Článek
Přebytek petrodolarů jde do fondu pro budoucnost
Norské království vydělává hodně peněz na ropě a plynu. Už to nejsou Vikingové, co jen loví ryby a pracují na polích. Norsko je jednou z nejbohatších zemí v Evropě (HDP je 80 tisíc dolarů na Nora, v Česku jen 57 tisíc). Víc jak 40 % rozpočtu má původ v ropě. To jsou „petrodolary“, které Češi v rozpočtu nemají.
Norové mají tolik peněz, že je ani vláda všechny neutratí. Ani ten Nor, který mě přivedl na tuto myšlenku, nevěděl, proč vláda nedá více peněz na silnice, důchodcům, chudým atd…
Přebytek peněz z ropy jde do „Statens pensjonsfond“ (původně Statens petroleumsfond = Norský ropný fond). Tento fond má hodnotu 12,5 bilionů Norských korun (přibližně 34 bilionů Českých korun, což je 15 ročních rozpočtů Česka). Zajímavostí je, že vlastní i akcie Monety, Komerční banky a zbrojařské firmy Colt. To jsou akcie za sotva půl miliardy korun. To v akciích společnosti Apple mají Norové přes půl bilionu korun.
Norsko je plné fjordů a kopců, které je velice drahé přemostit. Norsko má peněz dost, ale nemůže utrácet více, než kolik dokáže postavit.
Česko má také biliony
Když před 10 lety ČNB (Česká národní banka) uměle oslabila korunu, tak získala pro Česko značné množství Eur. Tak aby kurz oslabila, virtuálně „vytiskla“ koruny a nakoupila za ně Eura. Když někdo z ciziny chtěl koruny, tak posílil kurz koruny a ČNB musela „vytisknout“ další koruny, aby udržela kurz na 27 Kč/Euro. Po několika letech spekulanti (obchodníci) očekávali ukončení této akce, a tak chtěli nakoupit koruny, které pak draze prodají. Jejich honba za ziskem udělala Česku obří devízové rezervy přes 2 biliony korun. Je to méně než norských 34 biliónů, ale podle mého názoru, nejsme zas tak chudí.
Celkem jsme měli v roce 2017 - 3,3 bilionu korun. Letos se část těchto peněz (devízové rezervy) použila naopak na posílení měny a teď máme pořád přes 3 biliony korun. Píšu koruny jen pro představu, ale je to korunová hodnota vlastněných akcií, zahraničních měn, dluhopisů či zlata.
Inflace je problém Čechů i Norů
My jsme měli inflaci 18 % a Norsko jen 5,8 %. Jednoduše porovnatelné hodnoty, za kterými je rozsáhlý mix příčin. Naše závislost na zdražujícím dovozu plynu a ropy pohnula s inflací způsobem, který si Nor, se kterým jsem se bavil, neuměl ani představit. Norsko má vlastní ropu a plyn a elektřinu má z levných vodních elektrárnách. Zde se tedy inflace tolik neprojevila.
ČNB při boji s inflací používala devízové rezervy na posilování koruny a nyní máme stejný kurz k dolaru jako před 2 lety. Norská koruna oslabila o 17 % k dolaru. To znamená obrovský růst cen dováženého zboží. Kdyby ČNB nechala takhle padnout korunu, tak máme inflaci mnohem vyšší.
Inflace je vlastně „REGRESIVNÍ daň“. To znamená, že nejvíce sebere nejchudším a bohatým skoro nic. Jídlo se zdraží, ale cena Ferrari se inflací skoro neřídí. Na druhou stranu Norské progresivní daně jsou pro bohaté drsné v každé době. Zdanění bohatých může dosáhnout až 80 %. Tímto opatřením se v sociálním státu snaží srovnat rozdíly mezi bohatými a chudými.
Graf propadu kurzu Norské koruny a udržení kurzu České koruny, díky posilování koruny ze strany ČNB. (Vytvořeno v Tradingview)
Jak utrácení vlád způsobuje inflaci
Už jste asi slyšeli o schodku českého rozpočtu za rok 2022, který byl 360 miliard korun. Kdybychom najednou objevili ropu a plyn a tuto částku by jsme použili na zalepení schodku, tak by se nic radikálně nezměnilo.
Inflace znamená (zjednodušeně), že je v Česku více peněz než zboží a služeb, za které můžeme utrácet. Jestli si ty peníze stát půjčí od EU nebo je získá z ropy, tak tu pořád bude hodně peněz. Může se to vyřešit dovozem zboží ze zahraničí. Pokud bude dražší, než co máme teď, tak stejně budou ceny stoupat. Nedostatek služeb (tzn. i zaměstnanců) nejde snadno dovést. Petrodolary posílí Českou korunu a dovoz ze zahraničí ji zase oslabí a koruna „by měla“ být stabilní. ČNB posilovala korunu z devízových rezerv místo petrodolarů. Norsko s klesající Norskou korunou nic tak radikálního nedělalo.
Restaurace mi poslouží jako jednoduchý příklad takové inflace. Když by vláda zvedla důchody (z petrodolarů) a důchodci by místo po slevách chodili po restauracích, tak budou restaurace přeplněné. Restauratéři nechtějí přeplněné restaurace a ztrhané zaměstnance. Chtěli by tedy najmout nové zaměstnance, kteří to budou stíhat. Tu je stejný problém Česka i Norska. Máme malou nezaměstnanost a zaměstnance nejde sehnat. Restauratér musí přeplatit zaměstnance jiným restauracím. Zvýšení mezd se promítne do cen. Růst cen v restauracích opět způsobuje inflaci. Důchodci přestanou chodit do restaurací, protože jsou opět drahé.
Jak jsem ukázal na příkladu restaurací. Když nejsou volní zaměstnanci, víc petrodolarů radikálně nic nezmění. Když jsem projížděl Norskem, tak tam bylo méně restaurací. Byly drahé a pro Nory to nebylo místo každodenního jídla. Ve „fast foodové“ pizzerii byl jen jeden kluk, kterého pak přišel vystřídat druhý kluk. Málo personálu a drahá pizza.
Pizza v Norsku byla dobrá a hodně drahá. V pizzerii pracoval jen jeden zaměstnanec, protože jich víc nenašli.
Norové jsou „bohatí“ a daně je drží „chudé“
Vzpomenete si ještě na Babiše a Fialu, jak SPOLUPRACOVALI na zrušení superhrubé mzdy? Od té chvíle si vlády musely půjčovat miliardy, které nechaly zaměstnancům. Zaměstnanci šli utrácet. „Do roka a do dne“ se zvedla inflace a inflace je o tyto peníze zase připravila. Inflace = regresivní daň.
Dokud mají Norové vysoké daně, tak je takový druh inflace nepotká. Pokud by tam přišli politici s nápadem na snížení DPH, akorát budou „do roka a do dne“ vysvětlovat inflaci.
Politická hesla jsou jedna velká manipulace
Ke konci článku rozbiju ještě pár politických hesel, které se k tématu váží.
1) Dnešní dluhy budou splácet naše děti: ty dluhy nikdo splácet nebude. Ty dluhy se propíší do inflace, a to je regresivní daň, kterou splácíme dnešní dluhy.
2) Migranti berou Čechům práci: máme 100 tisíc neobsazených míst, které můžeme zaplnit imigranty nebo sledovat, jak nám nedostatek zaměstnanců zvyšuje inflaci. Není tu dost Čechů, co by ta místa obsadilo.
3) Zvedneme důchody, zvedneme platy a snížíme daně: inflace to velice rychle opraví na původní reálnou hodnotu. Nic se nezmění.
4) ČNB může za inflaci: ČNB může ovlivnit jen utrácení občanů (zdražení hypoték), ale utrácení nezodpovědné vlády, také způsobuje inflaci, se kterou ČNB nic udělat nemůže.
