Článek
EU to začala dobře
Na rozdíl od kapitalistického USA se EU stará o to, aby se měli zaměstnanci lépe než zaměstnavatelé. Před několika lety si v Bruselu všimli, že v Česku a některých dalších zemích jsou anomálie mezi pracovními smlouvami. EU vytvořila takové evropské minimum pro ochranu zaměstnanců, kteří se ani v Česku necítili ohrožení. Já jsem jedním z nich, aniž bych o tom, kdy přemýšlel. Bral jsem to, jak to je, byla to pro mě norma.
Flexibilní úvazky jako DPP (dohoda o provedení práce) a DPČ (dohoda o pracovní činnosti) byly v očích EU zaměstnání bez jistot. V Česku se jim říká lidově brigády, dohody nebo přivýdělek. Předloni bylo přibližně 1.150.000 DPP a 300.000 DPČ.
Dohodáři díky EU dostali příplatky za víkendy, svátky, práci v noci a rizikové prostředí. Navíc po splnění podmínek máme i placenou dovolenou, za stejných podmínek jako běžní zaměstnanci, ale závisí na počtu odpracovaných hodin.
Jenže tyto flexibilní smlouvy dostaly i podmínku, že zaměstnanci musí vědět alespoň 3 dny dopředu, že mají přijít do práce. To značně komplikuje tu flexibilitu, pokud zaměstnavatelé používají dohodáře jako náhradu za lidi, co neplánovaně ráno onemocní. Naštěstí se dohodáři můžou domluvit se zaměstnavatelem a funguje to tak jako dříve. Nám v práci dají 500 za to, že přijdeme na zavolání. Můžete odmítnout, ale 500 jen tak na zemi nenajdete.
Také nyní platíme nemocenskou, takže se nemůže zopakovat co se spoustě lidem stalo při pandemii. Také nám po 6 měsících má zaměstnavatel nabídnou HPP a nebo zdůvodnit proč nám ji nedá, či zdůvodnit proč nás vyhodil.
Tímto mi EU „přihrála“ desítky tisíc, protože se mě ty příplatky za skoro 1300 h ročně pěkně nasčítají. No vlastně za necelých 1200 h kdybych si vybral placenou dovolenou. Za to by si EU zasloužila body k dobru i od odpůrců, protože takové peníze vám zadarmo nikdo nedá.
Kde se to začalo kazit?
Když se ze „znevýhodněných“ zaměstnanců stali rovnocenní, tak se otevřela otázka toho, že je někteří využívají k nefér vyhýbání se placení do našeho společného systému. Když si vyděláte pod limit 4500 u DPČ a 12000 u DPP nemusíte proporčně platit sociální a zdravotní pojištění. Nemluvím o lidech, kteří si chtějí přivydělat pár tisíc k důchodu, studiu nebo práci. Pro ty to bylo myšleno. Nemyslím ani ty, kteří je používají, protože jiná možnost není. Kolegové v práci chtějí odpracovat ročně třeba 500 h přesčasů, což jim HPP nedovolí. Také je využívají lidé, co chtějí zkrácený úvazek a jiné smlouvy to neumí.
Zaměstnanci normálně platí a nemají na výběr. Jenže je mezi námi nemálo lidí, kteří mají jen několik DPP brigád současně a vydělají si násobně více, aniž by platili odpovídající odvody. Na příklad zaměstnaná matka samoživitelka chodí do práce jako uklízečka na HPP a platí zdravotní i sociální. Pak tu jsou lidé, kteří kupí několik brigád, vydělají si stejně, ale ušetří 11 % na odvodech a zaměstnavatel ušetří dalších 33,8 %. Sice také zaplatí 15% daň, ale označují se jako OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů). Na zdravotním pojištění zaplatí minimum (3024) a sociálního pojištění se dobrovolně neúčastní. Ve stáří nebudou mít odpracované (zaplacené) roky na důchod a budou chtít podporu kvůli životu v chudobě, kterou si sami způsobili. Zdravotní péči také využijí, aniž by do ní před tím přispěli stejnou měrou jako ta matka samoživitelka. Jsou to takoví černí pasažéři, které asi ty miliony zaměstnanců v Česku nebudou obdivovat, jak pěkně obešli systém.
Běžně z minimální mzdy 22400 Kč odvede na HPP 2464 Kč + 7571 Kč (zaměstnanec + zaměstnavatel).
Dohodář se 2 DPP pod limit z 22400 Kč odvede NULA a jen si zaplatí 3024 Kč
Jak už to tak bývá, když se potřebuje vyřešit problém i s malinkou skupinou lidí, tak se udělá plošná změna a odskáčou to i ti nevinní. V roce 2024 vymysleli společný limit pro všechny DPP/DPČ, což by problém vyřešilo, ale byl tak administrativně náročný, že ho nakonec neuskutečnili.
Teď v roce 2026 už vytvořili JMHZ (jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele). To je ten e-government, který je slibován před volbami. To už není ta šílená byrokracie, ale neřeší ten problém s lidmi, co mají několik dohod, pokud je mají u několika zaměstnavatelů. Řeší to jen problém s lidmi, na kterých je napsáno třeba 10 dohod a používají se na vyhýbání se odvodům ve velkém.
Anketa
Kde v této lavině změn nastalo místo, které ze mě udělalo dlužníka?
Rozjezd nového systému JMHZ znamenal, že zaměstnavatelé ukončili všechny staré dohody, aby měli čistý stůl a do systému dali jen nové aktuální dohody. Mně tak na stole v práci přistálo 12 papírů. 2 zrušení dohod, 2 nové dohody (DPČ +DPP) a 2 firemní dokumenty. Když jsem si je prohlédl, všiml jsem si, že ukončení bylo 29. 12. 2025 a nové byly až od 5. 1. 2026. Ptal jsem se zaměstnavatele, proč je tam ten týden mezera? Ten mi vysvětlil, že je to potřeba, aby nebyl problém s řetězením smluv. Že musí být mezi ukončením a začátkem aspoň týden. Má na starost přes 1000 zaměstnanců, tak asi ví něco víc a podepsal jsem to, jak to bylo.
Jsem nízkopříjmový živnostník a na ty dvě dohody si vydělám násobně víc, takže je logické, že mám OSVČ jako vedlejší činnost. Na vedlejší činnost zaplatím proporčně z toho, co vydělám, a z dohod na hlavní činnost platím minimální nebo (většinou) proporčně vyšší odvody. Nevyhýbám se placení, ale nebudu platit na odvodech víc než vydělám na OSVČ.
Problém tohoto systému je, že každý měsíc musím zdravotní pojišťovně hlásit, že mám OSVČ na vedlejší činnost, protože zaměstnavatel mě nahlásí jen když si vydělám nad limit dohod. To je ale až po termínu pro placení odvodů pro živnostníky.
Teď při posledním hlášení pojišťovně jsem dostal špatnou odpověď. Moje dohody byly ukončeny 29. 12. a z toho plyne, že jsem nebyl zaměstnaný celý měsíc. Když nejsem zaměstnaný celý měsíc, jsem živnostníkem na hlavní činnost a platím minimální odvody jako OSVČ. No, minimální je pořád 3143 za prosinec a 3306 za leden. Tolik mě stojí to, že dělám to, co jsem dělal roky před tím. Jedna souhra zákonů a přijdu o šest a půl tisíce.
Druhá věc, co mě vyděsila ještě více, je potenciálně odvod na sociálním pojištění. ČSSZ (Česká správa sociální zabezpečení) je naštěstí rozumná a když jsem v ten měsíc zaměstnaný aspoň chvíli a zaměstnavatel to odvede, tak jsem pro ně nadále živnostník na vedlejšák. Ani jim nemusím psát každý měsíc.
Lidé, co mají zdravotní pojištění odváděné státem (studenti, důchodci), nebo ti, co mají hlavní pracovní poměr, tento problém naštěstí nemají, ale živnostníků jako já nebude v Česku málo a ty všechny potkal můj osud.
Pak tu jsou ještě dohodáři bez živnosti. Ti měli nahlásit změnu, že jsou nezaměstnaní do 8 dnů od změny. Při tom ať se radši zeptají, jestli mají platit jako OBZP zdravotní pojištění, ale neměli by. Internet a ani umělá inteligence se na tom nejsou schopni shodnout a při komunikaci s pojišťovnou jsem řešil jen případy pro OSVČ. Pokud jste už odpověď dostali, napište ji prosím do komentářů, protože zaměstnanci pojišťoven jsou jen lidi, co tyto změny značně pocítí i kdyby se zeptalo jen pár tisíc čtenářů.
Čísla na závěr
Kolika se to týká lidí, zjistí až pojišťovny a asi nám to nikdy neřeknou, ale čísla které zveřejňuje stát míří vysoko. Skoro 1,5 milionu dohod. K tomu živnostníci, kteří je někdy mají. V toce 2024 bylo:
- Živnostníků bylo 1,1 milionu
- OSVČ vedlejší mělo skoro 500 tisíc
- OSVČ hlavní co platí „jen“ minimum bylo 400 tisíc
OSVČ hlavní, co platí jen minimum, jsou ti, kteří to schytali nejvíce při zvyšování minimálních odvodů minulou vládou. Za posledních 5 let šli z pěti tisíc na devět. Přidejte si k tomu, že byla kumulativní inflace 40 % a pokud se jim nepodařilo vydělat nominálně o 45 % více, tak se jim snížily reálné příjmy. Museli překonat inflaci, protože odvody rostly prostě až moc. Pokud nemohli zvednout ceny ani o 45 %, tak rozumnou cestou by bylo najít si brigádu a mít OSVČ na vedlejšák. To, o čem byl tento článek, se jich tedy mohlo nově týkat a k tomu i část z těch 500 tisíc, kteří měli dohodu už před rokem 2024.
Zdroje:
Komunikace přímo se zdravotní pojišťovnou, ČSSZ a zaměstnavatelem
WEBY: ČSSZ, Český statistický úřad, MPO
ČLÁNKY:
