na všechny důchodce. Nicméně z relativního hlediska je to jiné. Když srovnáme, jak velká je samotná částka snížení vůči celkovému důchodu, je jasné, že mírně větší dopad pocítí lidé, kteří méně vydělávali a déle pracovali.
Například u nového důchodce, který měl podprůměrné výdělky a zároveň dlouhou dobu pojištění (25 000 Kč a 45 let), bude snížení 196 Kč, tedy 0,98 % z původního výpočtu důchodu před reformou. A naopak člověk s vysokými výdělky a kratší dobou pojištění (100 000 Kč a 35 let) pocítí snížení 187 Kč, tedy 0,69 % vůči původnímu nesníženému důchodu. Takže rozdíly jsou tady evidentní, osobně je však nepovažuji za tolik významné.
Efekt sněhové koule bude citelnější
Mnohem zásadnější bude samotná kumulace tohoto opatření v dalších vlnách. Zatím sice nedokážeme spočítat, jaké budou konkrétní dopady na výpočty v roce 2027, 2028 a později. Nicméně při předpokladu, že se to bude pohybovat na podobné úrovni zhruba 200 Kč ročně, tak už za 5 let budou důchody zhruba o 1 000 Kč nižší a za 10 let o 2 000 Kč nižší ve srovnání s tím, kdyby úsporný mechanismus nebyl zaveden. Když si to vynásobíme 12 splátkami důchodu v každém roce, dostaneme se na docela významná čísla.
Na první pohled tedy opatření není nijak dramatické, ale „zrádný“ je právě efekt sněhové koule, tedy že mechanismus naběhne postupně v 10 vlnách a každý rok zesílí. Ne každý si to hned uvědomí, a proto považuji za důležité to zmínit.
Zároveň varuji před některými zlehčujícími a zjednodušujícími tvrzeními. Jedno takové ve svém článku na webu Seznam Zprávy publikoval ekonom Filip Pertold: „Nově přiznaný důchod tak bude v roce 2035 přibližně o 800 Kč měsíčně nižší než podle původního vzorce (při porovnání roku 2025 a 2035 bez zohlednění inflace).“ Je sice pěkné, že „bez zohlednění inflace“ to vychází přijatelně, ale realita bude méně příjemná. Za 10 let mohou být důchody až o 10 % nižší ve srovnání se vzorcem před reformou.
Jak se zachová nová vláda?
Otázkou zatím zůstává, jak se ke sníženým výpočtům důchodů postaví nová vláda Andreje Babiše. Zatím není příliš pravděpodobné, že by chtěla mechanismus zrušit, třeba v návrhu programového prohlášení vlády o tom není ani slovo.
Pečlivě jsem také poslouchal dosavadní vyjádření nového ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky, který otevřeně říká, že část změn z takzvané třetí vlny důchodové reformy zůstane zachována. Juchelka opakovaně zmínil, že se opět zastropuje důchodový věk na 65 let, zruší se zpomalení valorizací důchodů a také se rozšíří seznam náročných profesí s nárokem na dřívější důchod. Ale zrušení mechanismu u nových důchodů aktivně nezmínil.
Nechci zatím činit předčasné závěry a raději si počkejme alespoň na finální verzi vládního programového prohlášení nebo na první návrh zákona, který by měl některé části reformy zrušit. Priority nové vlády se navíc ještě mohou změnit. Osobně bych si ale na návrat k původnímu výpočtu nových důchodů nevsadil.
Vážení čtenáři, pokud vás mé články zajímají a jsou pro vás přínosné, budu rád, když využijete možnost mě finančně podpořit v rámci předplatného nebo jednorázově přes tlačítko Podpořte autora. Díky tomu můžu v psaní pokračovat. Děkuji za všechny příspěvky, které jste již poslali. David Budai
Anketa
Zdroj: Zákon o důchodovém pojištění (č. 155/1995 Sb.), vlastní výpočty







