Článek
Voda
Některé kempy mají ještě oddělená místa s pitnou a užitkovou vodou. Já si tu zrovna v Lotyšsku popíjím litevskou vodu, kterou jsem si dovezl na kole, protože v kempu není pitná voda. U záchodů (3 unisex záchody) je jen jedno umyvadlo a dva dřezy, kde samospádem teče hnědá voda. Všude na to upozorňují cedule, kdyby to někdo přehlédl.
V kuchyni tedy dřez už není, jen plynová dvouploténka na vaření. Erární nádobí, pánvičky a hrnce jsou částečně z tohoto tisíciletí, ale některé pamatují ještě sovětský svaz. To nejstarší nádobí se stává tematickou dekorací budovy.
Při vaření máte výhled na kemp přes… napadlo vás přes okno? Ne, tady nejsou okna a nikdy nebyla. Stačí jen vyřezat díry do prkenné stěny a máte výhled. Kuchyň je stejně otevřená, dveře netřeba. Je tu ale podlaha, takže nestojíte na hlíně. Stačí udělat velký krok a jste v kuchyni, ale pro lidi menšího vzrůstu je tu i z malého kusu starého trámu schod. Soused tu teď dělá platýze na másle, ale v otevřené kuchyni to není problém, protože je zde perfektní odvětrávání.
Pro mě důležitá věc je elektřina. Vždy si před cestou nabíjím powerbanky, mobil a světlo na kolo. Ve velkých kempech bojuji o 2 zásuvky v kuchyňce s ostatními, v Polsku jich bylo dokonce 5, ale tady je zásuvek tak 15. Všechny dělané pomocí oboustranné izolepy a prodlužek. Funguje to? Jo a lépe než v kempech se 2 zásuvkami. Jednou jsem byl dokonce v kempu, kde byly jen 2 nefunkční a dobíjel jsem u sousedů v karavanu.
Letní sprcha
Kdo jezdíte častěji do českých kempů, asi už víte, že za teplou vodu si buď připlatíte v automatu nebo je v ceně, ale na vás nikdy nevyjde. Tady je jen letní sprcha, s vodou ohřívanou sluncem.
Dva kubíkové IPC kontejnery natřené na černo jsou tu v roli bojlerů na teplou vodu. Celý dnešek pálilo slunce, ale ještě je jaro, takže letní sprcha byla pořádně ledová. Ještě že jsem to stihl když bylo přes 20°C (teplota vzduchu, ne vody).
Sprcha je ukázkou vrcholného kutilství. Když dáte vrstvu kamínků pod jednu europaletu, tak máte vyřešený odvod vody i koupelnové kachličky v jednom. Pár krychliček z europalet poslouží jako poličky a pak jedna suchá větev jako věšák. Na paletě mi to neklouzalo, takže 1:0 poráží kachličky. Nejsou studené jako kachličky a ani nestojím ve vodě díky okamžitému odtoku vody. Ze sprchy jsem měl opět výhled na kemp, protože tu nejsou okna, které by se mohly zamlžit.
Pak jsem se mohl jít zahřát na pláž. Pláž je tu hezčí, než mají v Chorvatsku, jen je u Baltského moře, takže pro Čechy to asi není moře na koupání. Je. Poláci, Skandinávci a i lidé z Pobaltí mají toto moře na koupání. V létě je tu na severu klidně 30°C, dnes tu bylo 24 ve stínu.
Duše kempu
Zatím jste asi nenašli důvod lepšího hodnocení než v českých kempech. Já mám ale problém ohodnotit něco z tohoto i na 4 hvězdy a chtěl bych dát 5. Něco na tom kempu za těch 5 hvězd stojí. Lidi.
První dojem dělají lidi. Tady jsem přijel k recepci (otevřená recepce, žádné dveře nebo počítač), zazvonil na položený zvoneček a přišel pan majitel a vrchní kutil v jedné osobě. Moc příjemný pán a vše je možné. ,,V kempu není pitná voda, ale u mě je, tak když budete potřebovat, zazvoňte a domluvíme se. Půjdu s Vámi a ukážu Vám, kde co je,“ povídá pán majitel. Ptám se, že nemám stan a jestli to nevadí tu spát pod širákem, ale on říká, že není problém a že to nějak vymyslíme, třeba za 9 euro. V Německu u stejného moře po mně, bez pardonu, chtěli platit osobu i stan, celkem 20 euro. Jinde mě nechtěli vůbec, když nemám stan, než si to pak rozmysleli.
V kempu je i dětské hřiště, které využívá místní prase a koně jako místo socializace s dětmi. Trocha zachrochtání a už bych dal i 6 hvězd.
Celkem kemp nepřekypuje luxusem jako české kempy, ale návštěvníci sem jezdí opakovaně. Zrovna sousední karavan tu je s rodinou a přijel z vedlejší Litvy už podruhé. Když jsem se s ním bavil o spartanském ražení kempu, nevěděl, co myslím. Zvyknul si jak to tu funguje, kemp má pláž, dobrého ochotného majitele a duši. Došková střecha, světla přivázaná pomocí lana, europalety jako stavební materiál, voda vedená zahradní hadicí, samouklízející se kuchyň atd… Někdo to nazývá hippies kemp, někdo přírodní kemp, já spartánský kemp.
V Česku se všemi těmi stěžovateli by to asi nešlo. V recenzích si někdo stěžoval na 8 km dlouhou špatnou štěrkovou cestu (která vede do vedlejší vesnice), protože se jim v karavanu rozbily hrníčky, ale kemp je perfektní. To, že není pitná voda, je v recenzích jen jako informace, ale stejně dají 5 hvězd. Já běžně spím na louce nebo v lese, takže mi tu taky není nějak smutno. V kempu je taková pohodová přátelská atmosféra, která zanechá dobrou náladu za 5 hvězdiček.
Zdroje recenzí: Mapy.cz a Google maps